Dopad co do počtu podniků bude velmi omezený, říká fond k vracení neoprávněných zemědělských dotací
Vracení zemědělských podpor, které podle Bruselu vyplácely české úřady neoprávněně, se bude týkat jen minima podniků. Vyplývá to z vyjádření Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. „Zejména z důvodu, že jsme se dané problematice již v uplynulých letech věnovali a podnikli odpovídající kroky,“ řekla mluvčí fondu. Na pochybení, které teď Komise popsala, už před lety upozornil iROZHLAS.cz. Zjistil, že šlo i o ty ze „stáje“ Agrofertu.
Na konci července Evropská komise zveřejnila zprávu, podle níž Česko vyplácelo v minulosti zemědělcům podporu v rozporu s pravidly. Na pojištění plodin i zvířat ji totiž vedle malých podniků, pro které byla určena, čerpaly i firmy ze zemědělských kolosů.
‚Neoprávněnou‘ podporu na pojištění zvířat a plodin braly v minulosti i firmy Agrofertu. Musely ji vrátit
Číst článek
Pro české úřady ale nejde o novinku. „Konstatování Komise, na které se odkazujete, se týká situace od roku 2018 do roku 2022. Pro PGRLF tedy nejde o nově vzniklou záležitost, ale o téma, kterým jsme se v uplynulých letech důkladně zabývali a které jsme rovněž aktivně komunikovali,’ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí fondu Barbora Šenfeldová.
Redakce iROZHLAS.cz případ neoprávněně vyplacených dotací určené pro malé a střední podniky velkým zemědělským koncernům právě na pojištění hospodářských zvířat a plodin sleduje už od roku 2018. Tehdy na problematiku upozornila spolu s pořadem České televize Reportéři ČT.
Tehdy redakce popsala případy, které se týkaly dceřiných společností Agrofertu. Právě od některých z nich vedení fondu v minulých letech neoprávněně vyplacenou podporu získalo zpět, a to po soudních tahanicích. Šlo o firmy Agro Plchov, SPV Pelhřimov, ZS Vilémov, Zeos Brnířov, Oseva Agri Chrudim.
Malý a střední podnik
Podle definice Evropské komise z roku 2003 je malý a střední podnik (MSP) firma, která zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jejíž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun dle aktuálního kurzu). V případě, že firma nastavené stropy překročí, dostává se do ochranné lhůty. Spory byly mimo jiné v tom, od kdy se tato lhůta počítá.
„V případech, kdy dojdeme k závěru, že podpora byla vyplacena neoprávněně, vždy zahajujeme kroky k jejímu navrácení. Tento přístup jsme uplatnili i vůči podnikům, které zmiňujete, přičemž ve všech případech došlo ze strany příjemců k navrácení příslušných částek, a to včetně sankčních úroků,“ uvedla Šenfeldová.
Vedení fondu společně s ministerstvem zemědělství zprávu Evropské komise analyzuje, podle Šenfeldové by se ale vracení „dotací“ mělo týkat minima podniků. „Pokud jde o samotné rozhodnutí, jeho praktický dopad co do počtu podniků bude velmi omezený, a to zejména z toho důvodu, že jsme se dané problematice již v uplynulých letech věnovali a podnikli odpovídající kroky,“ dodala.
Vedení Agrofertu nemá prozatím informace, že by se jich nyní vracení podpor týkalo. „Jedná se o rozhodnutí Evropské komise obecné povahy vůči ČR, ke kterému se takto nelze vyjádřit. Musíme si počkat na konkrétní implementaci ČR. Podle informací, které máme v tuto chvíli pouze z médií, si nejsme vědomi toho, že by naše společnosti měly cokoli vracet. Společnosti našeho koncernu vždy postupovaly v souladu se zákonem a respektovaly rozhodnutí správních orgánů či soudů v případě sporů,“ uvedl mluvčí Pavel Heřmanský.
Hloubkové šetření
Cílem české podpory bylo podpořit podniky zabývající se pěstováním plodin a chovem hospodářských zvířat při sjednávání pojištění proti přírodním katastrofám a nepříznivým povětrnostním událostem, uvedla unijní exekutiva.
Prohrané soudy a vratka 2,6 milionu. Agrofert neuspěl ve sporech o dotace pro malé a střední firmy
Číst článek
Celkový rozpočet podpory se odhadoval na 690 milionů Kč (přibližně 25,8 milionu eur v té době). Podpora byla financována ze státního rozpočtu.
V lednu 2021 Evropská komise zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda tato podpora na pojistné byla v souladu s pravidly EU pro státní podporu, zejména s pokyny pro státní podporu v zemědělství, lesnictví a venkovských oblastech z roku 2014, tedy takzvanými zemědělskými pokyny.
„Hloubkové šetření provedené Komisí potvrdilo, že některé velké zemědělské společnosti byly českými orgány chybně kvalifikovány jako malé a střední podniky, a proto obdržely podporu, aniž by splňovaly podmínky zemědělských pokynů,“ stojí v aktuálním prohlášení unijní exekutivy.
Vlastní prověrku si dělalo v roce 2021 i vedení garančního fondu a ministerstvo zemědělství. Právě na základě jejích závěrů se rozhodlo po některých firmách vymáhat peníze zpět.
Případem finančních podpor vyplacených fondem firmám, které nesplňovaly status malého a středního podniku, se zabývala také policie. A to na základě trestního oznámení podaného analytiky Pirátů společně se senátorem Lukášem Wagenknechtem (Piráti).
