Senát zrušil možnost dalších přesčasů pro lékaře. Zdravotníci ale můžou mít i 24 hodin dlouhé služby
Senát ve čtvrtek schválil zrušení nedávno uzákoněné možnosti další dobrovolné přesčasové práce lékařů, která vyvolala jejich protesty. Zdravotníci v nemocnicích a v záchranné službě ale budou moci mít podle poslanecké novely zákoníku práce až čtyřiadvacetihodinové služby. Předlohu ministrů práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Senátoři v diskusi uváděli, že jde o dočasné řešení lékařské práce. Čekají jednání o dalších změnách ve zdravotnictví. K práci na systémových reformách vyzvala horní komora ministerstvo zdravotnictví a vládu v doprovodném usnesení.
Reformy mají vést podle senátorů k většímu důrazu na péči obyvatel o vlastní zdraví a k udržitelnosti zdravotního systému.
Dohoda lékařů a vlády je podle většiny Čechů dobrá, ukázal průzkum. Kdo spor vyhrál, jim ale jasné není
Číst článek
Novela vznikla v reakci na postoj části lékařů, kteří od prosince vypověděli přesčasy na protest proti úpravě dalších dobrovolných přesčasů. Lékaři žádali vedle úpravy zákoníku práce zvýšení základní mzdy až na trojnásobek průměrné mzdy.
Zástupci zdravotníků, vlády a Všeobecné zdravotní pojišťovny nakonec podepsali dohodu s cílem protest ukončit. Všeobecná zdravotní pojišťovna má poslat příští rok nemocnicím 9,8 miliardy korun navíc na růst výdělků.
Zpravodaj Marek Slabý z klubu ODS a TOP 09 označil schválení novely za nutné, očekává však složitou debatu o organizování a financování zdravotní péče. Senátor za ODS Ondřej Šimetka soudí, že snížení přesčasů opět na nejvýše 416 hodin ročně povede k tlaku na racionalizaci nemocniční péče.
Jen krátkodobé řešení
Podle Věry Procházkové (ANO) jde o krátkodobé řešení. Lékaři podle ní vyčerpají přesčasové hodiny do poloviny roku a budou tedy nutná další jednání.
Obdobně se vyjádřil Jan Pirk z klubu ODS a TOP 09, podle kterého nynější zákon sice momentálně zdravotnictví zachránil, v pololetí ale lékaři nebudou mít už ani hodinu přesčasů. Zajímal se proto o to, zda má vláda plán na druhou polovinu příštího roku.
Ivo Trešl (STAN) míní, že pokud nedojde ke změnám v síti zdravotnických zařízení nebo nevzroste počet zdravotníků, situace se vrátí tam, kde byla teď.
23:51
Koupili jsme si ke starému počítači nový monitor, srovnává řešení krize ve zdravotnictví šéf VFN Feltl
Číst článek
Zdravotníci v nemocnicích či v záchranné službě budou moci podle novely pracovat nepřetržitě až 24 hodin, pokud to umožní kolektivní smlouva či vnitřní předpis v zařízení.
Se zdravotníkem bude muset zařízení uzavřít dohodu o takových službách písemně, a to nejvýš na rok. V prvních třech měsících ji bude možné okamžitě zrušit. Zdravotníka nebude možné k podpisu dohody nutit či „vystavit jakékoliv újmě“, pokud ji odmítne.
Směna bude moci podle předlohy trvat nejvýše dvanáct hodin, na ni naváže případně přesčasová práce. Novela upravuje také odpočinek. Pokud by zdravotník pracoval 24 hodin, musel by pak mít nejméně 22 hodin volna.
Protesty lékařů vyvolala část novely zákoníku účinná od října, která umožnila zdvojnásobení ročního objemu dobrovolných přesčasů zdravotníků na 832 hodin. Ustanovení mělo platit do konce roku 2028, novela je zruší zřejmě koncem letoška.
Rodná čísla zůstávají
Senát také navzdory námitkám Úřadu pro ochranu osobních údajů neschválil nahrazení rodných čísel v občanských průkazech takzvanými bezvýznamovými identifikátory. To se mělo původně stát po roce 2025.
Příslušnou novelu o občanských průkazech nyní dostane k podpisu prezident. Nové časové omezení novela nezavádí.
„Vypuštěním údaje o rodném čísle z občanských průkazů mělo dojít k postupnému uplatnění principů původního záměru zákona o základních registrech, a měla tím být zahájena identifikace fyzických osob prostřednictvím čísla osobních dokladů, případně klientských identifikátorů, namísto rodných čísel,“ uvedlo ministerstvo vnitra.
Rodná čísla zůstanou v občanských průkazech, schválili poslanci. Vládní novelu podpořilo i ANO
Číst článek
„Rodné číslo však stále plní nezastupitelnou roli, neboť splňuje podmínky pro spolehlivou identifikaci fyzické osoby,“ zdůvodnilo potřebnost novely.
Rodné číslo totiž slouží jako identifikátor nejen ve vztahu k veřejným orgánům, ale také v rámci soukromoprávních vztahů.
Řada stávajících informačních systémů soukromých subjektů funguje na bázi rodného čísla jako jednoznačného identifikátoru fyzické osoby a přechod na bezvýznamové identifikátory by znamenal značné investice do těchto informačních systémů, uvedlo ministerstvo. Připraveny podle něj nejsou ani některé státní agendy.
Úřad pro ochranu osobních údajů se před dvěma týdny postavil proti zachování rodných čísel v občanských průkazech. Obává se zneužití čísel, z nichž lze vyčíst údaje o věku a pohlaví držitele průkazu.
„Uvádění rodného čísla v občanském průkazu představuje závažná rizika z hlediska ochrany osobních údajů a soukromí, a to mimo jiné v souvislosti s propojováním dat a možnosti jejich zneužití ve virtuálním prostoru, kde existují jen velmi obtížné možnosti kontroly a nápravy,“ sdělil úřad ve stanovisku.
Občanské průkazy s rodnými čísly podle úřadu bývají běžně skenovány a kopírovány. Údaje z nich lze v databázích nekontrolovaně spojovat a výsledné informace využívat k nejrůznějším komerčním, marketingovým či jiným účelům v neprospěch jejich nositele, varoval úřad, který se proti návrhu ministerstva vnitra zachovat rodná čísla v občanských průkazech postavil ještě před jeho projednáním ve vládě.
