Vše musí klapat jako na drátkách. Leteckým záchranářům jde v boji o lidské životy o sekundy
I několikrát denně míří do vzduchu vrtulník letecké záchranné služby české armády ze základny Plzeň Líně. Stroj W-3A Sokol musí vzlétnout nejpozději čtyři minuty od zaznění poplachu. Posádka se ale snaží čas stlačit na minimum. Lékaři i piloti totiž dobře vědí, že je při záchraně lidského života důležitý každý okamžik. Při práci mnohdy bojují o každou sekundu.
Obec Líně leží jedenáct kilometrů jihozápadně od Plzně a je v ní letiště. Na něm je letecká škola nebo aeroklub. A také vojenská základna, ze které vzlétá vrtulník letecké záchranky.
Jde o každou vteřinu. Vrtulníky Letecké záchranné služby Armády ČR vzlétají i několikrát denně
V hangárech je několik strojů W-3A Sokol. Nemají na sobě žádné vojenské maskování, ale bíločervenou barvu s nápisy Czech Air Force a Rescue.
Tyto vrtulníky jsou určeny k záchraně lidských životů. Zatímco na některých pracují technici, jeden je v pohotovosti připravený do akce.
V tuto chvíli nese označení Kryštof 7 a primárně zajišťuje leteckou záchrannou služby v Plzeňském a Karlovarském kraji.
„Když to takříkajíc ‚houknou‘, tak vyběhne celá letová osádka. Technici otevírají vrata, tlačí vrtulník za pomoci všech, co jsou v práci,“ vypráví kapitán vrtulníku Peter Smik, který má na sobě červeno-žlutou kombinézu.
V armádě je desítky let a za sebou má i několik misí v Afghánistánu. U záchranky létá 17 roků a je to podle něj úplně jiná disciplína.
„Tady se létá na záchranu lidských životů. V Afghánistánu se lítá v podstatě výcvik nebo přepravní mise a tak dále. Samozřejmě je to jiná země. U nás prostě člověk ví, že letí třeba k nějakému miminku nebo nějaké havárii. Takže je to velký rozdíl,“ vysvětluje Smik.
Dopravní nehody i zástavy srdce
„Samozřejmě papírově bych si to neměl připouštět, ale já myslím, že si to člověk připouštět musí. Například když je to nějaká havárka. Nechci říkat, že slovo poslání je klišé, ale člověk už to trošku jako poslání bere,“ tvrdí o své práci, při které zachraňuje životy, pilot Smik.
Létání i za tmy
Na palubě vrtulníku jsou přístroje jako například defibrilátor, tedy přístroj na umělou plicní ventilaci, nebo takzvaný Lucas - zařízení na nepřímou srdeční masáž. W-3A Sokol dokáže převézt i dva těžce zraněné pacienty napojené na plicní ventilaci. Stroj má vybavení také na létání v noci. Za tmy tak někdy zamíří i do jiných krajů.
A je na první pohled vidět, že ho létání u záchranky baví: „Máme hezkou práci. Zalétáme si a ještě k tomu máme i to, že jsme někoho zachránili nebo udělali něco hezkého pro národ tady těch 10 milionů lidí. Je to hezké.“
Od zaznění poplachu sice musí ve dne vrtulník do vzduchu do čtyř minut, posádka to ale často zvládne mnohem rychleji. „Náš medián je dvě minuty v Líních od přijetí výzvy. Bohatě se vejdeme do limitu,“ vysvětluje armádní lékař Zdeněk Pašek, který tady zodpovídá za zdravotnický úsek.
Mezi typické věci, které musí on a jeho kolegové řešit, patří traumata. Tvoří až 60 procent zásahů. „Dopravní nehody nebo jsou to adrenalinové sport a přibývají různé zástavy oběhu,“ dodává zkušený vojenský lékař.
Právě při srdečních zástavách je podle něj rychlost poskytnutí pomoci pacientům vůbec nejdůležitější: „Takové pacienty se snažíme v časovém limitu dopravit na cílové pracoviště tak, aby měli šanci na obnovení srdeční akce a potažmo celého organismu. Ten limit je v těchto případech 60 minut, takže tam opravdu není čas na nějaké si hraní. Všechno musí klapat jako na drátkách.“
Roli může hrát opravdu chvilka. „To nejdůležitější, o co bojujeme, je lidský mozek. Ten nemá žádnou zásobu kyslíku. Pokud mozková buňka nedostane pět minut kyslík, tak odumírá. A to úmrtí mozkové buňky je nenávratné. To znamená, že je to opravdu boj o každou vteřinu,“ vypočítává vojenský lékař Pašek, který je u letecké záchranky 15 let.
V paměti mu utkvělo několik zásahů. Například záchrana turisty se srdeční zástavou na Šumavě, na které se podílela i horská služba. Muž přežil, uzdravil se a opět pracuje.
„To je takové milé pohlazení pro celý tým, který se na tom podílel. A je to důkaz toho, že když se systém správně nastaví a všichni dodržují své role, tak šance na přežití je i v hůře dostupných oblastech vysoká,“ uzavírá armádní lékař.
Ze základny Plzeň – Líně startují vrtulníky W3A Sokol letecké záchranné služby Armády České republiky od května 1998. Za tu dobu přepravily 12 tisíc pacientů a nalétaly 10 tisíc hodin.
Seriál Radiožurnálu: Když jde o vteřiny
Příběh o leteckých záchranářích je čtvrtým z pěti dílem seriálu Radiožurnálu: Když jde o vteřiny. Dosud odvysílané díly najdete zde, dozvíte se v nich o osudech například elitních policistů ze zásahové jednotky nebo báňských záchranářů. Podívat se také můžete na všechny díly první série z loňského roku, kde vyprávíme o českých policistech na hranicích Makedonie nebo o převozech transplantačních orgánů přímo na operační sál.
