Kauza, která se táhla od roku 2014, se týkala dvou libereckých projektů obecně prospěšné společnosti Geotermální energie pro občany téměř za 100 milionů korun, na něž chtěla čerpat evropské dotace přes ROP Severovýchod. Ani na jeden vyplacené nebyly. Podle spisu byla zakázka zmanipulována tak, aby ji získala společnost Metrostav.

Státní zástupce u obžalovaných navrhoval různé tresty, u některých maximálně 6 a půl roku vězení. U dvou firem pak jejich zrušení a jednu chtěl potrestat milionovou pokutou. Půtovi hrozilo podle obžaloby pět let ve vězení a sedm let zákazu činnosti souvisejících s výběrovými řízeními.

„Rozhodnutí soudu mě nepřekvapilo. Byl jsem si od počátku jistý, že jsem nic nezákonného neudělal. Na rozhodnutí soudu o své nevinně jsem čekal několik let, celá situace byla velmi nepříjemná nejen pro mne, ale také pro mé blízké. Chtěl bych proto poděkovat rodině, kolegům i spoluobčanům, že mi celou dobu projevovali důvěru a dodávali mi tím tolik potřebnou motivaci,“ uvedl po verdiktu soudu Půta.

Podporu Půtovi vyjádřil i předseda Starostů Vít Rakušan. „Martina znám jako schopného a pracovitého hejtmana, za kterým jsou vidět výsledky usilovné a koncepční práce ve vedení Libereckého kraje. Považuji ho ale také za férového a čestného člověka, který mi byl vždy ochoten poradit a předat své zkušenosti. O jeho nevinně jsem ani na vteřinu nepochyboval,“ řekl Rakušan.

Oprava kostela

Podle spisu přijal Půta úplatek v souvislosti s opravou libereckého kostela sv. Máří Magdalény za 65 milionů korun s přislíbenou dotací zhruba 55 milionů. Úplatek pro Půtu měl podle obžaloby činit 830 000 korun s tím, že 530 000 Kč mu bylo vyplaceno.

Státní zástupce se domníval, že úplatek hejtman dostal za to, že jako předseda Regionální rady ROP Severovýchod zajistí zachování rekonstrukce kostela v programu a změnu financování na průběžné, neboť evropské peníze měly být vyplaceny až po dokončení oprav. Půta to od počátku odmítal.

„Při rekonstrukci kostela nedošlo ke zneužití či neoprávněnému vyplacení žádných veřejných prostředků. Ani k němu dojít nemohlo. Jakémukoliv vyplacení peněz, ať už by bylo průběžné, nebo k němu došlo po ukončení projektu, musela předcházet kontrola z naší strany, respektive z pardubické či hradecké komory regionální rady,“ uvedl před třemi týdny Půta v závěrečné řeči. Tvrdil, že v obžalobě nejsou vůči němu žádné důkazy.

Právní kvalifikace se u obžalovaných lišila. Stíháni byli pro trestné činy poškozování finančních zájmů Evropské unie, podplácení, přijetí úplatku, zneužití pravomoci úřední osoby, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a legalizace výnosů z trestné činnosti.

Mezi hlavní strůjce v kauze patřil podle spisu Jiří Zeronik, zakladatel GEPO, který stál u zrodu obou projektů. V GEPO skončil v roce 2012 poté, co byl pravomocně odsouzen za pokus o uplácení v jiném případu. Zeronika nahradil ve funkci Petr Jirkův, který byl zároveň administrátorem zakázky, již obžaloba považovalo za zmanipulovanou. Podle státního zástupce byl Jirkův jedním ze strůjců této kauzy a navrhl mu nejpřísnější trest 6,5 roku vězení. Jirkův vinu odmítal.

Jan Nevola, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít