‚Němci nás ignorují a zneužili svůj zákon.‘ U hranic mají vyrůst větrné elektrárny, místním se ale nelíbí
Přímo u české hranice na Tachovsku chce německý investor postavit čtyři obrovské větrné elektrárny a Čechů se nezeptal ani na jejich názor. Největší 180 metrů vysoká turbína dosáhne svým rotorem o průměru 138 metrů jen několik metrů od hranice, a tedy i od chráněné krajinné oblasti Český les, kde bez povolení nelze postavit ani seník. České úřady včetně ministerstva životního prostředí jsou v obraně českých zájmů bezzubé.
Ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) slibuje, že se pokusí rozhodnutí německých úřadů zvrátit. „Ministerstvo postupuje formálně a z německé strany se s námi nikdo nebaví. Je to o nás bez nás,“ říká trpce starostka Obory Dana Lesak (nezávislá na kandidátce STAN).
Lehce zvlněná luka se táhnou k horizontu a z terénu není zřejmé, kde jeden stát končí a druhý začíná. Brzy to ale bude jinak. V přehledné pohraniční krajině vyroste obrovská větrná elektrárna, která jasně ukáže, kde je tady pánem. Od paty stožáru „větrníku“ to bude asi 300 metrů k úzké asfaltce, kudy vede červeně značená Stezka Českem. Stojí na ní starostka Obory Dana Lesak, černé šaty jí vlají ve větru, kvůli kterému chtějí investoři tuhle krajinu pro sebe.
„Já nemám nic proti větrným elektrárnám, ale proč ji nepostaví o dva tři kilometry dál. Navíc z těch čtyř je tahle přímo na hranici nejvyšší. Kolem každého větrníku je nějaké pásmo vlivu na životní prostředí, to se dotýká nás, ale nikdo to neposuzuje. Německé úřady nás zcela ignorují,“ říká starostka, která se v polovině 80. let vdala do západního Německa, hovoří plynule německy a zná dobře tamní reálie.
Německé úřady totiž po investorovi nepožadovaly klíčový dokument a to je takzvaná EIA, posudek vlivu stavby na životní prostředí. Investor větrný park rozdělil na dva projekty po dvou „větrnících“. Kdyby byly tři, už musí posudek vypracovat. „Němci zneužili svůj vlastní zákon,“ řekl Českému rozhlasu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
S postojem investora, kterým je firma Strauß & Niebauer Windkraftprojekte GbR, se ztotožnilo i bavorské ministerstvo životního prostředí a ochrany spotřebitele a tím také ignoruje předchozí společnou domluvu Hornofalckého kraje a Plzeňského kraje, že stavby dva kilometry od hranice se budou posuzovat společně. „S plány začal investor už před čtyřmi lety a dodnes nám nikdo projekt ani nepředstavil. My z toho nebudeme mít vůbec nic,“ kroutí hlavou neformální mluvčí starostů dotčených obcí Dana Lesak.
Mluvčí bavorského ministerstva životního prostředí Veronika Seitz na dotaz Českého rozhlasu uvedla, že do schvalovacího procesu byly zapojeny přeshraniční orgány. „Byly prověřeny a posouzeny vlivy na německé a české straně. Neexistují tedy žádné škodlivé dopady na životní prostředí, které by odporovaly veřejnoprávním předpisům. Výsledek byl sdělen českým úřadům a obcím dopisem ze dne 19. srpna 2024.“ Což je tři a půl roku od začátku projektu.
Větrné elektrárny v Líšťanech nebudou, proti bylo v referendu 113, pro jen 65 obyvatel
Číst článek
Za investora větrné elektrárny odpověděl Českému rozhlasu spolumajitel firmy Thomas Strauß. Ten také tvrdí, že česká strana dostala informace. „Pokud starostové neinformují občany, je to jejich selhání, a ne náš problém. Odpovědi ze všech institucí byly pouze negativní nebo obsahovaly vtipy, jako například tento výrok: Musíme chránit ubohá zvířata, nemohou se bránit.“
Větrný park se přímo dotýká chráněné krajinné oblasti Český les. Její vedoucí Tomáš Pecker kroutí nesouhlasně hlavou. Připomíná, že jakákoliv výstavba je omezená územními plány, které vypracovalo CHKO společně s Plzeňským krajem. „My jsme svoje připomínky poslali v roce 2020 a teprve teď po třech a půl letech jsme dostali odpověď, která ale naše připomínky nevypořádala,“ říká. Tomáš Peckert se jako státní úředník nechce pouštět do dalších detailů a odkazuje na ministerstvo životního prostředí.
‚Němci nás ignorují‘
Ministr Petr Hladík je přístupem německé strany rozčarovaný úplně stejně. „My jsme chtěli od začátku znát projekt, jeho parametry, chtěli jsme to projednat a chtěli jsme mezinárodní posouzení (EIA). Opakovaně jsme o to žádali, jak naše úřady, konzulka i já osobně při návštěvě bavorského ministra. Musím říct, že nás Němci celou dobu ignorují. S tím se nechci smířit a vzhledem k tomu, že Česká republika i Německo jsou součástí takzvané Espoo úmluvy (úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států – pozn. red.) a letos v prosinci je zasedání, zvažujeme oficiální zařazení tohoto bodu na jednání. Chceme, aby Bavoři vzali své rozhodnutí zpět a celý proces povolení větrného parku udělali znovu,“ říká ministr.
1:51
Dva miliony do obecní kasy žádají obce na Přerovsku a Prostějovsku. Vedle nich má vyrůst větrný park
Číst článek
Český rozhlas má k dispozici studii, kterou si nechal zpracovat investor od německých krajinných architektů. Ta například uvádí, že z lesa na české straně nebude větrná elektrárna vidět, a tudíž má jen zanedbatelný vliv. Okresní úřad v Tirschenreuthu, který stavbu povolil, zase uvádí, že turismus v této oblasti omezuje samotná chráněná krajinná oblast, a proto větrné elektrárny už žádný další výrazný negativní vliv na turistiku mít nebudou.
„My se tady desítky let snažíme o šetrnou turistiku, a tohle je výsledek,“ říká starostka Lesak. Připomíná také, že investor tímto přístupem také výrazně ušetří. „Kdyby investor postavil větrníky o pár kilometrů dál, musí platit výrazně vyšší kompenzaci německých obcím. Tím, že stavba ovlivní české obce, kterým nemusí platit nic, ušetří 360 tisíc eur,“ tvrdí. K této výtce se investor Thomas Strauß nevyjadřil.
Starostka Lesak dál píše na všechny strany, ale neúspěšně. „Psala jsem bavorským úřadům, na ministerstvo, bavorskému premiérovi, investorovi, nikdo mi ale neodpověděl. Osobně si myslím, ale nemám pro to žádný důkaz, že je to nevyřčená odplata za Temelín, za to, že stále na rozdíl od Německa provozujeme jaderné elektrárny,“ míní.
Žaloba proti vydání povolení
České subjekty nemohou do německého správního řízení zasahovat. Odvrátit výstavbu tak mohou jedině sami Němci. Proti se postavily čtyři subjekty včetně respektovaného Spolku pro ochranu druhů, krajiny a biodiversity (Verein für Landschaftspflege, Artenschutz und Biodiversität) a podaly žalobu proti vydání povolení.
Předseda spolku Johannes Bradtka najal právní kancelář až z dalekého Porýnska. „Je mi stydno, že bavorské úřady ignorují zájmy českých obcí.“ Šedesátník Bradtka má české předky a o to víc je z postupu bavorských úřadů nešťastný. „Mohli aspoň přijít a projekt představit. Já jsem teprve nedávno s hrůzou zjistil, kolik různých dopisů psali starostové do Bavorska a bez odpovědi. Oni se rozhodli to tady postavit a s nikým se nebavit,“ říká.
3:37
Stavbu větrných elektráren mají zrychlit akcelerační zóny. Problémem ale můžou být místní referenda
Číst článek
Žaloba nemá odkladný účinek a investor může začít stavět hned. Ze zkušeností Johannese Bradtky ale vyplývá, že si investor počká na soudní verdikt. „Nám už se podařilo uspět v případě jiné větrné elektrárny a tam museli rozdělanou stavbu zastavit a uvést území do původního stavu, takže investor si ve vlastním zájmu počká. Soudy v těchto případech rozhodují rychle,“ popisuje. Českému rozhlasu investor Thomas Strauß odpověděl, že s výstavbou začnou v roce 2025.
Ministr Petr Hladík oslovil všechny sousední země a navrhuje mezinárodní dohodu, aby se v budoucnu podobným problémům vyhnul. Státy by se zavázaly, že při výstavbě větrných elektráren v pásmu tři kilometry od hranic a v případě solárních elektráren jeden kilometr od hranic, se budou navzájem informovat o projektu. „První dohodu uzavřeme zřejmě se Slovenskem, tam je to věcné, teď vedeme diskusi s ostatními státy. Se Sasy, respektive Bavory je ale komunikace nejsložitější,“ přiznává.
Výstavba větrných elektráren má podporu ministra Hladíka, ale přístup německé strany tuto snahu podle něj podkopává. „Ta situace mě mrzí, protože my potřebujeme obnovitelné zdroje a snažíme se jejich prosazení. My ani starostové nejsme proti větrníkům, ale není možné, aby lidé, kteří mají žít stovky metrů od větrníků, nedostali žádné informace, nikdo se s nimi nebavil a nebral v potaz jejich připomínky,“ vysvětluje.
Výstavbou větrných elektráren se zabývá energetický expert z neziskového sektoru a člen rady vlády pro energetické a surovinové stroje Jan Rovenský. Podle něj tento konkrétní příklad vrhá špatné světlo na veřejné mínění. „Tohle může komunity v okolí od podpory větrných elektráren odradit, a úplně zbytečně,“ říká Rovenský.
