Lidé ztrácí víru v budoucnost. Dvě třetiny Čechů nevěří, že se děti budou mít líp, varuje politolog
Osm z deseti Čechů si myslí, že zažíváme největší období nejistoty od pádu komunismu, a pouze třetina lidí očekává, že další generace bude žít v lepším světě. Vyplývá to z dubnového průzkumu společnosti Ipsos. „Ve chvíli, kdy už se zdálo, že covid je zvládnutý, začala válka na Ukrajině. Lidé si ani moc nevydechli,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus politolog a analytik společnosti Ipsos Michal Kormaňák.
Obavy, na které nový průzkum poukazuje, jsou podle Kormaňáka globální. „V posledních zhruba pěti letech jsme svědky globálních krizí. Dá se to datovat asi od startu covidu. Jsou to krize do jisté míry bezprecedentní, minimálně pro tyto generace, a mají globální charakter,“ popisuje s tím, že tak provázaným problémům experti říkají polykrize.
Do pandemie byly často obavy Čechů spíše lokání a souvisely třeba s politickou situací nebo vývojem ekonomiky. Teď je způsobují hlavně fenomény jako válka na Ukrajině, inflace a energetická krize i pokračující klimatická krize.
Velký problém podle Kormaňáka je, že tyto události následují za sebou a bez přerušení. To, jaké nejistoty a obavy lidé prožívají, záleží na jejich věku.
„Úplně největší nejistota je ekonomického charakteru. A nejde jenom o inflaci, což je mimochodem celosvětový trend,“ přibližuje průzkumník. Tu podle něj řeší všichni, ale o něco víc starší generace.
„Mladší lidé, nebo řekněme třeba střední třída, má obavy z toho, jestli je systém udržitelný ekonomicky z hlediska fungování státu. To pak souvisí i s politikou, důchodovou reformou a podobně,“ srovnává. Starší lidé podle Kormaňáka také víc řeší migraci.
Česko má nejvíce obyvatel od druhé světové války. Počet narozených dětí je na historickém minimu
Číst článek
Nižší porodnost
Průzkumu Ipsos ukázal, že dvě třetiny Čechů nevěří, že se další generace budou mít lépe.
„To je důsledek krizí, které zažíváme v posledních letech. A západní společnosti, ke kterým doufám a věřím, patříme, liberální demokracie, jsou postaveny na příslibu, že každá další generace se bude mít líp než generace předtím,“ vysvětluje politolog a pokračuje:
„Tohle má důsledky. Loňský rok byl nejhorší z hlediska porodnosti vůbec.“
Obavy podle něj mají lidé po celém světě. „Lidé řeší inflaci, bojí se bezpečnostní situace. Samozřejmě to závisí na regionu, ve kterém žijí. Třeba obyvatel Jižní Ameriky se tolik nedotýká válka na Ukrajině. Ale ztráta víry v budoucnost je obrovské téma a nikdo moc neví, co si s tím má počít,“ říká.
Lidé ale podle něj pozitivně vnímají svůj každodenní život. „Ekonomický optimismus, zdá se, zase roste. Hodně to koreluje mimo jiné s inflací,“ popisuje Kormaňák a dodává:
„V mnoha věcech ve svém běžném životě najdou lidé to dobré. Ale velkou nejistotu cítí, když se zamyslí nad globálními výzvami a krizemi.“
Jaký mají na negativní naladění společnosti vliv média? Jaké průzkumy dělá agentura Ipsos přímo pro politiky? Nahrává současné rozpoložení společnosti nějakému politickému směru? A nepomáhají průzkumy politikům v šíření strachu v kampani? Poslechněte si celé Interview Plus výše.
