„Važme si z toho, že žijeme v Evropské unii, která je hlavním mírovým projektem. Važme si toho, že jsme členy NATO, které garantuje naši bezpečnost,“ řekl Babiš.

Přítomnost zahraničních hostů podle něho svědčí o tom, že si společnost uvědomuje, že ve světě se dodnes stávají podobné události. „Tato rizika nelze podceňovat a musíme udělat vše pro to, abychom jim zabránili,“ dodal.

Předseda vlády zdůraznil, že ačkoliv vyhlazení Lidic bylo mstou za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, není na místě zpochybňovat význam zabití Heydricha pro budoucnost Československa. „Mezi atentátem a masovou vraždou nevinných neexistuje žádná spojitost, kromě té, kterou si narýsoval okupant,“ řekl Babiš.

Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannnová v úvodním projevu zdůraznila, že jméno Lidice se stalo symbolem pro všechny, kdo chtěli bojovat za svobodu, demokracii, rovnost lidí a vzájemnou úctu. Nedělní pieta podle ní byla shromážděním lidí, kteří si váží každého lidského života bez ohledu na národnost, barvu pleti nebo vyznání.

Pietnímu aktu předcházela mše, kterou pomocný biskup a generální vikář pražské arcidiecéze Zdenek Wasserbauer sloužil v místě, kde stával kostel svatého Martina. Dnes ho připomínají jen jeho základy.

Wasserbauer se obrátil i na přítomné politiky, kterým vytkl, že ve svých vyjádřeních překrucují pravdu a dávají tím lidem špatný příklad. „Tam, kde je potlačeno dobro a pošlapána pravda, tam vzniká podhoubí pro podobné tragédie, jako si dnes připomínáme,“ řekl Wasserbauer.

Reportér Českého rozhlasu na místě mluvil také se Zdiradem Čechem, autorem kamenného oltáře ve zbořeném kostele svatého Martina. „Pro mě Lidice znamenají hlavně pátera Štemberku. Devátého června měl končit, měl se rozloučit v Kladně na arciděkanství, když přiběhli lidé a říkali: Pane faráři, Němci obsazují Lidice! Kladenský arciděkan mu říkal: Tak pane faráři, zůstanete u nás na noc a ráno uvidíme. A on říká: To ne, bude zle. Lidi mě budou potřebovat. Sedl na kolo a přijel sem,“ vypráví Zdirad Čech.

„Je v protokolech, že ho Němci posílali pryč a říkali: Pane faráři, vy nás nezajímáte, vy nejste rodem odsud. Běžte pryč. Ale on říkal, že tam s lidmi musí být.“

Nacisté obec, v níž žilo zhruba 500 lidí, vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Heydricha. V Lidicích bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Zemřelo 340 lidických obyvatel.

Radek Duchoň, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít