Za obstrukce Hradu má dostat odškodné 47 tisíc, ministerstvo ale odmítá zaplatit. 'Újma mu nevznikla,' tvrdí
Kvůli obstrukcím Kanceláře prezidenta republiky má Luděk Maděra získat od státu odškodnění bezmála padesát tisíc korun. Jednání Hradu v něm totiž muselo vyvolat nedůvěru v právní stát, rozhodl loni na podzim soud. Spor se ale táhne dál. Jak nyní zjistil server iROZHLAS.cz, ministerstvo financí, které má coby zástupce státu Maděrovi peníze zaplatit, to odmítá. Zlínskému aktivistovi prý žádná újma nevznikla.
Ministerstvo financí musí za obstrukce Hradu zaplatit odškodné 47 tisíc, potvrdil soud
Číst článek
„Není splněna zákonná podmínka existence nesprávného úředního postupu (ani nezákonného rozhodnutí) a nevznikla či nemohla mu vzniknout ani nemajetková újma,“ stojí v odvolání ministerstva financí, které má server iROZHLAS.cz k dispozici.
Maděrův nárok na odškodnění za to, že mu prezidentská kancelář odmítala poskytnout informace, ačkoli podle soudu jí to ukládal zákon, označuje ministerstvo za neoprávněný a nedůvodný.
Pomohl až soud
Před třemi lety požádal Maděra (jako nestraník kandidoval před lety za Piráty) Kancelář prezidenta republiky podle zákona o svobodném přístupu k informacím o sdělení, jaký plat berou vysocí úředníci včetně kancléře Vratislava Mynáře. Kolečko žádosti a odvolání ale bylo neúspěšné, Hrad mu informace odmítl poskytnout. A vydal je až poté, co Maděra úřad zažaloval. Aktivista informace obdržel týden před nařízeným jednáním.
„V době podání žádosti o informace ze strany žalobce (Maděry) Kancelář prezidenta republiky bezpečně věděla, že je povinna informace o platech zaměstnanců dle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytovat.“
Obvodní soud pro Prahu 1
Za nesprávný úřední postup nakonec vysoudil i odškodnění, informoval loni server Aktuálně.cz. Podle Obvodního soudu pro Prahu 1 mu stát, který v takových věcech zastupuje ministerstvo financí, má zaplatit 47 tisíc. „Postup Kanceláře prezidenta republiky nemůže mít v právním státě místo,“ citoval tehdy server soud, který jednání Hradu označil za obstrukční, protože „nemístně a svévolně“ neplnil zákonné povinnosti (viz box vlevo).
Ministerstvo ale nyní v odvolání, kterým se ve čtvrtek zabýval Městský soud v Praze (o výsledku se dočtete ZDE), tvrdí, že nebylo povinností prezidentské kanceláře informace poskytnout. Zároveň píše, že veškerá rozhodnutí vydal Hrad v zákonné lhůtě. A právě proto Maděrovi nemohla vzniknout újma, odpověděl na dotaz serveru iROZHLAS.cz Filip Běhal z tiskového odboru resortu.
Oddalování prezidentské kanceláře
Proti tomu se ale ohrazuje Maděrova právní zástupkyně Petra Bielinová. „Ministerstvo financí se mýlí, když říká, že nezákonné odmítání informace, byť ve formálně správné lhůtě 15 dnů, je správný úřední postup,“ říká pro server iROZHLAS.cz.
Podle Bielinové si nezákonnosti svého jednání musel být Hrad vědom, jinak by prý informace těsně před jednáním neposkytl. Advokátka také připomíná, že prezidentská kancelář takto postupovala hned v několika případech (o sporech prezidentské kanceláře viz níže).
„Pokud by se jednalo pouze o mého klienta, mohli bychom snad i věřit, že Kancelář prezidenta republiky prostě během dvou let soudního sporu změnila právní názor. Nicméně v tomto sporu bylo jednoznačně prokázáno, že takto postupovala opakovaně v mnoha dalších případech žádostí na platy a odměny svých zaměstnanců,“ uvedla Bielinová a ihned dodala: „Tento postup si nelze vyložit jinak než jako úmyslné několikaleté oddalovaní poskytnutí informací.“
Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z roku 2014 uvádí, že informace o platových poměrech se „bez dalšího" poskytnou u „zaměstnanců ve všech řídicích pozicích“, případně těch, kteří se „podílejí na výkonu vrchnostenských oprávnění nebo jej mohou nikoli nevýznamně ovlivnit“, a zároveň těch, kteří mají „faktický vliv na činnost povinného subjektu (např. poradci, osobní asistenti osob v řídicích nebo jiných důležitých pozicích)“. Tím soud ještě rozšířil tehdy pár let starý jiný rozsudek v obdobné záležitosti.
Jeho názor ale nyní překonal Ústavní soud, když v loňském nálezu nastínil čtyři kritéria při posuzování žádostí o informace o platech a odměnách. Všechny tyto podmínky mají být podle Ústavního soudu splněny, a to:
- a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu;
- b) informace samotná se týká veřejného zájmu;
- c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“;
- d) informace existuje a je dostupná.“
Nadto se pak ministerstvo ohání i loňským nálezem Ústavního soudu. Ten konstatoval, že při poskytování informací o platových poměrech musí povinný subjekt provádět jakýsi test proporcionality o čtyřech podmínkách, které musí být splněny (viz box vpravo).
Podle advokátky Bielinové se ale Maděrova nemajetková újma vztahuje k období od února 2015 do srpna 2016, tedy od doby Maděrovy žádosti o informace až do chvíle, kdy mu ji Hrad poskytl.
„Nález Ústavního soudu z října 2017 proto na vzniklé újmě nemůže nic změnit. Navíc ani tento nález nelze interpretovat tak, že informace o platech a odměnách úředníků se veřejnosti neposkytují,“ uzavírá Bielinová.
Prohra v soudní síni
Že Kancelář prezidenta republiky patří mezi povinné subjekty, které definuje zákon o svobodném přístupu k informacím, už řekl soud v roce 2012. To když se v soudní síni řešil spor prezidentské kanceláře s novinářem a právníkem Tomášem Němečkem. Hrad mu odmítl vydat informace o platech tehdejšího zástupce vedoucího kanceláře Petra Hájka, ředitele politického odboru Ladislava Jakla a šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta. Data zveřejnil Hrad až poté, co mu to před šesti lety nařídil soud.
Krátce před soudním jednáním obdržel informace od Hradu i novinář Radek Kedroň. V žalobě argumentoval mimo jiné tím, že zájem na informacích je velký a odkázal na vilu, kterou si hradní kancléř Mynář koupil za 5,5 milionu korun od Víta Širokého, právního zástupce Romana Janouška.
Chybí veřejný zájem
Před časem server iROZHLAS.cz upozornil, že po loňském nálezu Ústavního soudu odmítá Hrad informace o platech a odměnách opět zveřejnit. Redakce žádala o informace za loňský rok, podle Pražského hradu to ale není ve veřejném zájmu, což je jedna z podmínek definovaných zmíněným nálezem Ústavního soudu.
„Kancelář prezidenta republiky ze žádosti nemohla zjistit, na základě čeho by mechanické zveřejnění platových poměrů jednotlivých vedoucích zaměstnanců mělo přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu, ani o jaký veřejný zájem by mělo jít,“ stojí v rozhodnutí Hradu, pod kterým je podepsán ředitel legislativního odboru Václav Pelikán.
Prezidentská kancelář odmítá zveřejnit loňské platy a odměny. 'Není to ve veřejném zájmu,' tvrdí
Číst článek
„Dřívější zveřejňování platových poměrů vedoucích zaměstnanců nejen Kanceláře prezidenta republiky, ale i jiných státních orgánů k žádné veřejné diskusi nevedlo, neboť ani nemohlo,“ doplnil. Celý text si můžete přečíst ZDE.
Podobnou argumentaci uvedla i většina resortů. Informace o platech a odměnách za rok 2017, a to včetně konkrétních jmen, poskytla pouze dvě ministerstva ze čtrnácti - ministerstvo spravedlnosti spolu s resortem školství tvrdí, že údaje se „nesporně týkají veřejného zájmu“. Zbytek úřadů ale tvrdí opak s tím, že k veřejné kontrole není potřeba znát jména odměněných úředníků. Velký přehled najdete ZDE.
