Ministerstvo neuspělo. Špatný IT systém není důvod k zatajování prodejců lihu, rozhodl soud
Ani za více než tři roky od metanolové aféry nedokázalo ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnit seznam obchodů, které mají povinnou koncesi na prodej alkoholu. Důvodem měl být zákon i špatně navržená databáze. Po rozhodnutí soudu se tak úřad ministra Jana Mládka musí věcí znovu zabývat.
V reakci na tragédii způsobenou pančovaným lihem na přelomu let 2012 a 2013 si všichni prodejci alkoholu museli vyřídit povinnou koncesi.
„Účelem zpřísnění je získat přehled o prodejcích a omezit tak prodej nedaněného a nekvalitního alkoholu,“ uváděla tehdy důvodová zpráva k novele živnostenského zákona.
Ministerstvo ale na žádost nebylo schopné sdělit, kteří podnikatelé zmíněné oprávnění mají, oficiálně mělo být důvodem znění živnostenského zákona.
„Žádosti nebylo možno vyhovět, neboť zákon o živnostenském podnikání striktně stanoví, jaké údaje o podnikatelích zapsaných v živnostenském rejstříku a jakým způsobem lze poskytovat třetím osobám. Dle citovaného zákona nelze poskytovat hromadné informace bez určení konkrétních subjektů – v tomto směru se právní úprava nezměnila,“ zdůvodňoval ještě loni na jaře tiskový odbor ministerstva, proč datovému novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi odmítl poskytnout seznam obchodů, které mají koncesi k prodeji alkoholu.
Městský soud v Praze ale takovou argumentaci neuznal. „Pokud žalovaný (ministerstvo průmyslu a obchodu, pozn. red.) spravuje informační systém, který obsahuje seznam subjektů s různými vlastnostmi, a zákon výslovně neurčí vstupní data, na základě nichž je výlučně možné provádět vyhledávání, je dle soudu možné požadovat vyhledávání informací na základě různých kritérií (zde: vlastnost subjektu – platná koncese na prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin).“
Ministerstvo už dříve naznačovalo, že údajně nevyhovující zákon je jen zástupný důvod. Reálně získání dat komplikoval fakt, že IT systém podobnou úlohu neuměl zpracovat a samo ministerstvo k informacím nemělo přístup, jelikož je spravovala soukromá firma.
„Bezpředmětná je i skutečnost, že živnostenský rejstřík spravuje pro žalovaného externí subjekt. Žalobci nemůže jít způsob správy živnostenského rejstříku k tíži,“ smetl argumentaci ministerských právníků soud, který zároveň dodal, že požadované informace ministerstvo má ze zákona mít. A pokud se k nim nedostane, je to jen jeho problém.
„Přirozeně nemůže jít nedbalost povinného subjektu při správě informací k tíži žadatele,“ napsal 3. senát Městského soudu v Praze, vedený soudkyní Ludmilou Sandnerovou.
Dokud správní řízení neskončí, nechce se ministerstvo oficiálně k věci vyjadřovat. Nicméně úřad Cibulku oslovil s žádostí o upřesnění a chystá poskytnutí informací. Dává tím tak signál dalším žadatelům, že v budoucnu bude možné získávat informace z živnostenského rejstříku prostřednictvím informačního zákona.