Digitalizace justice pokročila minimálně, chybí většina priorit, zjistil kontrolní úřad
V digitalitaci justice ministerstvo spravedlnosti a Probační a mediální služba téměř nepokročili, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Ten dále uvedl, že klíčové oblasti pro úspěšnou elektronizaci ministerstvo buď nedokončilo, nebo někde ani nezačalo.
Kontroloři zjistili, že většina cílů digitalizace justice, kterých chtěl resort spravedlnosti v letech 2016 až 2021 dosáhnout, stále chybí. Z dvaceti splnil pouze dva, přestože resort vyčerpal přes 331,5 milionů korun. Nejvíce peněz použil na pořízení videokonferenčních a nahrávacích zařízení do soudních síní.
Úřad uvedl, že chybí především elektronický systém spisové služby, kdy resort vyvinul za šest let pouze tři podpůrné aplikace. Pokud se nepodaří projekt dokončit do konce příštího prosince, bude muset vláda vrátit dotace EU a musela by tak uhradit asi 220 milionů korun ze státního rozpočtu.
Podle úřadu ministerstvo také stále používá zastaralé a technicky nekompatibilní informační systémy, které jsou finančně náročné na správu. Chybí například i možnost elektronického podání žádosti a okamžitou elektronickou platbou.
Zhruba dva miliony uživatelů budou muset začít používat datovou schránku. Koho se povinnost týká?
Číst článek
Problém byl i s elektronickým monitoringem osob, který funguje ke kontrole lidí v domácím vězení. Ten musela Probační a mediální služba po třech letech ukončit. Důvodem bylo, že dodavatel neplnil některé smluvní závazky.
„Od prosince 2021 tak opět provádějí kontroly odsouzených probační úředníci formou neohlášených návštěv. Průměrné měsíční náklady na tyto kontroly se pohybují v rozmezí 232 až 464 tisíc korun,“ popsal úřad.
Ministerstvo také podle úřadu digitalizaci špatně koordinovalo. Nebylo jasné jaké projekty, v jakém čase chce realizovat a kolik na to bude potřebovat peněz. Resort spravedlnosti také nemá základní řídící dokumenty a není schopný efektivně čerpat finance vyhrazené na eJustici z rozpočtu.
Podle ČTK ministerstvo uvedlo, že se proces digitalizace prodloužil kvůli objektivních skutečností. „Ty spočívají ve složitosti přípravy technického zadání klíčového informačního systému, administrativně náročného soutěžního dialogu. V neposlední řadě se jedná pro ministerstvo spravedlnosti úspěšně skončené správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže,“ regoval mluvčí resortu Vladimír Řepka.
„Nízké čerpání finančních prostředků v uvedených letech je způsobeno posouváním realizace jednotlivých projektů, a tedy v okamžiku ukončování projektů tak logicky dojde i k čerpání alokovaných finančních prostředků,“ dodal Řepka pro ČTK.