Muchova Slovanská epopej je kulturní památkou
Ode dneška mohou do nakládání se Slovanskou epopejí zasahovat také památkáři. Ministerstvo kultury toto Muchovo dílo prohlásilo za kulturní památku. Statut kulturní památky ovlivní i její případné vystavování v zahraničí.
Ze zákona o státní památkové péči vyplývá, že do stěhování i restaurování dvaceti obrazů Alfonse Muchy budou zasahovat památkáři z Magistrátu hlavního města. Jejich šéf Jan Kněžínek se bude chtít co nejdřív seznámit se stavem obrazů:
„Vzhledem k tomu, že to je tak sledovaná kauza, dovolím si říci, že moji kolegové na odboru sedí připraveni ve startovacích blocích a vystartují okamžitě.“
S velkou pravděpodobností budou chtít památkáři pražského Magistrátu dostat Epopej co nejdřív do Prahy, protože v moravskokrumlovském zámku pro ni nejsou vhodné klimatické podmínky.
Pro vlastníka Slovanské epopeje statut kulturní památky příliš mnoho nezmění, říká ředitel Galerie hlavního města Milan Bufka. Přesto šéf galerie, která o Slovanskou epopej pečuje, toto prohlášení za kulturní památku vítá.
Do ciziny jen na půl roku
Na seznam kulturních památek Česka přibylo dvacet obřích pláten Muchovy Slovanské epopeje. Tím, že se dílo, o které se přetahuje Praha a Moravský Krumlov, stalo kulturní památkou, je ode dneška ve speciálním ochranném režimu.
Podle ministra kultury Jiřího Bessera dostala Slovanská epopej statut, který si zaslouží.
„Má to význam pro zapůjčování tohoto díla například do ciziny.“
Kulturní památku může její majitel vyvézt do zahraničí pouze na půl roku a s povolením ministerstva kultury.
Za památkovou ochranu dvaceti obrazů o českých a slovanských dějinách odpovídá nejen její vlastník, tedy hlavní město Praha, ale také památkáři z pražského magistrátu.
