Unie není v sankcích proti Izraeli jednotná. Největším postihem by bylo pozastavení asociační dohody
Jednotlivé země EU mají stále méně pochopení pro izraelské konání v Pásmu Gazy. Německo omezilo dovoz zbraní, jež by mohl Izrael použít na palestinském území. Francie uzná palestinskou státnost. Místopředsedkyně Evropské komise řekla, že izraelské konání se „velmi podobá“ genocidě. Společně se však členské státy na sankcích proti Izraeli neshodnou. EU je přitom pro židovský stát největším obchodním partnerem a těží z vzájemné asociační dohody.
Izraelský bezpečnostní kabinet schválil plány izraelské vlády obsadit celé město Gaza. OSN odhaduje, že 87 procent území Pásma Gazy je nyní pod vojenskou kontrolou Izraele, nebo v nich platí evakuační příkazy izraelské armády.
To však neplatí pro značnou část města, kde žije přes 700 tisíc lidí. Plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua znamená další eskalaci téměř dva roky trvající války v Pásmu Gazy, kde následkem bojů podle tamních úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás zahynulo přes 61 tisíc lidí.
Dosáhnout úplné okupace města Gaza by izraelské armádě trvalo asi šest měsíců, míní historička Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. V kombinaci s panujícím hladomorem v Pásmu Gazy by taková operace zapříčinila tisíce dalších civilních obětí, pokud by izraelské údery, boje a tempo umírání pokračovaly stejnou intenzitou.
Co říkají aktéři?
Jednotlivé evropské země projevují stále méně pochopení pro izraelské operace, které měly původně zničit teroristické hnutí Hamás a zabránit tak opakování krvavých útoků v Izraeli 7. října 2023 a osvobodit tehdy unesené rukojmí.
Premiér Netanjahu nadále uvádí, že cílem invaze do města Gaza je i osvobození zbývajících asi 20 rukojmích, nakonec by však premiér chtěl, aby Izrael obsadil Pásmo Gazy celé.
Na to, zda může být palestinské teroristické hnutí zcela poraženo vojensky, se názory liší. Řada expertů se nicméně shoduje, že Hamás už pro Izrael nepředstavuje takové riziko jako před dvěma lety a že zopakovat teroristické útoky by hnutí schopné nebylo.
„Abychom zajistili naši bezpečnost, máme v úmyslu odstranit Hamás z (Pásma Gazy) a umožnit populaci, aby byla od Gazy svobodná a předat ji civilní správě... Nemáme v úmyslu si ji nechat. Chceme mít bezpečnostní perimetr, ale nechceme jí vládnut.“
Benjamin Netanjahu (izraelský premiér pro stanici Fox News, 7. srpna)
Hamás naopak v prohlášení z minulého týdne složení zbraní podmínilo vznikem samostatného státu Palestina s hlavním městem Jeruzalémem. To se za současné situace však jeví jako nemyslitelný požadavek i vzhledem k tomu, že krajně pravicová část izraelské vlády naopak vyzývá k vysídlení všech palestinských území a jejich zabrání Izraelem.
Na 20 arabských a muslimských zemí odsoudilo izraelský plán. Odmítají obsazení města Gaza
Číst článek
Izrael rovněž argumentuje, že ústupky Hamásu v tomto směru by legitimizovaly násilí, kterého se hnutí dopustilo, jako dobrý prostředek k získání politických vítězství.
Na Hamás tento týden vůbec poprvé tlačí i Liga arabských států, která v deklaraci odsoudila útoky Hamásu ze 7. října 2023 a vyzvala hnutí k odchodu z Pásma Gazy.
Nehledě na nutnost osvobodit rukojmí, jak evropští představitelé zdůrazňují, se nyní mezinárodní společenství výrazně obrací proti izraelským válečným plánům. Úmysl dobýt celé město Gaza kritizuje na 20 arabských a muslimských zemí, Francie, Británie, Španělsko, Nizozemsko, Austrálie nebo Turecko.
Plán podle nich nenapomůže ani osvobození rukojmích, nezlepší katastrofickou humanitární situaci v Gaze.
Sankce EU vůči Izraeli
Evropská unie se jako celek nicméně zatím neodhodlala ke společným sankcím vůči Izraeli. Server Politico v komentáři k rozhovoru s místopředsedkyní Evropské komise Teresou Riberaovou píše, že EU je „svázaná do kozelce“.
„Co vidíme, je konkrétní populace, která je zabíjena a odsouzena k smrti vyhladověním…bez domovů, jídla, vody nebo léků a pod palbou a bombardováním, když se chtějí dostat k humanitární pomoci. Lidskost je nepřítomná a svědkům není dovolen přístup,“ napsala eurokomisařka Riberaová Politicu v doposud nejostřejším vyjádřením vysokého unijního činitele proti krokům Izraele.
Uznává však, že zahraniční politiku EU mají v rukou především členské státy, které se na sankcích proti Izraeli zatím dohodnout nedokázaly – například Česko je jednou ze zemí, které se staví proti nim.
Objem mezinárodního obchodu s Izraelem podle Eurostatu loni dosahoval objemu asi 42 miliard eur (asi bilionu korun), přičemž EU do Izraele významně více vyváží, než z něj dováží. 32 procent izraelského obchodu se zbožím je s Evropskou unií.
Evropští politici poslední týdny hovoří především o dvou způsobech, jak mohou postihnout Izrael, pro který je EU největším obchodním partnerem, ačkoliv členské státy v červenci obdržely seznam deseti možných kroků vůči Izraeli. Shoda, pro kterou je třeba kvalifikovaná většina, nepanuje zatím na žádném.
‚Smrt pro izraelskou vědu‘
Evropští diplomaté se minulý týden opět neshodli na návrhu Evropské komise pozastavit izraelskou účast v programu Horizon Europe.
Jde o evropský projekt pro výzkum a inovace s rozpočtem 95,5 miliardy eur (asi 2,3 bilionu korun) pro roky 2021 až 2027. Izrael je jednou ze zemí, která z projektu těží nejvíce. Podle izraelské vládní agentury pro inovace izraelští výzkumníci, firmy i malé podniky získaly do roku 2024 už 1,1 miliardy eur (asi 26,9 miliardy korun).
Německo neschválí žádný další vývoz zbraní, které by Izrael mohl použít v Pásmu Gazy, uvedl Merz
Číst článek
Šéf izraelské Akademie přírodních a humanitních věd David Harel v rozhovoru s webem sciencebusiness.net uvedl, že vyjmutí Izraele z dotyčného evropského projektu by byl „skoro jako trest smrti pro izraelskou vědu“.
Pro pozastavení izraelského členství v Horizon Europe se vyslovily například Francie, Španělsko nebo Irsko. Proti byly naopak Německo nebo Itálie, které uvedly, že „preferují dialog s Izraelem“ s cílem přesvědčit židovský stát k rozšíření humanitární pomoci.
Asociační dohoda
Závažnějším postihem by pro Izrael bylo pozastavení takzvané asociační dohody s Evropskou unií. Ta platí od roku 2000, tedy ještě se členem EU stalo Česko, a tvoří základ rozsáhlé ekonomické spolupráce, spolupráce mezi institucemi i politický dialog.
Dohoda usnadňuje například pohyb zboží i kapitálu mezi EU a Izraelem, obsahuje ale i články o spolupráci v dopravě, energetice, ochraně životního prostředí, migraci, boji se zločinem nebo vědecké spolupráci.
Článek 2 ujednání nicméně uvádí, že „všechna ustanovené této dohody jsou založeny na dodržování lidských práv a demokratických principů, kterými se řídí domácí a zahraniční politika stran“.
Zastánci pozastavení dohody argumentují, že svým jednáním v Pásmu Gazy Izrael právě tento článek nerespektuje a dává tak důvod k pozastavení asociační dohody. V čele snahy o pozastavení dohody stojí Nizozemsko, které podalo žádost o přezkoumání článku 2 s odvoláním na izraelské blokování humanitární pomoci pro Palestince.
