• Nadace mezinárodní lékařské pomoci a Nadace světového fondu dětí, za nimiž stojí stejní lidé, žádají v emotivních dopisech dárce o peníze. Slibují pomoc nemocným a podvyživeným dětem v Africe.
• Každý rok jim lidé naposílají přes 10 milionů korun a dary za dalších 25 milionů. Co konkrétně za peníze dárců nadace pořizují, není jasné. Údaje nezveřejňují a na dotazy Radiožurnálu odmítly odpovědět.
• Radiožurnál několik měsíců mapoval jejich činnost a našel sedm závažných pochybností, které představitelé obou nadací odmítli vysvětlit.
• Nadace mezinárodní lékařské pomoci se zaštiťuje „sestrou Joan Clare“ a tvrdí o ní, že „působila jako vysoká komisařka OSN“. Podle OSN to není pravda.
• Místo pomoci dětem jde značná část vybraných peněz na provoz obou nadací. V Německu jsou proto obě zakázané.

Praha 5:00 7. prosince 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Trhá mi srdce, když vidím trpící a vychrtlé děti svíjející se v bolestech. Případy spalniček narůstající alarmujícím tempem. Podvyživené děti, které se nakazí, umírají bez léků – pomalu a v nesnesitelných bolestech… Pomůžete jim ještě dnes?“

„Děti jsou podvyživené kvůli nízkému příjmu rodičů. Jejich malá tělíčka jsou tak oslabená, že koronavirus pro ně představuje vážné ohrožení na životě.“

„Děti trpí a já nevím, jak dlouho ještě přežijí. Umírají, protože nám na jejich záchranu chybí 300 korun.“

Takové dopisy dostávají tisíce Čechů. Posílá je Nadace mezinárodní lékařské pomoci, která emotivním způsobem naléhá na adresáty. Už nápisy na obálkách mají na dárce silně zapůsobit. „Spalničky… trýznivá smrt pro děti v Etiopii,“ stojí na jedné z nich. A uvnitř dopisů provázejí žádosti o peníze fotografie zoufalých dětí.

Nadace mezinárodní lékařské pomoci slibuje, že za peníze dárců pomůže dětem v Africe, stejně jako Nadace světového fondu dětí založená stejnými lidmi. Radiožurnál několik měsíců mapoval jejich činnost.

Kde končí peníze? 

Obě nadace mají společné sídlo na atraktivní adrese v centru Prahy. Přesněji na Václavském náměstí v paláci Fénix. „Aby nás dárci snadno našli,“ nabízí vysvětlení žena, která pracuje pro obě nadace. Sedí za stolem v malé kanceláři ve druhém patře paláce Fénix a je jediným člověkem, který obě nadace v Česku oficiálně zastupuje. Radiožurnál její jméno zná, protože jde jen o zaměstnankyni nadací, která není ve statutárních orgánech a nadace neřídí, ponechává ji v anonymitě.

Podvod ve svazu zrakově postižených sportovců? Policie prověřuje okolnosti žádosti o dotaci

Číst článek

Obě nadace přitom spíš než na osobní kontakt s dárci sází na kampaně, při nichž oslovují lidi dopisy. Každý rok jich podle výročních zpráv rozesílají přes sto tisíc. Pracovnice v pražské kanceláři má na starosti žádosti o peníze a rozesílání děkovných dopisů. Co přesně nadace za vybrané peníze pořizují, podle svých slov neví.

„Já mám na starosti administrativu,“ omlouvá se. A se všemi dotazy na hospodaření nadací odkazuje do Nizozemska na viceprezidenta pro Evropu Robberta Boelkense. Obě nadace totiž působí kromě Česka ještě v dalších pěti zemích Evropy.

Boelkens se nejprve omluvil, že na rozhovor nemá čas, a vyžádal si otázky e-mailem. Slíbil, že na ně do týdne odpoví. Po týdnu ale na všechny dotazy Radiožurnálu odpověděl jedinou větou: „Vzhledem k tomu, že se zjevně chystáte pošpinit naše charitativní organizace, naši poradci nám doporučili, abychom na vaše otázky neodpovídali.“

Údajná komisařka OSN

Obě nadace založili 12. července 2007 Joseph Lam a Ruth Kendrick z amerického San Jose. Žádný kontakt na webech nadací na ně není a Boelkens na ně telefonní číslo dát odmítl. Stejně jako na údajnou filantropku, řádovou sestru Joan Clare, jíž se zaštiťuje Nadace mezinárodní lékařské pomoci.

Na svém webu a ve výročních zprávách o ní nadace píše, že „působila jako vysoká komisařka OSN ve funkci přidruženého partnera pro uprchlíky na Jamajce“.

Jenže podle OSN to není pravda a žádná taková funkce navíc neexistuje. „S jistotou můžeme potvrdit, že zmíněná osoba nepůsobila jako vysoká komisařka pro uprchlíky. A co se týče funkce „přidruženého partnera pro uprchlíky“, žádný takový titul nám není znám,“ sdělila mluvčí OSN v Česku Kristýna Hejzlarová. Ani na to Boelkens neodpověděl.

Nesrovnalostí je ale mnohem víc. Začněme weby obou nadací. Obsahují jen obecné informace o humanitárních programech bez informací, co přesně za vybrané peníze nadace pořizují.

I obecné informace jsou navíc pochybné. Nadace světového fondu dětí má v sekci nazvané „Poslání Zprávy“ jediný článek z roku 2016. Bez konkrétních údajů v něm tvrdí, že „poskytuje životně nezbytnou potravinovou pomoc dětem v Jižním Súdánu“. Jenže v oficiální výroční zprávě právě za rok 2016 a ani v dalších výročních zprávách pět let před tím nadace o Jižním Súdánu nepíše nic.

‚Vracíme zrak slepým‘

Na webu Nadace mezinárodní lékařské pomoci je poslední datovaná zpráva také z roku 2016, dodnes je označená jako „Nové!“. Nadace v ní píše, jak údajně finančně podporuje lékaře, kteří vracejí zrak lidem v Malawi, Botswaně a Mosambiku. Ve výroční zprávě z toho roku o tom ale není ani slovo.

Přednosta Oční kliniky Fakultní nemocnice v pražském Motole Martin Hložánek navíc pochybuje, že by se v tamních podmínkách daly úspěšně uskutečnit oční operace tak, jak o nich nadace píše. Referuje totiž o operacích lidí slepých na jedno nebo obě oči kvůli onemocnění trachom.

„Je to infekční onemocnění léčitelné antibiotiky, ovšem pouze v počátečních stadiích. V terminálním stadiu, kdy dojde k oslepnutí, by byla jedinou možností transplantace rohovky a její úspěšnost si v takto jednoduchých podmínkách představit nedokážu,“ řekl Hložánek, když si prostudoval články z webu nadace. „Jsou psány dost nevěrohodně,“ konstatoval. Viceprezident nadací pro Evropu Boelkens na to nereagoval.

Podle Kláry Šplíchalové, ředitelky spolku Fórum dárců, které sdružuje důvěryhodné a ověřené nadace a provozovatele sbírek, je velmi neobvyklé, aby nadace měla na webu poslední zprávy staré pět let a neinformovala o své aktuální práci. Šplíchalová zdůrazňuje, že informování o humanitární činnosti je pro nadace jedním z nejdůležitější způsobů, jak být transparentní a získat důvěru dárců.

‚S tím jsem se ještě nesetkala‘

Ačkoli na svých webech nadace píšou, že poskytují zdravotnickou pomoc a starají se o děti, podle oficiálních výročních zpráv zveřejněných v obchodním rejstříku to ale nedělají přímo.

Vybrané peníze údajně posílají zahraničním humanitárním organizacím. Jenže co přesně se za peníze českých dárců nakupuje v zahraničí, to neříkají ani výroční zprávy.

„S tak informačně chudými výročními zprávami jsem se ještě nesetkala,“ prohlásila Šplíchalová. „Tam jsou jen obecné proklamace typu: pomozte nám, aby děti na celém světě byly šťastné, ale to je zhruba všechno. Rozhodně to nemá co dočinění se standardy běžné praxe,“ vysvětlila.

„Ve výročních zprávách není jediné konkrétní datum, kdy byla nějaká pomoc předána, výsledky práce tam nikde nejsou popsány, není jasné, kdo je na fotkách, kdy byly pořízeny, jestli jsou to ty podpořené děti. Tam není napsáno, co pochází z veřejné sbírky, co organizace získala vlastní činností, co jsou ty věcné dary, kdo je dal, co s nimi udělali, kde je uskladnili, poslali je do Afriky nebo prodali a poslali peníze? Nejsou popsána pravidla pro rozdělování peněz. A když poslali peníze, pochybuju, že v korunách, jenže tady chybí informace o devizových platbách, bankovních transferech. Nic z toho se nedozvíme,“ vyjmenovává Šplíchalová.

V porovnání s tím třeba Dětský fond OSN (UNICEF) uvádí ve výročních zprávě detailní údaje, jako třeba kolik cisteren s pitnou vodou loni zajistil pro domácnosti v Libanonu, kolik roušek pro obyvatele Bejrútu, kolik dětí naočkoval proti obrně v Jemenu nebo Sýrii. A pokaždé zmíní, kolika penězi se na tom podíleli čeští dárci.

Radiožurnál oslovil některé zahraniční organizace, o nichž Nadace mezinárodní lékařské pomoci a Nadace světového fondu dětí tvrdí, že jim posílají peníze. Požádal je o informaci, kolik peněz zaslaly. Žádné odpovědi ale nepřišly. 

Auditorka: Vše v pořádku

Účetní závěrky obou nadací stvrzovala v posledních letech auditorka Radmila Špíšková. Radiožurnál ji kontaktoval loni v listopadu, kdy se o činnost obou nadací začal zajímat. Tehdy Špíšková trvala na tom, že její audity jsou v pořádku.

„Konstatuju, že tam je tak nějak na hrubo, co by tam mělo být,“ prohlásila. Tvrdila, že měla k dispozici mnohem víc dokumentů o hospodaření nadací, než je zveřejněno ve výročních zprávách, konkrétní ale nebyla. Nejprve řekla, že potřebuje čas na shromáždění podkladů, pak upozornila, že je vázaná mlčenlivostí, a nakonec navrhla, že odpoví e-mailem. Na zaslané dotazy už ale neodpověděla a mobil od té doby nebere.

‚Igelitková‘ pračka? Směnárník nanosil do banky téměř 90 miliard v hotovosti, přicházet měly z Ruska

Číst článek

Za co nadace utrácí peníze, se nedozví ani sami dárci. „Dostali jsme jen obecný děkovný dopis za příspěvek,“ říká lékař z Litomyšle Jiří Novák, jehož spolek posílal peníze Nadaci světového fondu dětí posledních pět let, jednou deset tisíc, jindy dvacet.

Když se Novák před dvěma týdny rozhodl požádat nadaci o informace, jak konkrétně s jeho penězi naložila, uspokojivé odpovědi se nedočkal. Obdržel jen obecnou zprávu, podle které nadace loni v lednu věnovala 1100 dolarů mozambické organizaci, aby za to údajně zajistila vzdělání, zdraví a jídlo dětem a jejich rodinám. Co to bylo konkrétně, ale ve zprávě opět chybí.

Žádají peníze. Na co, neříkají

Zamlžené není jen zpětné vyúčtování výdajů nadace, ale už to, na co chtějí obě nadace peníze použít, když o ně žádají dárce.

„1500 Kč, 750 Kč, 300 Kč nebo jakoukoli jinou částkou podpoříte Nadaci mezinárodní lékařské pomoci, aby mohla zaslat důležité léky a pomůcky přímo k těm nejpotřebnějším dětem a rodinám,“ stojí například v poslední listopadové žádosti. Které léky a pomůcky a v jakém množství, se dárce nedozví.

V porovnání s tím třeba dárce UNICEF přesně ví, na co přispívá – například na deset balení terapeutického mléka v prášku o hmotnosti 114 gramů za 229 korun, 2500 tablet na čištění vody za 226 korun, deky pro deset dětí za 1510 korun nebo pár koz za 1800 korun. Nebo Člověk v tísni nabízí dárcům, že mohou třeba za 1300 korun pořídit dětem v Africe 150 sáčků terapeutické výživy.

A další zvláštnost: zatímco jiné nadace mívají sbírkové kampaně dlouhodobé, Nadace mezinárodní lékařské pomoci posílá lidem každý měsíc žádosti o peníze na jinou pomoc v jiné africké zemi. „V srpnu na pomoc dětem v Etiopii, v září pro děti v Zimbabwe, v říjnu pro jihoafrické děti, v listopadu pro děti v Jižním Súdánu,“ ukázala Radiožurnálu dopisy dárkyně z Prahy.

Podobné logo s UNICEF

Ačkoli Nadace světového fondu dětí má stejné zaměření jako UNICEF, pracovníci tohoto fondu OSN o nadaci nic nevědí.

„Troufnu si tvrdit, že jsem procestovala větší část rozvojových zemí a krizových oblastí, ale v žádné z těch zemí jsem na světový fond dětí přímo nenarazila,“ řekla ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.

„My působíme v každé zemi, spolupracujeme s místními organizacemi, a kdyby světový fond dětí fungoval a měl rozsáhlejší aktivity, zcela jistě bychom se s nimi setkali,“ podotkla.

O Nadaci světového fondu dětí se podle svých slov dozvěděla před lety jen kvůli jejímu logu. Je totiž nápadně podobné tomu, které má UNICEF s drobnými úpravami už od roku 1986 – zobrazení planety se dvěma postavami v modrobílém provedení.

„Obraceli se na nás lidé a ptali se na to. Proto jsme dali na web upozornění, že s tou organizací nemáme nic společného, aby nedocházelo k záměně,“ řekla Gomba.

Když se Radiožurnál začal o Nadaci světového fondu dětí zajímat před rokem, viceprezident pro Evropu Robbert Boelkens tehdy odpověděl, že logo podle něj podobné není.

„Naše logo používáme v Evropě od roku 1995. Neexistuje žádná podobnost s logem UNICEF. Naše logo máme registrované ve všech evropských zemích a také v ČR. UNICEF si na nás nikdy nestěžoval,“ řekl Boelkens.

Pět milionů za provoz

Zatímco konkrétní pomoc strádajícím africkým dětem zůstává v případě Nadace světového fondu dětí a Nadace mezinárodní lékařské pomoci nejasná, kolik stojí jejich provoz, je z účetnictví dobře patrné. Vyplývá z něj, že značnou část peněz vybraných od dárců nadace používá na svůj provoz.

Místo prevence se soustředili na pandemii. Významně tak ubylo naočkovaných dětí, varuje WHO a UNICEF

Číst článek

Třeba Nadace mezinárodní lékařské pomoci podle poslední výroční zprávy za rok 2019 vybrala od lidí 6,3 milionu korun. Za administrativu a dopisy s žádostmi o peníze, jichž ten rok rozeslala po Česku přes 190 tisíc, zaplatila 4,9 milionu.

Podobné to bylo i v předchozích letech. Radiožurnál prostudoval výroční zprávy za posledních pět let a podle nich dala nadace za svůj provoz v průměru 73 procent z peněz, které získala od dárců. Nadace Světového fondu dětí dala na kampaně méně peněz, přesto to byla v průměru skoro polovina vybrané částky.

Kromě peněz získávají obě nadace i věcné dary. O co přesně jde, co s nimi dělají, jestli dary prodávají, nebo je využívají jako materiální pomoc, nadace neuvádějí. Ve výročních zprávách je zahrnují mezi „finanční prostředky“, které údajně rozesílají partnerům v zahraničí.

Zákaz nadací v Německu

Právě kvůli vysokým nákladům na kampaně specializovaný úřad v německé spolkové zemi Porýní-Falcko obě nadace zakázal.

„Museli jsme vydat zákaz poté, co naše vyšetřování ukázalo, že nadace nedokázaly zajistit účelné využití peněžních darů,“ řekla Radiožurnálu Eveline Dziendziolová, mluvčí Ředitelství dozoru a služeb, které dohlíží na fungování nadací a dodržování zákona o finančních sbírkách.

Kdo bude mít nárok na odškodnění po Bohemia Energy? Bývalí klienti chystají skupinovou žalobu

Číst článek

„Dary byly primárně využívány pro fundraising (kampaň k získávání peněz – pozn. red.) a reklamu a nesloužily k inzerované podpoře potřebných dětí,“ upozornila mluvčí Dziendziolová. Německý úřad proto prohlásil, že obě nadace již „nejsou uznávány jako spolky sloužící veřejnému dobru“.

Když úřad zakázal činnost německé Nadace světového fondu dětí pod názvem „Welt Kinder Fonds“, její vedení založilo novou. Se stejným logem i názvem, ale tentokrát v angličtině. Podle prezidenta úřadu Josefa Petera Mertese šlo ale o obcházení zákazu a úřad zakázal činnost i této nadaci.

Kontroly v Česku

V České republice žádný podobný dozorový úřad nepůsobí. Zrušit nadace může jen soud, který vede rejstřík, v němž je nadace zapsána. A to pouze tehdy, pokud porušuje pravidla, která jsou v zákoně přesně popsána – například když bez důvodu nevyplácí nadační příspěvky déle než dva roky nebo trvale neplní svůj účel. Obvykle ale stačí, aby měla nadace formálně v pořádku účetnictví a razítko auditora, kterého si najímá.

V Česku sice v rámci Fóra dárců existuje Asociace nadací a Aliance odpovědných pořadatelů veřejných sbírek, ve kterých jsou prověřené a seriózní organizace, členství je ale dobrovolné. Nadace mezinárodní lékařské pomoci ani Nadace světového fondu dětí mezi nimi nejsou. Proč? Ani na to viceprezident pro Evropu Robbert Boelkens neodpověděl.

Ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová konstatovala, že tak, jak zmíněné nadace fungují nyní, by na členství ani neměly nárok.

„Určitě ne, protože my vyžadujeme výrazně vyšší míru transparentnosti při pořádání sbírek i rozdělování peněz,“ řekla. Podle Šplíchalové jsou případy těchto dvou nadací velmi výjimečné. Dárcům přesto radí, aby si vždy zjistili, kdo za nadací žádající peníze stojí, jaké má výsledky, na co konkrétně peníze vybírá a jak je rozděluje. 

Artur Janoušek, Markéta Chaloupská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít