„Toto první schválení vakcíny proti mpox je významným krokem v boji proti této nemoci, a to jak během současné epidemie v Africe, tak i v budoucnu,“ řekl šéf WHO.
OSN dlouhodobě vyzývá mezinárodní společenství, aby do roku 2030 přestalo tolerovat uzavírání sňatků s dětmi. Jde velmi často o domluvená manželství, v kterých jsou ve většině případů dívky nezletilé.
„Jednou z priorit je zabránit rozdělování rodin, což je v konfliktech časté. U starších dětí musíme myslet i na vazby s vrstevníky, škola má klíčovou sociální funkci,“ upozorňuje Anna Knutzenová.
„Rodiny, které byly zasaženy ekonomickou krizí, často nemají jinou možnost než poslat svoje děti za výdělkem,“ říká v rozhovoru výkonná ředitelka Dětského fondu OSN Pavla Gomba.
Islamistické hnutí Tálibán již dříve sdělilo, že pro vyšší vzdělávání dívek je zapotřebí vytvořit určité podmínky. V tomto ohledu ale nebyl zaznamenán žádný pokrok, podotkla agentura AP.
Dětský fond OSN také vyjádřil obavu o výživu více než 155 tisíc těhotných a kojících matek. Gaza je od říjnového útoku palestinských radikálů z Hamásu na Izrael terčem masivních izraelských útoků.
Málokterého ministra zajímá, co o budoucnosti říkají ti, kteří zatím nevolí. Ne, že by české děti strádaly, ale jaksi nejsou šťastné. Průzkum UNICEF se jich proto přímo ptá, jak se jim v Česku žije.
Od května zemřelo v uprchlických táborech v Súdánu v důsledku spalniček či podvýživy 1200 dětí. Dalším desítkám tisíc to hrozí do konce roku, informovala podle agentury AFP OSN.
Kyjevská vojenská správa uvedla, že policie přijala „potřebná opatření“ a že o evakuaci studentů rozhoduje vedení jednotlivých škol. V pátek se po prohledání škol ukázalo, že nikde žádná nálož nebyla.
podle odhadu OSN tak v loňském roce trpělo hlady o 122 milionů lidí víc než v roce 2019, a svět je tak velmi daleko od splnění cíle OSN vymýtit hlad do roku 2030.
Dětský fond OSN varuje před dopady klimatické krize na zdraví dětí. Mezi přímé dopady patří úpaly, astma, infekce i alergie, mezi nepřímé úrazy, podvýživa nebo rizika migrace.
Po odchodu západních vojáků přišlo mezinárodní odříznutí a Afghánistán zkolaboval, řada nemocnic musela ukončit provoz, mnoho lidí hladoví, práce ubývá, lidé nedostávají zaplaceno, ceny rostou.
UNICEF spolupracoval s Červeným křížem i na evakuaci rodin a dětí z Mariupolu a tamější ocelárny Azovstal. Útoky na humanitární pracovníky a lékaře považuje Pavla Gomba za formu psychologické války.
„Myslím, že svět bude afghánský stát opět dotovat. Tak trochu si tím platíme výkupné – polovina ze 40 milionů Afghánců se může dát do pohybu,“ říká Tomáš Kocian z Člověka v tísni.
Reportéři Radiožurnálu zmapovali činnost dvou nadací, které žádají lidi o pomoc dětem v Africe. Kam finance skutečně putují, ale není jasné. Jak to organizace vysvětlují? A jsou takové případy běžné?
Každý rok naposílají lidé dvěma nadacím, za nimiž stojí stejní lidé, přes 10 milionů korun a dary za dalších 25 milionů. Co konkrétně za peníze dárců nadace pořizují, není jasné.
Organizace Spojených národů ujasňuje, že práva dětí platí úplně stejně v digitálním světě jako kdekoliv jinde. Vyplývá to z takzvaného Obecného komentáře, který schválil Výbor OSN pro práva dětí.
Počet dětí, které v regionu nedostávají žádné vzdělání, se v posledních měsících zčtyřnásobil. Celkově přišli školáci v Latinské Americe a Karibiku o 174 dní výuky, mnohem více než jinde ve světě.
Desetitisíce manželek a dětí džihádistů žije v táborech. Podle odhadů OSN je jich jen v Al-Húlu skoro 65 tisíc, včetně 28 tisíc Syřanek, 30 tisíc Iráčanek a 10 tisíc dalších cizinek.
Na návrat dětí do školních lavic tento měsíc apeloval i generální tajemník OSN a organizace UNICEF, podle níž nejméně třetina dětí neměla při uzavření škol za pandemie možnost distanční výuky.
Fotbalová hvězda Neymar věnoval milion dolarů (25,7 milionu korun) na boj s koronavirem ve své rodné zemi. Podle televizní stanice SBT částku rozdělil mezi UNICEF a nadaci moderátora Luciana Hucka.
Příběh malého chlapce procházejícího hrůzami druhé světové války, jenž se setkává s lidskou krutostí a bezohledností, je rovněž mezi 21 uchazeči o hlavní cenu Zlatého lva.
„Otázka je spíše: proč jsou ti lidé chudí? U nás to máme postavené tak, že být chudý rovná se nepracovat. Ale Afričané pracují strašně těžce a jsou pořád chudí,“ vysvětluje Gomba.