Místo prevence se soustředili na pandemii. Významně tak ubylo naočkovaných dětí, varuje WHO a UNICEF
Kvůli pandemii covidu-19 loni výrazně ubylo naočkovaných dětí, vakcíny proti nemocem jako záškrt či černý kašel se nedostaly k téměř 23 milionům z nich. Jde o nejvyšší hodnotu za více než poslední desetiletí, oznámily ve čtvrtek ve společné zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO) a Dětský fond OSN (UNICEF).
„V roce 2021 nás může čekat absolutní katastrofa,“ varovala expertka WHO na vakcinaci Kate O'Brienová.
Zdravotníci i zdroje se podle organizací místo běžné prevence soustředili na boj s koronavirem, kvůli kterému musela i zavřít či zkrátit hodiny některá zdravotnická zařízení. Dopad dětí nechráněných vakcínou a rychlého uvolnění koronavirových restrikcí - které do té doby částečně chránily i před přenosem dětských nemocí - už lze ve světě pozorovat, například na epidemiích spalniček v Pákistánu, uvedla O'Brienová.
Světová zdravotnická organizace varuje před kombinací vakcín. Chybí podle ní data o dopadech
Číst článek
Spalničky, jedny z nejvíce nakažlivých nemocí na světě, mohou být pro děti mladší pěti let smrtelné - obzvláště v afrických či asijských zemích se slabým zdravotnictvím, uvádí WHO. Choroba se šířila hlavně v ohniscích v Afghánistánu, Mali, Somálsku a Jemenu, dokládá zpráva. O první dávku kvůli pandemii přišlo okolo 22,3 milionu dětí, což je nejvíce od roku 2010.
V roce 2020 neobdrželo všechny tři dávky vakcíny proti záškrtu, tetanu a černému kašli 22,7 milionu dětí. Je to o 3,7 milionu více než v roce 2019 a nejvyšší hodnota od roku 2009. Velkou část tohoto počtu tvoří pouze deset zemí s Indií a Nigérií na prvním místě.
Zároveň také „znepokojivě vzrostl“ počet dětí, které neobdržely vůbec žádnou dávku vakcíny - zatímco za rok 2019 jich bylo 13,6 milionu, loni se zcela bez očkování ocitlo 17,1 milionu dětí. Většina z nich žije ve slumech nebo v zemích stižených válečnými konflikty, uvedl Ephrem Lemango z UNICEF.
WHO kvůli tomu vyzvalo světové státy, aby příliš brzy neuvolňovaly restrikce ohledně dodržování rozestupů a shromažďování.
„Ale když se tak stane - a už se tak i děje - uvidíme víc a víc přenosů patogenů, kterým jde jinak vakcinací zabránit,“ dodala O'Brienová.
Proočkovanost vakcínou proti záškrtu, tetanu a černému kašli se v době před pandemií dlouhodobě držela na 86 procentech, v roce 2020 klesla na 83 procent. V případě vysoce nakažlivých spalniček, u nichž se proočkovanost populace vyžaduje na 95 procent, obdrželo druhou dávku jen 71 procent dětí.
