180 miliard v ohrožení? ANO klíčovou novelu evidence majitelů neblokovalo, zákon míří do Senátu
Novela evidence skutečných majitelů prošla sněmovnou už v prvním čtení. To bylo klíčové pro čerpání více než 180 miliard z Národního plánu obnovy. Bez jejího přijetí by české úřady nemohly zažádat o první platbu. V minulých týdnech se přitom o podobu zákona rozhořel boj mezi vládními Piráty a opozičním hnutí ANO. To přijetí zákona podmiňovalo vyškrtnutím paragrafu, který má přímý dopad na jejich šéfa Andreje Babiše. Nakonec ale zákon podpořilo.
„Hnutí ANO se nebude podílet na tom, aby bylo ohroženo čerpání Národního plánu obnovy ve výši 180 miliard, o které se naše vláda zasadila. Takže říkám jménem klubu hnutí ANO, my to podpoříme,“ prohlásila šéfka poslanců ANO Alena Schillerová jen krátce před tím, než se o návrhu hlasovalo a než jej poslanci v tzv. zrychleném čtení poslali do Senátu.
Vydírání ANO, Piráti ‚posedlí‘ Babišem. Oč jde ve sporu o rejstřík majitelů a co ohrožuje čerpání 180 miliard?
Číst článek
Vláda potřebovala protlačit novelu zákona sněmovnou zrychleně v prvním čtení, které umožňuje rychlé přijetí bez možnosti v zákoně cokoliv měnit a bez projednání ve výborech. Správně nastavená evidence skutečných majitelů je totiž jednou z podmínek Bruselu k výplatě peněz z Národního plánu obnovy.
Evidence je elektronický rejstřík veřejné správy, v němž jsou evidováni skuteční majitelé firem či svěřenských fondů. Jeho cílem je především omezit možnou korupci například při čerpání dotací či zadávání veřejných zakázek. Její novelou se teď bude zabývat horní komora parlamentu.
Aktuální podoba zákona se Bruselu nelíbila a proto s českými úřady loni na podzim dokonce zahájil řízení o nesplnění povinnosti. V rámci evidence totiž měli Češi do zákona zapracovat unijní směrnici proti praní špinavých peněz. Ale podle komise to udělali špatně, a to protože v zákoně zavedli „kritérium finančního prospěchu“.
Aby se rychlé přijetí povedlo, potřebovala vláda v dolní komoře podporu hnutí ANO. A to na oplátku požadovalo, aby ze zákona vypadlo jedno konkrétní ustanovení. A sice paragraf, který má dopad na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Jeho vypuštění by ve výsledku znamenalo, že by Babiš nebyl uveden u Agrofertu jako jeho vlastník.
Šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek to před pár týdny označil za vydírání a mezi oběma politickými uskupeními se rozhořel spor. Zákon ale nakonec zůstal v podobě, v jaké ho napsalo ministerstvo spravedlnosti a to včetně ustanovení, které požadovalo vypustit hnutí ANO.
„Kdyby byla jejich původní změna schválena, nikdo by nemohl vědět, který člověk má konečný zisk z podnikání firmy, ať už jde o veřejné zakázky či třeba černé skládky. Proto jsme vše zveřejnili a ukázalo se, že to byl správný krok. Díky našemu i veřejnému tlaku muselo totiž ANO couvnout a nechat zákon hladce projít,” uvedl k tomu nyní Michálek
‚Sporné‘ ustanovení?
Místopředseda ANO a poslanec Radek Vondráček a šéfka poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová totiž požadovali vypuštění §4 odstavce 1 písmena b). V něm je zjednodušeně napsáno, že korporaci vlastní ta osoba, která z ní má přímo nebo nepřímo podíl na zisku větší než 25 procent.
Národní plán obnovy
Je rozdělen na šest hlavních oblastí, které z něj budou financovány. Jde o infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci, digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, a zdravotní prevenci. Česko musí průběžně plnit nastavené úkoly. Podporu z plánu obnovy je možné čerpat nejvýše do 31. prosince 2026. Původně mělo Česko z plánu získat 179 miliard, v květnu ale ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) uvedl, že částka by se měla zvýšit ještě o dalších 14 miliard.
„Pokud by opravdu mělo být z novely vyškrtnuto to zmíněné písmenko b, došlo by k vyškrtnutí pana Babiše z evidence skutečných majitelů u Agrofertu. Ten je tam nyní zapsán z pozice koncového vlastníka, který má podíl na zisku,“ vysvětlil už dříve pro iROZHLAS.cz právník organizace Rekonstrukce státu Lukáš Kraus. U svých svěřenských fondů by jako vlastník Babiš stále zůstal.
Vondráček a Schillerová ale odmítali, že by jejich požadavek souvisel s Babišem. „Pokud má být zákon přijat v prvním čtení, to znamená bez možnosti parlamentní menšiny podat pozměňovací návrhy, má se jednat čistě o znění, jaké požaduje komise. Tedy čistá transpozice evropské směrnice, “ popsal už dříve důvody pro iROZHLAS.cz Vondráček.
Upozroňoval na „kritérium finančního prospěchu“, které Bruselu v české evidenci vadilo a které obsahuje i ve čtvrtek schválená novela. „Už jednou Evropská komise návrh zákona odmítla s tím, že se z toho opět Piráti snaží udělat bramboračku, tak riskujeme, že návrh bude odmítnut i podruhé,“ podotkl Vondráček.
I samo ministerstvo spravedlnosti připustilo, že problémový řádek je „navíc“, Brusel s ním ale podle něj nemá problém. „Komise potvrdila, že § 4 odst. 1 písm. b) návrhu není v rozporu s vymezením AML směrnice. Ustanovení sice dle názoru Komise jde nad rámec minimálních požadavků směrnice, ale je možné jej v české úpravě zachovat,“ napsal resort do materiálu pro předsedy poslaneckých klubů, který má redakce k dispozici.
