Není OSVČ jako OSVČ. Chudším živnostníkům bychom měli snížit daně, tvrdí sociolog Prokop
V Česku existují výrazné rozdíly ve zdanění osob samostatně výdělečně činných mezi různými typy OSVČ i vůči zaměstnancům. Daniel Prokop v pravidelném pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení navrhuje, jak z toho ven. Dle něj by pomohlo omezit paušální daň a snížit daně nízkopříjmovým živnostníkům.
Ve spolupráci s ekonomy a s využitím unikátních dat přinášíte návrh reformy pro rovnější zdanění osob samostatně výdělečně činných. Vzbudil jste tím pozornost i na sociálních sítích. Četl jste nějaké ty argumenty proti?
Četl jsem. Ten výzkum je první, který podle mě dokázal takové ty emotivní argumenty zasadit do nějakých dat. My jsme se zeptali 1400 OSVČ, mezi kterými jsou malí živnostníci, ale i lidi, kteří pracují na švarcsystém jako zaměstnanci. OSVČ totiž nejsou jedna skupina. Zajímalo nás, jaké mají reálné výdaje, a zjistili jsme, že v některých profesích to relativně sedí s těmi paušálními výdaji. Když jste OSVČ, tak nejčastěji používaný způsob danění jsou paušální výdaje, odečtete si nějaké procento paušálně.
Paušální náklady OSVČ se staly nástrojem optimalizace pro kancelářské profese. Jejich reálné výdaje se pohybují okolo 16 %, paušálně si však odečítají 60 %, kritizuje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research
V některých profesích výdaje relativně sedí. Ale v těch kancelářských profesích, což je IT, marketing, poradenství, účetnictví a podobně, tak průměrně OSVČ, které my jsme zkoumali, mají náklady kolem 16 procent svých příjmů a ten paušál výdajů je 60 procent. To, co se původně dělalo na začátku, před 20 lety, jako nástroj zlehčení administrativy, a v zahraničí to tak funguje jako zlehčení administrativy, tak se v Česku stalo nástrojem pro optimalizaci pro některé skupiny těch OSVČ, a to ne pro řemeslníky, ale pro ty kancelářské profese.
A my máme ty výdajové paušály nastaveny nejvstřícněji v Evropě. A máme největší rozdíl v podobných zemích a okolních zmích, mezi tím, kolik daníte jako zaměstnanec a kolik daníte v té kancelářské profesi jako člověk, který pracuje na IČO.
To podle našeho výzkumu vede k tomu, že zhruba 100 tisíc lidí pracuje právě ve švarcsystému. Hlavně je tam obrovský výpadek příjmů, zhruba 22–25 miliard, který jde na úkor zaměstnanců a na úkor těch chudších živnostníků. Oni totiž platí hodně a musí to v tom systému doplatit.
Takže je to taková neférovost proti živnostníkům obecně. Jsou tam nerovnosti v rámci živnostníků, že chudý řemeslník z chudého regionu zaplatí na daních čtyřikrát tolik, čtyřikrát větší procento, než ten kancelářský OSVČ v Praze.
Ve vašem materiálu připomínáte, že danění osob samostatně výdělečně činných je také výrazně degresivní.
S tím, jak se vám zvyšují příjmy, tak to procento, co platíte na daních, klesá, ale výrazně. Existují tzv. minima zdravotních a sociálních odvodů, takže OSVČ platí ze svých čistých zisků zhruba 35 procent. Ti chudší živnostníci často v těch chudších regionech jsou na tom zhruba stejně jako zaměstnanci.
24:09
Paušální daň pro živnostníky je nízká, kritizují odbory. ‚Po státu moc nechceme,‘ oponují podnikatelé
Číst článek
A když se vám zvyšují příjmy, tak tím, že tam jsou ty paušální výdaje nadhodnocené, a tím, že v Česku jako jediné zemi existuje tzv. paušální daň, kde můžete zaplatit nějakých 8 700 Kč měsíčně, i když máte příjem třeba 100 tisíc měsíčně, tak u těch vyšších příjmových skupin to procento daní extrémně klesá a je v průměru třikrát, čtyřikrát menší než u zaměstnance, když jsme to spočítali na daních finanční správy.
Kritika hodně často míří na to, že OSVČ mají jisté nevýhody, takže by neměli mít danění jako zaměstnanec, což je pravda. Ospravedlňuje to ale třeba, aby měl o třetinu menší ty daně, ne čtyřikrát? Nevýhody jsou často v nějaké menší stabilitě u OSVČ. Ale každý, kdo zaměstnával nebo kontraktoval, dá tomu OSVČ větší peníze, protože ví, že nemusí krýt ty dovolené nebo nemocenské.
Takových těch nevýhod a nejistot, tak ono je vlastně pokryto v tom, že ten zaměstnavatel, když ví, že nemusí hradit tomu zaměstnanci tyto věci, tak mu zvedne hodinovku. Takže ve výsledku má ten OSVČ často větší hodinovku než zaměstnanec. Potom tam je ale reálný argument, proč by měli OSVČ platit míň, a to je, že to není jenom zaměstnanec, že ten OSVČ je vlastně malá firma. Takže část toho příjmu není pracovní příjem, ale nějaký příjem, jako byste měl malou firmu a mohl reinvestovat.
Je takový konsenzus, že by daně díky tomu mohly být třeba o třetinu menší než u těch zaměstnanců, s čímž právě ten náš návrh změny počítá. Dobře, budou menší, budou třeba o třetinu menší než u zaměstnanců, ale ne čtyřikrát menší.
Abych vyvrátil případné podezření, že jste si tyhle údaje nějak vycucali z prstu, tak vy jste vycházeli z takového mikrosimulačního modelu, na 300 tisících daňových přiznání?
Tak. Ve výzkumném šetření jsme zjistili, jaké jsou reálné náklady v jednotlivých profesích, a potom jsme to aplikovali na údaje 300 tisíc anonymních případů z dat finanční správy. A právě tam se ukazuje, o čem jsme se bavili. Že ty nízkopříjmoví živnostníci na těch vesnicích jsou relativně tvrdě daněni kvůli těm minimům a že tam je obrovská mezera v tom švarcsystému a v nůžkách mezi kancelářskými profesemi.
Daně 2025: Český unikát. Vysokopříjmoví živnostníci mohou danit mnohem méně než zaměstnanci
Číst článek
Proto taky máme v Česku nejvíc OSVČ v Evropě a máme průmyslovou zemi. Řekl byste, že průmyslová země by měla mít míň těch OSVČ, protože OSVČ jsou často ve službách, ale my je máme v těch profesích, kde se vyplatí být OSVČ díky těm daním. Bohužel tím vytváříme takovou nerovnost i v rámci těch živnostníků. Já je nerad házím všechny do jednoho pytle, protože člověk, který dělá někde na vesnici manuálního živnostníka, tak často v tom systému platí relativně hodně, ale část je naopak zvýhodněná.
Jednou, myslím, že se jmenuje Paul Johnson, šéf takového britského hlavního daňového think tanku, řekl, že, když dáte někomu výjimku, někdo jiný to musí zaplatit na daních. A my dáváme někomu výjimky, tichá vína a podobně, a potom skrytě zvyšujeme zdanění zaměstnanců, že se nevalorizují slevy na daních a podobně, a vybíráme to jinde. Takže ty výjimky nejsou zadarmo, projevují se v tom, že musíte zvyšovat daně někomu jinému.
To kromě jiného deformuje trh práce.
Deformuje. Je zajímavé, že tam je relativně shoda, že ten systém je nefunkční. V naší studii citujeme vyjádření od různých ekonomů. Od pana Bezděka, což je podle mě relativně pravicový ekonom, který navrhoval důchodovou reformu před 10 lety, až po, dejme tomu, ekonomy středolevé, jako je pan Rusnok a podobně, ale i lidi, který dělají s daty z trhu práce, třeba Ervín Dombrovský.
Daně v Česku: Češi by zrušili výjimku pro tiché víno a méně danili levnou práci
Číst článek
To jsou lidé, kteří dělají na zaměstnaneckých portálech, mají data o zaměstnaneckém trhu. A říkají, že to, jak vy se můžete vyhnout danění, tak vede k tomu, že ty firmy místo, aby zvedly zaměstnancům mzdy, tak jim nabídnou přechod na IČO. A tím se v Česku omezuje tlak na zvyšování mezd, protože vy z toho můžete uniknout tím, že nabízíte lidem práci na IČO. Takto ale ušetří hlavně ta firma.
Proto to dělá.
Proto to dělá, ale bohužel to vede k té deformaci. Podnikatelé nám často říkají: „Já to taky musím dělat, ale štve mě to, že je konkurence kvůli toho, že se v podstatě částečně obchází zákony.“
A i v IT jsou lidé, kterým to vadí, protože vzniká taková vynucená konkurence. Vy nejste schopný některé ty lidi zaplatit, protože ten sektor si zvykl veškeré náklady práce snižovat prací na IČO. A když chcete tomu člověku, který je zvyklý mít takovéhle příjmy na IČO, dát legálně zaměstnanecký úvazek, tak je to velmi těžké. Takže i někteří lidé IT říkají, že je to už věc, která je spíš frustruje.
Mohla by ta vámi navrhovaná reforma přinést třeba i víc peněz na výběru sociálního a zdravotního pojištění.
Námi navrhovaná reforma spočívá v tom, že uděláte realisticky paušály, omezí se paušální daň a naopak se pomůže těm nízkopříjmovým živnostníkům. My navrhujeme trošku snížit ta minima, takže 30 procent OSVČ by na tom vydělalo a zároveň by se uzavřením těch výjimek vybralo zhruba 22 miliard na zdravotním a sociálním pojištění.
Ne, že by se to všem zvyšovalo 30 procent. Chudším živnostníkům by se daně naopak snížily. Ale uzavřete díru a tu motivaci k švarcsystému a tu selektivní výjimku v těch kancelářských profesích.
Částečně by se pro stát redukoval zisk a tím, že by za x let měl vyšší důchody. Když se počítalo, kolik bude asi těch 700 tisíc OSVČ mít v průměru důchody, tak to vychází v dnešních cenách asi na 12 tisíc Kč v průměru. A to přijde ta obrovská kohorta, těch stovek tisíc lidí, kteří budou mít 12 tisíc v dnešních cenách. A stát to doplatí v příspěvcích na bydlení, s tím se nemůže smířit.
