Prokop: Na středních školách je extrémní množství oborů. Ve 14 letech nevíte, že chcete být puškař
Žáci loni zamířili do 231 středoškolských oborů. Populárních jich je ale jen 25. O každé ze zbylých se zajímá méně než jedno procento uchazečů. „Máme extrémní množství oborů,“ hodnotí Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research a Národní ekonomické rady vlády. „Výtahář nebo puškař, což může být dobré zaměstnání, ale je tak speciální, že ve 14 letech si těžko určíte, že to chcete dělat," přibližuje v projektu Radiožurnálu Život k nezaplacení.
Přinášíte pár datových bodů. Například žactvo loni zamířilo na 231 středoškolských oborů. Zájem o ně se zásadně liší. Nejpopulárnějších 25 oborů pojme dvě třetiny mladistvých. Do 10 nejžádanějších oborů míří 42 procent uchazečů. Patří tam obory jako gymnázia, informatika nebo obchodní akademie. Do každého z těch zbývajících 206 oborů mířilo méně než jedno procento uchazečů. Co přináší tak velké množství oborů?
Zajímavé je, že v zahraničí ten systém často vypadá tak, jako byste uřízl ten konec. Jsou tam nižší desítky oborů. My jich máme extrémní množství.
Sečteno a podtrženo, kraje by měly kapacity gymnázií a lyceí rozšířit, míní sociolog Daniel Prokop. Jaké jevy provázejí rozřazování na střední školy?
A dostupná data naznačují, že ne vždycky děláte to, co vystudujete, protože ten obor je extrémně specializovaný, zejména učiliště. Je to zbytečná, promarněná specializace. Obory jsou velmi malé. A tím pádem je střední školství v Česku relativně drahé kvůli tomu, že tam občas chodí tři nebo pět studentů.
A také malé obory musí někdo platit.
Přesně tak. Jsou tam specializované dílny a mistři. Nákladnost kvůli specializaci jde možná i na úkor kvality. Hůře se také přechází mezi obory, protože ve 14 letech si těžko určíte s extrémní mírou specializace, jaký přesně z typů oborů činnosti chcete dělat, když jsou specializované do úrovně – často říkám výtahář nebo puškař, což může být dobré zaměstnání, ale je to tak speciální, že ve 14 letech si těžko určíte, že to chcete dělat.
Takže to omezuje přechody mezi obory v průběhu středoškolského studia, což jde také na úkor toho, aby lidé vystudovali, co chtějí. Extrémní specializace může být jedním z důvodů, že to hodně lidí nebaví. Asi polovina středoškoláků říká, že by si vybrala jiný obor. A potom také školy nedokončují. Má to hodně negativ, která podle mě hodně převyšují pozitiva.
Nahlédnout do výsledků přijímaček mohou lidé už teď. Ve spisu uvidí, kolik dítě dostalo bodů
Číst článek
Kdo je ten, kdo by měl eventuálně udělat spodní tlustou čáru nad těmi jednoprocentními obory? Jsou to kraje jako zřizovatelé středních škol, nebo je to stát, tedy ministerstvo školství?
Pokud vím, teď se dělá redukce, která by to měla docela dost omezit, o desítky nejmenších oborů. Protože jsou i obory jako prodavač, což kombinuje to, že tam skoro nikdo nechodí, a zároveň nevím, jestli se učit na prodavače má úplně přidanou hodnotu.
Takže probíhá určitá redukce, ale je relativně omezená. Omezí se jenom úplně zbytkové obory. Stát by měl podle mě mít jasnější strategii, jak obory koncentrovat, aby učiliště měly větší tematické celky, aby opravdu existovala lycea. Nejenom na papíře, ale i v realitě.
A druhá věc je, že zřizování je pořád politikou krajů, ale stát má nástroje, jak je k tomu motivovat, třeba v rozpočtovém určení daní dává 100 miliard korun, tak by mohl...
Učebny ze šaten i půdní vestavby. ‚Praha shání místa pro středoškoláky, kde se dá,‘ říká radní
Číst článek
Ale když jim řekne: zřizujte víc čtyřletých gymnázií, tak nebývá vyslyšen.
Tak v Praze zřídili jednotky, snad čtyři studentská místa. Ne čtyři třídy.
Nedejbože, čtyři gymnázia.
Třeba Praha je trošku bita tím, že tam chodí i studenti ze Středočeského kraje, takže si oprávněně stěžuje.
Na druhou stranu má většinou přebytky v rozpočtovém určení daní, v krajském a obecním, dohromady okolo 10 až 20 miliard ročně. Podle mě by pro ni neměl být problém zřídit mnohem víc míst na gymnáziích.
Kvůli přetlaku, kvůli tomu, že se lidé připravují na zkoušky, a chodí tam lidé ze Středočeského kraje, tak se na gymnázia v Praze nedostanete ani s relativně vysokým počtem bodů.
Celý pořad Život k nezaplacení si můžete poslechnout v audiozáznamu výše.
