Nestrašme se povinnou vojnou, ale vyjděme vstříc vojákům a přidejme jim na platech, vyzývá exministr
Armádě chybí tisíce vojáků, což dle náčelníka generálního štábu Karla Řehky představuje strategický problém. Výdaje na obranu sice stoupají, ale odborníci varují, že ani dvě procenta HDP z rozpočtu nezajistí armádu připravenou plnit všechny potřebné úkoly. „Abychom se nedostali do kritické situace, kdy novou techniku nebude mít kdo obsluhovat,“ varuje pro Český rozhlas Plus předseda sněmovního výboru pro obranu a exministr Lubomír Metnar (ANO).
Poukazuje na to, že armáda například přechází z tanků T-72 s tříčlennou posádkou na tanky Leopard, které mají čtyřčlennou osádku a i kvůli rotaci je potřeba víc lidí než tanků.
Podle Řehky má nyní armáda na 24 tisíc vojáků, mělo by jich ale být více než 37 tisíc. Stínový ministr obrany se však nad těmito počty pozastavuje.
„Nevím, kde na toto číslo přišli. Ve strategických dokumentech schválených vládou máme 30 tisíc vojáků v roce 2030 a k tomu deset tisíc členů Aktivních záloh,“ upozorňuje poslanec a exministr obrany.
O optimálním počtu vojáků je podle něj třeba dále diskutovat, stejně jako je nutné řešit důvody, proč lidé z armády odcházejí.
„To zaměstnání nyní nenaplňuje jejich ekonomické představy a už jsem slyšel i názory, že za těchto podmínek nechtějí být nasazeni v nebezpečných konfliktech, protože mají rodiny a děti,“ popisuje.
8:51
Černochová a Řehka velmi surově a jasně deklarovali, že armáda je v kritickém stavu, hodnotí Šedivý
Číst článek
V zemích jako je Švédsko, Finsko nebo Polsko, je podle něj možné hledat inspiraci nejen pokud jde o nábor. Vojákům podle již existujících analýz vadí dojíždění a služba daleko od místa bydliště, přitom například v Polsku vojáci primárně slouží ve své lokalitě.
Dvojnásobek průměrného platu
To vše patří spolu s nízkým finančním ohodnocením k důvodům, proč se podle Metnara nedaří plnit náborové plány. „Za mě byly čisté nábory mezi 800 až 900 vojáky ročně, tedy po odečtení odchodů. V roce 2022 to ale bylo pouze 480, loni asi 219 a letos okolo 380. To je obrovský propad,“ konstatuje.
Podle Metnara je třeba systém odbyrokratizovat a individualizovat, aby vycházel vstříc jednotlivým uchazečům a odstranily se věci, které jim ve službě vadí. Zásadní je pak také zlepšení finančního ohodnocení, protože podle aktuálních analýz, které si armáda nechávala zpracovat, má 40 procent vojáků problémy vyjít se svým platem.
„Hlavně cílíme na ty nižší hodnosti a poddůstojníky. Viděl bych to někde na dvojnásobku současného průměrného platu. Je to řádově okolo 80 tisíc korun,“ uvádí.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) slibuje snížení byrokracie v novele zákona o vojácích z povolání. Metnar si ale v tomto ohledu nedělá velké naděje, protože v přístupu resortu i armády zatím nedošlo k hlubším změnám.
„Musíme se vrátit zpátky a změnit systém. Pojďme to zanalyzovat, nestrašme tady povinnou vojenskou službou a invidiualizujme ten systém,“ vyzývá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je v úvodu článku.
