O částečné pracovní úvazky mají Češi velký zájem, firmy je ale příliš nenabízejí
Práce na zkrácený úvazek může být vítanou pomocí pro rodiče malých dětí nebo lidí, kteří se starají o handicapované. Díky tomu, že v zaměstnání nemusejí být celých osm hodin, lépe skloubí práci s nutnou péčí. Vydělají peníze a neztratí přitom odbornost. Jenže zájem o zkrácený úvazek v Česku dlouhodobě převyšuje nabídku na pracovním trhu.
Dana Lapáčková z Liberce vychovává dceru, která trpí autismem. Potřebuje proto, aby se o ni někdo nepřetržitě staral.
Skloubit roli matky a živitelky rodiny umožnilo paní Daně až zaměstnání na dva částečné úvazky.
„Sociálka mi nijak moc nepomáhá, protože podle ní vydělávám hodně – nad částky životního minima, takže kromě příspěvku na péči už nedostávám vůbec nic," říká Dana.
O částečné pracovní úvazky je mezi Čechy velký zájem, společnosti je ale příliš nenabízejí. Více od Jitky Hanžlové
"Zákon o sociální péči určuje částku životního minima pro dospělého a pro dítě a vůbec nerozlišuje případné náklady. Zvlášť, když mám postižené dítě. Řeší to pouze příspěvkem na péči, aniž by se zajímal, jaká je skutečná péče, kolik mě stojí a zvlášť, když jsem samoživitelka," dodává.
Práce na částečný úvazek je vhodná také pro handicapované lidi. Umožní jim kontakt s okolím, může jim zvýšit sebevědomí a získat pocit užitečnosti. Pracovat osm hodin v kuse ale řada z nich nedokáže.
„Tito lidé většinou mají sami problémy, aby vůbec vstali, někam se dopravili, ošetřili své různé zdravotní komplikace. Přesto řada z nich chce pracovat, pokud může. Ze zdravotního důvodu ale nejsou schopni osm hodin v kuse sedět na vozíku. Jiná cesta pro ně není,“ vysvětluje předseda představenstva spolku vozíčkářů Trend Olomouc Milan Langer.
V Evropské unii pracuje na zkrácenou dobu v průměru přes 30 procent žen a necelých 9 procent mužů, v Česku je to 9,5 procenta žen a 2,5 procenta mužů
Jenže zájem o zkrácené pracovní úvazky je v Česku dlouhodobě výrazně vyšší než nabídka na trhu. Už loni to uznalo vedení centrálního úřadu práce.
Pro podniky je zaměstnávání na kratší dobu často administrativně i logisticky náročnější. V praxi totiž musí vyřešit, jak si úkoly jednoho pracovního místa rozdělí dva lidé. A zároveň - i když za kratší dobu platí méně peněz, celkové náklady to příliš neovlivní. Výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek vidí možnost změn:
„Navrhujeme, aby byla nějaká sleva na odvodech z mezd – sociální a zdravotní pojištění, protože cena práce je vysoká. Tímto způsobem se zaměstnavatelům uleví.“
„Pokud se sníží odvody sociálního pojištění na mzdu třeba o 20 procent v případě, že zaměstnavatel poskytne zkrácený úvazek, v tu chvíli to není dražší, ale ještě trochu finančně výhodnější. Motivace takový úvazek poskytnout, bude mnohem vyšší.“
Zaměstnanci s volnějším režimem či s částečným úvazkem jsou podle Tomáše Ervína Domborvského z Jobs.cz k firmě loajálnější
„V loňském roce bylo pozic s možností částečného úvazku ze všech obsazovaných pozic šest procent. Je pravda, že za ostatními evropskými zeměmi výrazně zaostáváme. Nejhůře to dopadá na ty, kteří jsou nyní z pracovního trhu vytlačeni,“ uvádí Tomáš Ervín Domborvský z Jobs.cz.
Častý argument ze strany zaměstnavatelů je podle něj to, že se jim to nevyplatí. Že je to pro ně nákladnější.
„V jiných zemích, které jsou trošičku dále, které si prošly nějakým vývojem, si zaměstnavatelé uvědomili, že člověk pracující ve volnějším režimu, občas pracující z domova, nebo třeba na částečný úvazek, je k firmě výrazně loajálnější. Ti, co pracují na částečný úvazek, firmě většinou vracejí více, než mají ve smlouvě,“ dodává Dombrovský.
O změnách ministerstvo neuvažuje
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD ale namítá, že stát ke zkráceným pracovním úvazkům motivuje dostatečně už teď. A to v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, pokud firmy dají práci ženám po mateřské dovolené nebo lidem nad 55 let.
„Funguje to tak, že když zaměstnavatel obsadí jedno místo jedním člověkem, dostane podporu například 13 tisíc korun, ale když to obsadí dvěma lidmi, tak podpora může být až 24 tisíc korun,“ uvádí Marksová.
O změnách zákoníku práce proto ministryně zatím neuvažuje. Chce ale firmy cíleně upozorňovat na způsob, jakým je stát může podpořit, pokud zájemcům nabídnou zkrácené pracovní úvazky. Reaguje tak mimo jiné i na aktuální výtku české Charity.
Ta tento týden ve zprávě o chudobě uvedla, že tuzemský pracovní trh diskriminuje zejména lidi, kteří si přejí pracovat na zkrácený úvazek. Tedy zejména propuštěné z výkonu trestu, osoby nad 50 let, dlouhodobě nezaměstnané, rodiče samoživitele nebo čerstvé absolventy.
