O milostech by prezident neměl rozhodovat sám, navrhuje ČSSD
ČSSD podá ústavní novelu, podle které by milosti musel podepisovat také premiér nebo ministr spravedlnosti. Po jednání vedení strany to řekl místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Pro změnu ústavy musí zvednout ruku tři pětiny zákonodárců.
Prezident Václav Klaus porušil podle ČSSD ústavu. Sociálním demokratům se nelíbí některé z udělených milostí. Širší vedení strany dopoledne jednalo o možných krocích vůči hlavě státu.
Místopředseda ČSSD požadoval už v úterý po prezidentovi a jeho kanceláři vysvětlení ohledně poskytnutých sporných milostí, a to i z minulosti. Spekulovalo se i o tom, že nejsilnější opoziční strana vyzve Klause k odchodu z funkce. Na dnešním grémiu ČSSD ale takový návrh podle stranického předsedy Bohuslava Sobotky nepadl. Udělování milostí provází v poslední době značný rozruch. Dvě trestní oznámení na ně prověřuje policie.
Argumenty pro i proti omezení aboliční výsady v Ozvěnách dne rozebrali Jiří Dienstbier (ČSSD) a Marek Benda (ODS)
Kontroverzi naposledy vyvolala milost pro bývalou ředitelku Metropolitní univerzity Praha Annu Benešovou, která byla odsouzena za korupci, dostala ale prezidentskou milost.
Abolice budily diskuse vždy
Místopředseda sociální demokracie Jiří Dienstbier v Ozvěnách dne řekl, že milostmi hlavy státu se vedení jeho strany podrobně zabývalo: „Konstatovali jsme, že situace je velmi vážná, že řada milostí, které udělil prezident republiky, jsou poněkud podivné, zejména těch, které se týkají korupce. Jako kdyby si pan prezident oblíbil omilostňovat korupčníky. A pak jsou tam i další závažné hospodářské trestné činy, jejichž pachatelé dostali milost.“
Podle Dienstbiera nedostatečné zdůvodnění milostí nepůsobí na společnost dobře, vyvolává pocit, že existují určité privilegované skupiny a demotivuje to orgány činné v trestním stíhání.
„Každý státní orgán by se měl chovat transparentně, měl by zdůvodňovat svoje kroky. Protože vykonávat jakoukoli funkci není privilegium, je to i odpovědnost,“ uvedl k námitce, že podle ústavy nemusí hlava státu své motivy k udílení abolice jakkoli vysvětlovat.
Dienstbier by byl pro redukování milostí zejména tam, kde prezident t může nařídit, aby se nezahajovalo, či ukončilo trestní řízení, aniž by rozhodla justice. „Tam bych asi byl i pro zrušení této formy milostí a pro větší kontrolu ostatních, například pro přesun všech milostí mezi tzv. kontrasignované pravomoci. Tak, aby byl i další subjekt vedle prezidenta, který milost posoudí.“
K tématu se ve Světě o jedné vyjádřil i externí poradce prezidenta republiky Jiří Payne
Předseda ústavněprávního výboru sněmovny za ODS Marek Benda považuje celou věc za hru ČSSD. „Konkrétně dvou pánů, Dienstbiera a Zaorálka, kteří si myslí na příští prezidentskou kandidaturu, a pokoušejí se vyvolávat za každou cenu konfrontaci s prezidentem republiky.“
„Prezidentská milost je rozumný institut. Je správně, aby ho měl výlučně prezident, protože to je právě pro mimořádné případy, kdy nepřezkoumává justici, její rozhodnutí. To je spravedlivé, pouze mohou být někdy důvody i humanitární nebo jiné než pouze spravedlnostní a v tomto směru nehodlá milosti přezkoumávat,“ myslí si Benda.
Rovnováha výkonné moci
Podle poradce prezidenta republiky Jiřího Payna kontrasignace nejsou vhodné. Narušila by se rovnováha ve výkonné moci, kterou má vláda a hlava státu. Vláda se musí držet zákona, prezident má naopak z ústavy právo nahlížet na odsouzené bez ohledu na paragrafy a odstranit tak případnou nespravedlnost:
„Pokud propojíme ty dvě složky výkonné moci dohromady, tak to v podstatě přestává dávat smysl. Vím, že to v některých zemích sice takto dělají , ale my jsme konstruovali naši ústavu právě tak, že každá složka moci se sestává ze dvou částí a ty dvě části navzájem plní určité funkce. Když to takto přemostíme, ta původní logika ústavy ztrácí smysl. Proto bych se spíše domníval, že to není potřeba.“
Podporu by ale sociální demokraté mohli najít u komunistů. Jak připomněl jejich předseda Vojtěch Filip, KSČM sama takový návrh v minulosti podala.
„Už jednou se to projednávalo v druhém volebním období Václava Havla. Je jasné, že kontrasignace je možná, otázkou je, jestli je nutná. Rozhodnutí prezidenta republiky stejně provádí vláda a pokud jde o podpis, je tam nejpravděpodobnější podpis ministra spravedlnosti,“ řekl Filip.
Právník: časté změny ústavy jsou nevhodné
Podle Jiřího Hřebejka z Právnické fakulty UK je změna ústavy podle požadavků ČSSD možná, ale značně nepravděpodobná. Diskuse o nutnosti kontrasignace by však podle něj byla namístě.
O návrhu na změnu pravidel pro udělování milostí diskutovali v Ozvěnách den ústavní právník Jiří Hřebejk a komentátor Radiožurnálu Petr Nováček
„Je otázka, jestli z dnešního článku 62 o pravomocích prezidenta, kde rozhodnutí nevyžaduje kontrasignaci, vytáhnout jen milosti, nebo jestli mluvit o nějaké hlubší revizi celého článku. Pravdou je, že odpovědný prezident má některé pravomoci, za které skutečně nikdo neodpovídá a některé nedělá v součinnosti s jiným ústavním orgánem, což úplně běžné není,“ připouští odborný asistent katedry ústavního práva Právnické fakulty UK.
„Kdyby se zase další měsíc schvalovala další změna ústavy, tak ta ústava trochu ztrácí smysl a význam jako stabilizátor celého právního řádu,“ varuje před častými změnami ústavy Hřebejk.
„V jiných zemích akty prezidenta většinou vyžadují kontrasignaci předsedou vlády nebo jiným pověřeným členem vlády. Naše ‚napůl‘ cesta, že něco může prezident sám, něco musí jenom s kontrasignací, není úplně typická v ostatních ústavách,“ uvádí ústavní právník.
Snaha zviditelnit se?
Komentátor Radiožurnálu Petr Nováček však upozorňuje, že spíše než o snahu napravit nedostatky v ústavě jde ČSSD především o snahu ČSSD zviditelnit se před blížící se volbou příštího prezidenta.
„V politice nikdy neplatí jen samé ušlechtilé úmysly, ale vždycky je tam nějaký taktický záměr. Nerad souhlasím s panem poslancem Bendou, že se sociální demokraté nejen touto iniciativou na sebe snaží upozornit. Blíží se výběr kandidátů a přímá volba budoucího prezidenta, takže se jistě ještě dočkáme mnohých pozoruhodných iniciativ od opozičních stran,“ míní Nováček.
Šance ČSSD na nalezení dostatečné podpory v parlamentu pro změnu pravidel pro udělování milostí jsou podle něj zcela nulové. Před pár týdny totiž parlamentem prošla novela ústavy o volbě prezidenta.
„Nedovedu si představit, že by vzápětí následovala další novelizace ústavy podle představ sociální demokracie. Navíc jestli ústava skutečně potřebuje rozsáhlejší změnu, tak by se s rozvahou měla připravit komplexní novela ústavy,“ míní komentátor.
„Což by ovšem znamenalo, že se bude hovořit i o kompetencích některých ústavních institucí, například redefinici Senátu, protože v souvislosti s přímou volbou prezidenta přichází o jednu z významných pravomocí. Vzít jeden článek nebo dva odstavce a ty změnit, takovým způsobem by ústava mohla doznat spíš škod než vylepšení,“ dodává Petr Nováček.
