ODS chce oslabit roli poslanců, mluvit by měly kluby
Pozměňovací návrhy k zákonům by v budoucnu neměli předkládat sami poslanci ale jen jejich celé kluby. V rámci chystaných změn jednacího řádu sněmovny to prosazuje ODS. Občanští demokraté připouštějí, že by se tím omezila práva zákonodárců. Znamenalo by to také podstatné omezení vlivu lobbistů na podobu norem.
Jedním z důvodů takové změny je podle předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové také nemalá úspora, kterou by takové opatření přineslo. V současném volebním období tedy za necelý rok bylo předloženo přes tisíc sněmovních tisků. Každý z těchto sněmovních tisků se třistatřicetkrát množí pro potřeby poslanců a celé administrativy, která je s tím spojená.
„Spočítali jsme, že každý z těchto tisků měl zhruba 25 stran v průměru. Z toho se dá odvodit, jaké obrovské množství papíru se potiskne a jaká úspora by mohla z tohoto opatření vyplynout. Máme spočítáno, že by mohlo dojít k úspoře 75 procent oproti současnému stavu, to znamená, že z odhadovaných nákladů na jedno volební období, které byly kolem tří milionů korun, tak těch 75 procent by tímto způsobem zmizelo,“ vysvětluje navrhované úsporné opatření Němcová.
Příspěvek Milady Richterové před jednáním poslanců o změnách jednacího řádu sněmovny
Zjednodušení a zprůhlednění zamýšlených úprav jednacího řádu sněmovny má podle poslanců ODS přinést změna projednávání návrhů mezi jejich prvním a druhým čtením. Člen příslušného podvýboru Jan Vidím k tomu upřesnil, že by tomu napomohlo zřízení garančního výboru, který by shromažďoval všechny pozměňovací návrhy, včetně poslaneckých.
„Znamenalo by to, že se zamezí podloudným způsobům, jak do návrhu zákona ve sněmovně nacpat cosi, co tam vůbec nepatří, nebo naopak, co tam patří až příliš,“ říká Vidím. Ustavení garančního výboru považuje za jeden z nejvýznamnějších posunů uvnitř změny jednacího řádu.
„Dále uvažujeme, ale je to pouze v rovině úvah a možností, že by v rámci druhého čtení v poslanecké sněmovně mohli pozměňující návrhy přednášet poslanci pouze za poslanecký klub, nemohly by to být individuální návrhy,“ potvrdil záměr ODS. „Je to ale docela zásadní změna a ještě o ní povedeme další diskuzi,“ dodal Vidím.
Němcová k tomu doplňuje, že k nastolení větší transparentnosti by se měla také prodloužit jednací lhůta mezi druhým a třetím čtením navrhovaných zákonů. Kolem toho čeká velkou debatu s ostatními stranami.
O návrzích změn jednacího řádu Poslanecké sněmovny mluvila na Rádiu Česko místopředsedkyně sněmovny z Věcí Veřejných Kateřina Klasnová
„Máme představu maximalistickou. Líbilo by se nám, kdyby to byla třicetidenní lhůta, ale musím rovnou říct, že podvýbor pro jednací řád, v němž jsou zástupci všech politických stran, tak každá politická strana má nějakou představu o možném zásahu do té lhůty,“ podotýká. „Shodujeme se na tom, že prodloužení lhůty by bylo žádoucí. Nedostali jsme se zatím k přesnému definování toho, na jak dlouho by lhůta měla být prodloužena,“ doplnila.
„Očekávám, že kolem toho bude vážná debata, protože ze všech návrhům, které byly předloženy, jsme vybrali legislativně technické nebo některé opravy, které se nám ukázaly v průběhu let jako potřeba vyjasnit si text jednacího řádu, ty jsme nazvali bezproblémové. Pak máme skupinu mírně problémové nebo snad neproblémové a pak máme skupinu těch, u kterých víme, že hledání kompromisního řešení bude složitější a mezi ty zařazuji i možnost prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením,“ uzavřela Němcová.
„Náš cíl je zcela stejný, jako má ODS, na čem jsme se shodli i s TOP 09, a co se odrazilo v programovém prohlášení vlády, tedy zklidnění legislativního procesu a zamezení vlivu lobbistických skupin,“ uvádí místopředsedkyně sněmovny z Věcí Veřejných Kateřina Klasnová.
„Zároveň je tam věc, o které se moc nemluví, ale kterou považuji za zásadní a to je upřesnění pojmů pozměňovacího návrhu tak, aby nemohlo docházet k takzvaným přílepkům.“
