I když jednací řád Sněmovny umožňuje odejmout nedisciplinovaným řečníkům slovo, v praxi se někdy obtížně uplatňuje. Boj proti obstrukcím tak může někdy nabýt ve Sněmovně formu frašky.
Hodiny debat o programu, neprojednaná třetí čtení a opoziční obstrukce. I tak vypadá jednání české Sněmovny. Vyřešit by to mohly změny jednacího řádu, ty jsou ale zatím v nedohlednu.
„Nechme to teď trochu uzrát. Bylo by určitě obrovskou chybou, kdyby teď v řádu týdnů chtěli s něčím přijít a silou něco prosazovat,“ poznamenal místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.
Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) považuje současné vztahy mezi vládou a opozicí za nejhorší, jaké pamatuje. „Babiš se nechal slyšet, že zažijeme peklo a úměrně tomu se ANO i SPD chová.“
Co ukázal poslední týden jednání Poslanecké sněmovny? A co by pro vládní koalici znamenalo, kdyby snížení valorizace důchodů narazilo u Ústavního soudu? Odpovídá Markéta Pekarová Adamová.
Dny i noci s kartáčky a spacáky. Poslanci se ve Sněmovně přou o důchody. Než schválili program schůze, trvalo to přes 30 hodin. Otázka zní: Patří obstrukce do politiky?
„Myslím si, že to je do určité míry nedůstojné Poslanecké sněmovny, byť je to specifické prostředí,“ míní místopředseda sněmovny Jan Bartošek o průtazích ve sněmovně.
„Jsem v zásadě proti změnám jednacího řádu, pokud se na tom nedohodnou vládní strany s opozicí. Protože v opačném případě by hrozilo, že po příštích volbách by se role mohly přeměnit,“ řekl prezident.
„Z mého pohledu takto přerušit řečníka možné nebylo. Stejně tak nebylo možné navrhnout hlasování po 19. hodině. Tam v zásadě není moc co posuzovat,“ říká politolog Lukáš Jelínek.
Má opozice právo prodlužovat jednání, nebo jsou obstrukce zneužívaný nástroj, který ochromuje jednání sněmovny, a tedy i demokracii? Přečtěte si Pro a proti Českého rozhlasu.
Obstrukce se používají jako nástroj politického boje v té či oné míře v podstatě v každém parlamentu demokratického světa. Jenže většinou mají především symbolický význam.
Koalice při prosazování zákona o elektronické evidenci tržeb (EET) porušila jednací řád sněmovny. V České televizi to připustila místopředsedkyně dolní komory Jaroslava Jermanová z hnutí ANO. Pravicová opozice se chce kvůli tomu obrátit na Ústavní soud.
Strana LIDEM si zatím nebude moci založit poslanecký klub i s příspěvky na jeho činnost. Novelu jednacího řádu, která to má umožnit, dnes zamítl Senát.
Změna jednacího řádu sněmovny má straně LIDEM umožnit vytvoření vlastního poslaneckého klubu, i když nemá dostatek členů. O předloze, kterou opozice tvrdě kritizuje a označuje ji za politickou korupci, by dnes měli hlasovat poslanci.
Změna jednacího řádu dolní komory počítá s tím, že dokumenty projednávané sněmovnou budou především v elektronické podobě. Mělo by to přinést nejen finanční úspory, ale i zjednodušit jednání.
Pozměňovací návrhy k zákonům by v budoucnu neměli předkládat sami poslanci ale jen jejich celé kluby. V rámci chystaných změn jednacího řádu sněmovny to prosazuje ODS. Občanští demokraté připouštějí, že by se tím omezila práva zákonodárců. Znamenalo by to také podstatné omezení vlivu lobbistů na podobu norem.
Poslanci se dnes poprvé sejdou nad změnami jednacího řádu sněmovny. Přípravu novely po ústavě nejdůležitějšího dokumentu dolní komory parlamentu má na starosti speciální sněmovní podvýbor, který vede předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Podle té by chtěla koalice v první řadě prosadit prodloužení jednací doby mezi druhým a třetím čtením zákonů.
Změnu jednacího řádu sněmovny a Senátu, kterými řada zákonodárců podmiňuje ratifikační proces Lisabonské smlouvy, schválili poslanci. Tento takzvaný vázaný mandát má zajistit, že kabinet nebude v budoucnu moci případné další přenášení kompetencí do Bruselu rozhodnout sám bez souhlasu obou komor parlamentu.
