Politologové: ODS, TOP 09 s KDU-ČSL mohou porazit Babiše, úspěšných koalic u nás ale moc nevzniklo
Opoziční ODS, KDU-ČSL a TOP 09 sice podepsaly memorandum o společné kandidatuře v příštích sněmovních volbách, podle politologů je ale čeká ještě dlouhá cesta a řada otázek, které budou muset vyřešit. „Uvidíme, jestli se to nakonec podaří dotáhnout do konce, protože rok je velmi dlouhá doba,“ míní politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.
Plán opozičních stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09 je jasný. Ve sněmovních volbách v příštím roce kandidovat společně v koalici a porazit hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Memorandum o společném postupu stvrdili předsedové stran před týdnem.
„Chceme dát lidem naději, že v této zemi nebude vládnout populismus, nebudou vládnout prázdné fráze a lži,“ prohlásil po podepsání dokumentu předseda ODS Petr Fiala.
ODS, KDU-ČSL a TOP 09 utvořily koalici. ‚Chceme dát lidem naději‘ komentoval to Fiala
Číst článek
Spojení do koalice je podle politologa a experta na politický marketing z brněnské Masarykovy univerzity Miloše Gregora pro strany jedinou možností, jak nad hnutím ANO zvítězit.
„Vytvoření koalice je logický krok. Myslím si, že společně strany můžou Andreje Babiše porazit. Bude tam samozřejmě zásadní jedna věc – že preference koalice se nerovnají součtu preferencí tří stran. Může to být méně, ale dokážu si představit i to, že volební výsledek bude nakonec lepší,“ uvedl Gregor pro server iROZHLAS.cz. Voliči se podle něj totiž můžou mobilizovat právě díky tomu, že uvidí reálnou možnost volebního vítězství.
Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha však vyzývá k opatrnosti a klidní optimismus, který oznámení spolupráce vyvolalo mezi lidmi, kteří si nepřejí, aby zemi dál vedl Andrej Babiš. Jeho hnutí stabilně s náskokem vévodí předvolebním průzkumům.
„Uvidíme, jestli se to nakonec podaří dotáhnout do konce, protože rok je velmi dlouhá doba. Zatím se podepsalo jen memorandum, které má velmi obecné vymezení,“ řekl Just.
Jiný pohled na unii
Just připomíná, že strany čekají ještě dvě složité otázky – programová a personální. A přestože jsou si partaje relativně blízké, v některých důležitých tématech se zásadně rozcházejí.
To si myslí i politolog Josef Mlejnek z katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „KDU-ČSL i TOP 09 se orientují proevropsky, ODS se řadí k euroskeptikům a zatímco zavedení eura odmítá, šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová si tento cíl vyšila na předsednickou korouhev,“ upozorňuje.
Odlišný pohled na Evropskou unii nicméně podle Gregora nemusí být překážkou pro spolupráci na národní úrovni.
‚Babiš hodil vinu za pandemii na občany.‘ Proč se hnutí ANO podle expertů propadlo v preferencích?
Číst článek
„Před volbami do Poslanecké sněmovny neočekáváme nějaké velké rozhodování třeba o přijetí nebo nepřijetí eura. Cíle koaliční spolupráce se týkají národní politiky a snahy o získání většiny na vládní koalici a odstavení Andreje Babiše od moci,“ tvrdí Gregor.
Rozdílně ale podle Justa strany vnímají také některé zahraniční partnery, jako je například maďarský premiér Viktor Orbán nebo šéf polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński. „ODS je s nimi spojena, takže tam nejde jen o unii jako takovou, ale i o jiná partnerství, které mají strany na mezinárodní úrovni,“ vysvětluje Just.
Kdo bude lídr?
Kromě tvorby programu bude pro úspěšnou spolupráci důležitá i shoda na personálním obsazení, chléb se bude lámat zejména při obsazování lídrovských pozic v krajích a určování podílů lidí z jednotlivých stran na kandidátních listinách.
„To bude mnohem citlivější než programová oblast,“ myslí si Just.
S tím souhlasí i Miloš Gregor. „Z pohledu voličů je to možná méně podstatná záležitost, pro politické strany jde ale o zásadní věc. Pokud má toto spojenectví sloužit jen jako předvolební koalice, a ne k integraci do jednoho subjektu, tak se bude hrát o to, která ze stran získá kolik mandátů a tím pádem i finanční příspěvky od státu,“ popsal politolog.
Roli pak můžou hrát i konkrétní jména. Například zlínští lidovci odmítají, aby na společné kandidátce figuroval poslanec a starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha, který na vyjádření KDU-ČSL hned reagoval: „Vedení lidovců ve Zlínském kraji se chová jako fanatická sekta. Do posledního dechu následují svého guru až na pomyslné propadliště dějin.“ Blaha tím narážel na zlínského hejtmana Jiřího Čunka, který prohrál volby a v čele kraje končí.
Strany musí také vyřešit, kdo bude celorepublikovým lídrem. Z hlediska preferencí se nabízí šéf ODS Petr Fiala, který zároveň slouží nejdéle z lídrů zúčastněných stran, v čele strany je od roku 2014.
„Jako jediný z předsedů stran má v současné době funkci i ve vedení sněmovny, takže jeho pozice je v mnoha ohledech silnější než pozice dvou dalších lídrů. Je pak otázka, zda se předsedům menších stran podaří získat alespoň pozici lídrů v některém z krajů. Asi se to nabízí spíše u Mariana Jurečky (KDU-ČSL),“ předpokládá Just.
Gregor má nicméně za to, že tuto otázku už strany vyřešily. „Občany budou postupně informovat tak, aby udržely pozornost, že budou kandidovat společně. Takže očekávám, že jméno lídra se dozvíme v příštích dnech nebo týdnech,“ míní.
Vzpomínka na Čtyřkoalici
„V celé historii 102 let Československa a České republiky nedošlo k situaci, aby se tři politické strany s takovou silou, kterou za sebou mají, dokázaly dohodnout na společném postupu pro volby do Poslanecké sněmovny,“ řekl po podpisu memoranda šéf KDU-ČSL Marián Jurečka.
Podobně optimisticky a ambiciózně nicméně začínaly i jiné projekty v minulosti, často se pak ale nedočkaly ani vlastních voleb.
„Příkladem za všechny je Čtyřkoalice, která se profilovala jako silná protiváha proti ODS a ČSSD, které podepsaly opoziční smlouvu. K jejímu rozpadu ale došlo ještě před volbami do sněmovny, kvůli nimž vznikla a podle průzkumů je mohla vyhrát. Nakonec společně kandidovaly jen KDU-ČSL a Unie svobody,“ připomněl politolog Just.
Lidovci se o vznik koalice pokoušeli i před sněmovními volbami v roce 2017, ale jejich spolupráce s hnutím STAN se rozpadla.
Za jedinou úspěšnou spolupráci se tak dá podle Justa označit koalice ODS a Křesťanskodemokratické strany (KDS). Ty v roce 1992 společně ovládly volby do České národní rady i Federálního shromáždění.
Značka ‚Babiš‘ v ohrožení. Expertka na politický marketing vysvětluje, kde dělá premiér chyby
Číst článek
„V prvních volbách kandidovala KDS s KDU-ČSL, ale kandidátka se hned po volbách začala rozpadat. V roce 1992 se ale strana spojila s ODS, do které se postupem času úplně integrovala. To je příklad úspěšné společné kandidatury, která nakonec vyústila ve včlenění menší strany do větší,“ popsal Just.
Úspěšná byla také spolupráce Starostů a TOP 09, která začala v roce 2009, kvůli neshodám ji strany ukončily v roce 2016.
„Těžko říct, zda se to dá považovat za podobný model. Byla to dvě politická uskupení, která kandidovala společně, ale na celostátní úrovni to výrazně táhla značka TOP 09 a její představitelé Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek, starostové zase zajišťovali věci na nižších instancích,“ vysvětlil Gregor.
Piráti a starostové
O společném postupu ve volbách jednají také Piráti s hnutím STAN. Celostátní výbor starostů začátkem října rozhodl, že zahájí vyjednávání výhradně se stranou vedenou Ivanem Bartošem o vytvoření koalice dvou rovnoprávných partnerů. Piráti vytvořili analýzu možné spolupráce, o které bude členská základna strany hlasovat začátkem listopadu.
Politologové se shodují, že podpis memoranda bude vyvíjet větší tlak na to, aby vznikla i druhá opoziční spolupráce. „Jak se pozornost médií a voličů upínala k tomu, zda se bude na opoziční straně vůbec něco dít, tak teď se bude čekat, zda k nějaké integraci proběhne i u toho liberálnějšího proudu,“ myslí si Gregor.
Která z koalic může být úspěšnější? To si politologové netroufají hodnotit. „Za zásadní nicméně považuji to, aby předvolební bloky přišly s konkrétní nabídkou toho, co by se mělo dělat jinak. Pokud tohle udělá jeden z těch bloků, tak to pro něj bude znamenat konkurenční výhodu,“ míní Gregor.
Zásadní pro úspěch ve volbách bude podle politologa Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu, aby se strany trefily do nálady voličů.
„To bude asi nejtěžší, protože nálady se mohou v důsledku koronavirové krize, vládního nezvládnutí situace i propadu ekonomiky hodně měnit a radikalizovat," odhaduje.