Odškodňování obětí trestných činů mohou oddálit pozměňující návrhy zákona
Oběti trestných činů si zaslouží větší zastání než dosud. Počítá s tím návrh zákona o obětech trestných činů, o němž rozhodnou poslanci. Postižení by se měli mimo jiné snáz dostat k náhradě škody. Bílý kruh bezpečí, který těmto lidem dlouhodobě nabízí pomoc, ale upozorňuje, že pozměňovací návrhy, které jsou ve hře, můžou připravit o nápravu současné oběti trestných činů.
Autorem zmíněných návrhů je předseda ústavně právního výboru Sněmovny za ODS Marek Benda. Tvrdí, že navrhl jenom některá přechodná ustanovení, která považuje za nezbytná, aby vedle sebe mohla existovat trestní řízení a civilní řízení.
„Ta nová ustanovení upravují, že ten, kdo je obětí, tak jakoby předskakuje, stává se přednostním věřitelem dlužníka proti těm, kteří jsou tam dnes,“ vysvětluje Benda. Není si proto jist, zda má zákon platit i „do minulosti“.
O zákonu a pozměňovacích návrzích mluvili na Radiožurnálu poslanec za ODS Marek Benda a advokátka Hana Marvanová.
S tímto postojem nesouhlasí advokátka Hana Marvanová. Podle ní v současnosti civilní předpisy s nároky obětí trestných činů na zabavený majetek pachatele vůbec nepočítají, což je diskriminační. Nový zákon měl tuto diskriminaci napravit.
„Tady se najednou navrhuje, aby se tento zákon nevztahoval na již probíhající řízení, ač je to naprosto běžné. Nejde o žádnou retroaktivitu, nejde o to vracet něco, co už bylo vyplaceno nebo prodáno, ale jde o to, aby ten majetek, který dneska je zajištěn v trestním řízení, konečně mohl sloužit svému účelu, to znamená oběť aby se domohla nějaké satisfakce,“ říká Marvanová.
Benda namítá, že i ostatní věřitelé jsou vlastně oběťmi. Problém podle něj je, že při trestném činu je momentem, od kdy si lze nárokovat odškodnění, až rozsudek na konci trestního řízení.
„A teď samozřejmě máte řadu jiných civilních řízení a všichni ostatní jsou také oběti toho případného pachatele, protože jim prostě nevrátil peníze, půjčil si od nich,“ podotýká Benda.
Až od zabavení majetku
Klíčovým momentem pro posuzování, na které činy by se nový zákon vztahoval, by podle Bendy mělo být ne to, kdy se čin stal, ale kdy došlo k zabavení majetku, z něhož budou věřitelé uspokojeni.
S tím Marvanová nesouhlasí. „Otázka je taková, jestli si parlament myslí, že oběti dodnes na tom byly špatně a že byly diskriminovány a že je zapotřebí zvýšit pro ty oběti šanci, aby se domohly náhrady škody, nebo jestli si parlament myslí, že to vlastně bylo v pořádku, že to nevadí a pak to pro ty současné oběti může doběhnout,“ říká.
Sama se domnívá, že současná situace je neudržitelná už dlouhá léta. Kdyby současným obětem parlament nepomohl, nedalo by se to podle ní vysvětlit.
