Odvolaní ředitelé škol si stěžují, že konkurzy mnohdy vyhráli známí politiků
Ministerstvo školství strhlo lavinu. Poté, co začala platit novela školského zákona, kraje a obce uspořádaly stovky konkurzů na místa ředitelů škol. Ti odvolaní si teď stěžují, že výběrová řízení byla někde politicky ovlivněná.
„Například před rokem jsem procházel pedagogickým hodnocením a nebylo mi vytýkáno nic,“ říká Radek Blažek, kterého vystřídala v čele třebíčského gymnázia Alice Burešová, manželka vedoucího odboru lesního a vodního hospodářství na krajském úřadě. Odtud byl i jeden člen výběrové komise. V konkurzu dopadla Burešová nejlépe. Kraj ale jako zřizovatel školy jakýkoliv politický vliv na výběr nového vedení školy odmítá.
„Kdyby tam byl jeden člověk, který by mohl být nějak podjatý nebo manipulován, tak je to jeden hlas ze sedmi. A ve své podstatě při hlasování by jeho hlas mohl být vyrušen,“ uvádí Petr Adam ze školského odboru s tím, že vylučuje politické ovlivnění konkurzu.
Jenže v kanceláři předsedy Asociace ředitelů gymnázií Jiřího Kuhna se hromadí upozornění na pochybné konkurzy.
„Máme informace, že v každém kraji některé konkurzy vypadaly zvláštně,“ říká Kuhn. Mluví také o nejednoznačnosti nového zákona. I když podle náměstka ministra školství Ladislava Němce je výklad jasný:
„Stanovisko ministerstva školství a legislativní rady vlády k paragrafu, který definuje konkurzy a rekonkurzy na ředitele bylo jasné: konkurzy se vypisovat nemusely.“
Výklad nového zákona kraje i obce viděly přesně opačně. Vypsaly stovky konkurzů, u kterých uspěly dvě třetiny původních ředitelů škol.
Stínový ministr školství Marcel Chládek z ČSSD si nemyslí, že konkurzy byly politicky ovlivněné:
„Je samozřejmě nutné to prozkoumat, pokud jsou někde pochybnosti, ale v řadě případů si myslím, že konkurzy proběhly standardním způsobem.“
Případné stížnosti na konkurzy bude řešit ministerstvo školství i vnitra.