Podle Vrchního státního zastupitelství v Olomouci jsou tři ze čtyř obžalovaných příslušníků celní správy stále ve služebním poměru. Přesto jsou kvůli trestnímu stíhání dočasně mimo službu. Kromě policistů obžalovali policisté i další dva členy organizované skupiny.

„Další dvě obviněné osoby byly již byly dříve v souvislosti s primární daňovou trestnou činností (produkce nezdaněného lihu a alkoholických výrobků) odsouzeny,“ dodává ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Petr Šereda.

Z čeho obžalované celníky státní zastupitelství vinní? Trestných činů měli spáchat hned několik. Kromě vynášení utajovaných informací, přijetí úplatku či zneužití pravomoci úřední osoby jsou obžalováni také z zkrácení daně či účasti na organizované zločinecké skupině.

„Za nejpřísnější právní kvalifikaci těmto obviněným hrozí trest odnětí svobody v délce až 16 roků. Různou mírou součinnosti a podpory tzv. lihové mafie se obvinění příslušníci celní správy měli přímo podílet na vzniku celkové škody ve výši 6,8 miliardy Kč, která byla způsobena zkrácenou spotřební daní z lihu,“ doplňuje Šereda.

Vynášení informací

Obžalovaní celníci měli lihovou mafii okolo Radka Březiny podporovat zejména vynášením neveřejných informací z trestních spisů a evidencí celní správy. Ovlivňovat měli také kontroly odvádění spotřební daně a podle žalobců i záměrně mařili prověřování a pátrání svých kolegů.

Pomáhat Březinově mafii měli ale také tím, že likvidovali jeho konkurenty na černém trhu s alkoholem. „Čímž si tato skupina vytvořila dominantní postavení v tomto segmentu, neboť hlava skupiny svým odběratelům kromě samotných dodávek nezdaněného lihu a alkoholových výrobků současně zajišťovala ochranu před orgány státní moci,“ vysvětluje Šereda.

Podle něj souvisí krytí a ovlivňování práce celní správy s procesem denaturace lihu. „Za sledované období skupina získala cca 23 milionů litrů nezdaněného lihu, který byl pod dohledem celníků papírově vykázán jako zdenaturovaný, ač ve skutečnosti k denaturaci nedošlo,“ dodává s tím, že za běžných kontrol by lihová mafie nemohla dlouhodobě v takovém rozsahu fungovat.

O míře, jak byla celní správa čtyřmi obžalovanými celníky ovlivňována, vypovídají podle Šeredy zajištěné datové nosiče.

„Dosavadní zjištění nasvědčují závěru, že se nejednalo jen o izolované selhání některých jednotlivců, ale o systémové narušení chodu orgánů Celní správy České republiky v oblasti spotřební daně, jehož organizovaná zločinecká skupina ve svůj prospěch dosáhla a na které státní moc nebyla schopna po relativně dlouhou dobu reagovat,“ uzavírá.

Lihová mafie

Lihová mafie okolo Radka Březiny působila zejména na Moravě. Zaměřovala se na produkci, dopravu, skladování a prodej takzvaného mimobilančního lihu. Z něho ale mezi lety 2004 až 2012 neodváděli spotřební daň. Podle žalobců tak měli připravit stát na daních o 6,8 miliardy korun.

Že k podobným obchodům s nezdaněným lihem dochází, vyplulo na povrch na podzim 2012, kdy se po celém Česku začala objevovat úmrtí způsobená konzumací nelegálně vyrobených lihovin s jedovatým metylalkoholem. Do února 2014 si nelegální obchod vyžádal 48 obětí.

Kvůli složitosti kauzy se policisté zaměřovali právě na nelegální výrobny lihovin, které fungovaly už dávno před metanolovou aférou. Tak právě přišli i na Březinovu skupinu. Hlava organizace, Radek Březina, si aktuálně odpykává svůj téměř patnáctiletý trest vězení. Původní třináctiletý trest mu soud zpřísnil kvůli ovlivňování svědků.

Ještě před rokem přitom usiloval o podmínečné propuštění. V žádosti Ústavnímu soudu v Brně uváděl, že upřímně lituje své trestné činnosti a že prodělal změnu osobnosti, což opíral například o dobré hodnocení svého chování při výkonu trestu. Ústavní soudci ale potvrdili jen dřívější rozhodnutí Okresního soudu v Břeclavi a Krajského soudu v Brně a Březinu za mřížemi ponechali.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít