Máme moc stran, shodují se Češi. Důsledkem velkého spojování ale může být nejrozdrobenější Sněmovna
- Strašák milionu propadnutých hlasů z minulých sněmovních voleb letos donutil ke spojování téměř všechny. I ty, kteří se v minulosti proti koalicím a předvolebním spojenectvím výrazně vymezovali.
- Tuto snahu oceňují i voliči. Podle průzkumu agentury NMS Market Research pro iROZHLAS.cz si většina Čechů myslí, že je politických stran zbytečně moc.
- Paradoxem ale nakonec může být, že když se do Sněmovny dostanou zástupci i těch nejmenších straniček na kandidátkách větších partají, může získat svého poslance i více než 20 politických stran.
Dříve to byl spíše vzácný jev, dnes je ale spojování do předvolebních koalic či různých jiných uskupení v české politice na svém vrcholu.
Češi preferují samostatné kandidatury oproti koalicím. Nejvíce je odmítají voliči ANO a SPD
Číst článek
Dnešním vládním stranám to pomohlo vyhrát minulé sněmovní volby, nyní na podobnou taktiku přechází i velká část parlamentní i mimoparlamentní opozice. Motivace je jasná: strašák milionu „propadlých“ hlasů.
„První vlna koalic v zákonném slova smyslu byla v roce 2021 a vznikly proto, aby jejich pozice při přepočtu volebního výsledku na mandáty byla vyrovnanější vůči hnutí ANO. Náš volební systém mírně zvýhodňuje velké strany a znevýhodňuje ty menší. Druhá část spojování, kterou vidíme dnes, je vedena motivací, aby hlasy nepropadly a koncentrovaly se,“ vysvětluje ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík.
A politici jdou tomuto trendu vstříc. Jak totiž vyšlo z průzkumu agentury NMS Market Research pro iROZHLAS.cz, téměř dvě třetiny Čechů (63 procent) si myslí, že je tuzemských politických stran zbytečně mnoho. Že by jich mohlo být více, si myslí jen pět procent, a že je jich akorát, necelá čtvrtina (22 procent).
A jak se tedy k požadavku od voličů staví jednotlivé strany a hnutí?
Spolu opět koalicí
Vládní koalice Spolu přes částečný odpor členské i voličské základny jednotlivých stran (přesto jsou podporovatelé Spolu mezi českými voliči největšími fanoušky koalic) jde do sněmovních voleb opět jako řádná předvolební koalice, která potřebuje získat minimálně 11 procent.
25:27
Premiér může za všechno v dobrém i zlém, motiv antifiala je silnější než antibabiš, popisuje Buchtík
Číst článek
Pokud tuto laťku nepřekročí, ve Sněmovně poslanci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL nezasednou. Zatím jde o jedinou oznámenou předvolební koalici, ostatní spojenectví a aliance vyšší uzavírací klauzuli obcházejí.
Piráti a Zelení
Týká se to Pirátů, kteří v minulých sněmovních volbách šli v koalici s hnutím STAN, za kterou ale zaplatili ziskem pouhých čtyř poslaneckých mandátů oproti 33 starostenským, jimž pomohlo kroužkování.
Přesto i pod vlivem preferencí poblíž pěti procent nyní finišují spolupráci se Zelenými, kdy dojde v nadpoloviční většině krajů k umístění zelených jednotlivců na kandidátky Pirátů. Zelení na tuto taktiku přistoupili proto, aby se poprvé od voleb 2006 dostali do Sněmovny a hlasy pro ně nepropadly.
„Z obecných teorií volebního chování víme, že voliči při volbách ‚taktizují‘ a vybírají si strany i podle toho, jakou šanci mají na překročení uzavírací klauzule. Jsou si vědomi toho, že jejich hlas může propadnout a část se chová tak, aby se to nestalo. Dost dobře to jde vidět na příkladu Zelených, kterým se už v několika volbách stalo, že je zvažovalo relativně vysoké procento voličů, a kdyby všichni přišli a hodili jim to, Zelení by měli daleko lepší výsledek. Protože ale voliči taktizovali a nechtěli, aby jejich hlas ‚propadl‘, rozhodili hlasy pro podobné strany,“ popisuje politická analytička NMS Tereza Friedrichová.
PROPADLÉ HLASY VE SNĚMOVNÍCH VOLBÁCH
- 1996: 676 479
- 1998: 675 675
- 2002: 597 428
- 2006: 319 153
- 2010: 985 075
- 2013: 625 031
- 2017: 316 659
- 2021: 1 069 359
Starostové a nezávislí
Ve Sněmovně jsou v současnosti členové devíti politických stran nebo hnutí. Kromě sedmi poslaneckých klubů ANO, ODS, STAN, KDU-ČSL, SPD, TOP 09 a Pirátů jde i o nezařazeného Iva Vondráka, který před dvěma lety odešel z ANO a založil si pro krajské volby subjekt Osobnosti pro kraj a kandidoval jako lídr kandidátky Starostové a osobnosti pro kraj.
Hnutí STAN se ke kauze Dozimetr postavilo ukázkově. Nechceme s ní být spojováni, říká nový místopředseda
Číst článek
Právě Starostové navíc mají nyní ve svém poslaneckém klubu i dva členy SLK – Starostů pro Liberecký kraj. Jelikož STAN nemá svou libereckou krajskou organizaci, plní tuto roli právě SLK. Jan Berki a Jarmila Levko tak jsou sice formálně členy SLK, od zbylých poslanců STAN jsou ale k nerozeznání.
Dvojkou Starostů v Karlovarském kraji pro letošní sněmovní volby je ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek, formálně člen Karlovarské občanské alternativy (KOA), zároveň ale i registrovaný příznivec STAN.
Spojenectví kolem SPD
Na spojování nakonec vsadil i dřívější zatvrzelý odpůrce koalic Tomio Okamura. Jeho SPD spojila síly s Trikolorou, Svobodnými a PRO.
„Stagnující preference a vznik nových stran Okamurovi ukázaly, že platí okřídlené ‚když je nemůžeš pobít, přidej se k nim‘. V tomto případě ‚když je nemůžeš zlikvidovat, spoj se s nimi‘,“ popsal politolog Aleš Michal s tím, že hlavním důvodem je podvázání konkurence a snaha nedopustit propadnutí hlasů.
Ještě před rokem přitom Okamura mluvil o tom, že předvolební koalice jsou špatné. Teď dál označuje koalici Spolu jako podvod na voličích kvůli tomu, že se po volbách rozdělí do samostatných poslaneckých klubů, zatímco jeho spojenectví bude mít podle jeho slov klub jednotný.
Početné Stačilo!
Podobnou cestou jako SPD se vydalo Stačilo!, jde však na rozdíl od Okamurova hnutí o nově vytvořený subjekt, který má navázat na úspěch koalice Stačilo! z eurovoleb.
24:08
Protiruské sankce spíš míří na Německo a na nás, míní Dostál. Farský: Moskvu bolí, vždyť je chce zrušit
Číst článek
Na jeho kandidátkách do voleb půjdou členové KSČM, ČSNS a SD-SN, připojí se členové právě tohoto nového hnutí Stačilo! v čele s předsedou Danielem Sterzikem, dále nezávislé osobnosti jako Jana Bobošíková a další členové jiných stran. Jak informovaly Seznam Zprávy, jde o kandidáty Moravanů či Demokratické strany zelených – Za práva zvířat.
„SPD i Stačilo! udělaly to, co vyčítaly Spolu. Navíc se vyhnuly vyššímu prahu pro vstup do Sněmovny. Je to pragmatické, racionální rozhodnutí. Uvidíme ale, jak budou ty kandidátky jednolité,“ okomentovala politoložka a marketérka Anna Shavit.
Podobně jako u SPD je za spojováním strašák propadlého milionu hlasů z minulých sněmovních voleb.
„Ve sněmovních volbách 2021 propadl milion hlasů a kdokoliv, kdo nehledá cestu, jak to udělat tak, aby znovu nepropadly, je podle mě politický amatér.“
Kateřina Konečná (předsedkyně KSČM, lídryně Stačilo!)
Stačilo! původně na přelomu roku jednalo i se SOCDEM, na základě programových neshod ale dohoda padla.
ANO a SOCDEM
Jednání a oťukávání ohledně společné kandidatury řeší Sociální demokraté s hnutím ANO. SOCDEM si uvědomuje složitost situace, ve které se ocitla a vyjednává si partnera pro volby.
Jednání se Stačilo! značně pobouřilo členskou základnu, podobně teď víří vnitrostranické vody spekulace o možné kandidatuře části vedení SOCDEM za ANO. Předsedkyně Jana Maláčová chce představit formát, ve kterém se SOCDEM voleb zúčastní, v červnu.
„Že ve sněmovních volbách 2021 propadl milion hlasů, má zásadní dopady na politickou mapu České republiky. Nejenom proto, že to umožnilo vznik téhle vlády, která s vládnutím podle mého názoru nepočítala a tím pádem je naprosto nepřipravená na jakékoliv vládnutí. “
Jana Maláčová (předsedkyně SOCDEM)
Andrej Babiš ani jiné špičky ANO jsou zatím kolem spojenectví se SOCDEM tajemní, právě předseda hnutí ale v minulých sněmovních volbách označoval předvolební koalice za podvod na voličích.
Odložená Přísaha
Se SOCDEM jednala i Přísaha, přiznal v dubnu Róbert Šlachta a zároveň odmítl, že by se bavili i s hnutím ANO, aktuálně tak moc nemají ke komu se přimknout.
„Bude klíčové přesvědčit lidi, že hlas pro Přísahu není propadlý. Už v minulých volbách jsme skončili těsně pod pěti procenty a celkově tu bylo přes milion voličů, kteří dali hlas někomu pod pět procent. To bude důležité i letos, protože velké strany pojedou kampaň a budou říkat: ‚Nedávejte to těm menším, může vám propadnout hlas.‘ Tenhle problém budou mít všichni včetně Kateřiny Konečné i Petra Macinky,“ říká Šlachta.
Pokles Motoristů pod pět procent je špatnou zprávou i pro Babišovo ANO. Popostrkává ho to blíž k SPD
Číst článek
I proto chce vyjít vstříc voličské poptávce a netříštit hlasy: „Vždycky jsem chtěl jít sám, protože to je pro voliče čitelnější, ale teď nahrává doba spíše spojování. Ukázaly to krajské volby a je to vidět i na sítích – voliči nás vyzývají k tomu, abychom se spojovali.“
Samostatní Motoristé
Jednoznačně proti proudu jdou naopak Motoristé sobě. Těm přitom koalice s Přísahou v loňských eurovolbách pomohla k zisku deseti procent a dvěma europoslaneckým křeslům. Na prodloužení spolupráce pro sněmovní volby se ale nedohodli, a naopak si začali v médiích vyměňovat ostrá vyjádření.
Ve vnitrostranickém hlasování vyjádřili většinou 86 procent členů názor, že do předvolební koalice nechtějí. „Motoristé jdou sami, protože odmítají účelové, ideově nekonzistentní slepence kvůli postům. Chceme si ručit za náš program, nechceme uhýbat, kličkovat, hrát před lidmi hru na schovávanou, zrazovat naše příznivce,“ vysvětluje pražský lídr Motoristů Boris Šťastný.
Dle politoložky a marketérky Anny Shavit je samostatný postup Motoristů logický. „Můžou se díky tomu profilovat jako zdravá pravicová alternativa,“ popsala.
