Vláda kvůli nakažlivější variantě koronaviru omikron upravuje protiepidemická opatření. Rozhodla o zkrácení izolací a karantén i o testování ve firmách. Chystá seznam profesí, které budou využívat pracovní karanténu. Podle senátora Romana Krause (ODS) jsou připravovaná opatření dostatečná. „Jsou zatím spíše nejasná, takže je těžko říct, jestli jsou dostatečná. Ale myslím, že dostačovat úplně nebudou,“ reaguje lékař a biochemik Jan Trnka.

Pro a proti Praha 7:36 12. ledna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Senátor upozorňuje, že přístupy jednotlivých zemí, ať už evropských, nebo mimoevropských, se od sebe někdy velmi lišily – výsledky šíření epidemie přitom byly podobné.

„Problémem je, že varianta omikron je velmi virulentní, ale myslím si, že dodržování starých pravidel čtyř R její šíření může významně omezit. A hlavně ohleduplnost lidí mezi sebou, zbytečné nevyhledávání kolektivu, nošení respirátorů typu FFP2, běžná hygiena rukou a tak dále. To jsou zásadní opatření. Plus samozřejmě očkování třetí posilující dávkou,“ naznačuje Kraus.

S tím souhlasí i Trnka. Důsledné snížení kontaktů, nechození ve větších skupinách zejména do vnitřních prostor a důsledné nošení ochrany dýchacích cest jsou podle něj hlavní věci, které mohou pomoct.

„Záleží ale na tom, jak důsledně se dodržují a jestli je všichni používají,“ dodává přednosta Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Mluvit o sebepřísnějších opatřeních nebo o lockdownech není podle něj v tuto chvíli namístě. „Ale to neznamená, že by dobře zacílená, dobře provedená, a hlavně široce respektovaná opatření neměla na výslednou křivku a tím pádem i na zatížení nemocnic docela zásadní vliv. Určitě není možné tu vlnu zastavit tak, aby k ní vůbec nedošlo, ale můžeme ji rozprostřít v čase,“ vysvětluje Trnka.

Možnost zahlcení nemocnic tady je

Odborníci očekávají, že omikron přinese rychlý nárůst počtu nových případů, ale menší procento hospitalizovaných. Trnka ale upozorňuje, že přesto může dojít ke kritické situaci v nemocnicích.

„Když se podíváme na data poměru případů k hospitalizacím, u omikronu je opravdu nižší riziko hospitalizace, zhruba dvakrát nižší oproti deltě. Ale zároveň si musíme pamatovat, že samotná delta měla naopak dvojnásobné riziko hospitalizace oproti alfě. Takže je pravda, že se vlna omikronu promítne méně do nemocnic a do těžkých případů. Ale zároveň jako nakažlivější varianta populací prolétne mnohem rychleji, v mnohem kratším časovém okamžiku. Což bude znamenat, že ve výsledku může být počet hospitalizovaných vysoký. Tak vysoký, že bude zase omezovat i lékařskou péči,“ varuje.

Senátor připouští, že tato možnost existuje. Zároveň ale upozorňuje, že data ještě nejsou dostatečně zpracována, aby bylo možné predikovat přesný průběh.

V Česku už převažuje omikron. Tuto variantu vykázala více než polovina testů pozitivních na covid

Číst článek

„Možnost zahlcení nemocnic tady je. Proto i vláda na středečním jednání přijme ještě přesně definovaná opatření – karanténní, izolační, tak, aby to dávalo smysl. Aby to na jednu stranu omezilo šíření omikronu a na druhé straně aby byla pokud možno zachována funkce nejen zdravotnických zařízení, ale celé kritické infrastruktury, dopravních podniků a tak dále,“ připomíná Kraus.

Na pracovištích se bude testovat antigenními testy a potvrzovací PCR nebudou povinné. Podle Krause by bylo lepší, kdyby po pozitivním antigenním testu museli lidé i na PCR, ale chybí k tomu kapacity v laboratořích.

„Často je rozdíl mezi výsledkem testu antigenního a PCR. Ale my nemáme dostatečné kapacity pro testování PCR v takto masivním množství. Takže si myslím, že toto je kompromis, který vychází z reálného stavu věcí. Samozřejmě paralelně s tím běží aktivity, aby se kapacity testování navýšily,“ říká senátor a lékař Roman Kraus (ODS).

Biochemik vysvětlení nedostatku kapacit chápe, vidí to ale jako problematické. A upozorňuje také, že podle dat z Japonska, velmi předběžných a na velmi malém počtu pacientů, se ukazuje, že mnozí lidé s omikronem jsou infekční i po pěti dnech.

„Lze si představit, že člověk, který má pozitivní antigenní test, nepůjde na PCR test, protože nemusí, a po pěti dnech se vrátí zpátky do práce, jako by nic neprodělal. Ale za určitých okolností může být pořád infekční a ten virus šířit. A to vidím jako možná jeden z největších problémů balíku opatření,“ dodává biochemik Trnka.

Má smysl testovat se antigenními testy? Poslechněte si celou debatu. Ptá se Lukáš Matoška.

Lukáš Matoška, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít