Loni přesvědčil vládu o opatřeních. ‚Dá se minimalizovat počet mrtvých i ekonomické škody,‘ říká nyní
Manažer Pavel Řehák během loňské jarní vlny epidemie koronaviru slovy vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) zachránil Česko, když přesvědčil vládu o nutnosti přijmout přísná opatření. „Já se tak necítím,“ říká autor matematického modelu, který kabinetu na jaře pomohl zvládnout první vlnu. Přišel i na podzim, ale už ho neposlouchali. V Interview Plus připomíná, že lze vybalancovat opatření tak, abychom nevyměňovali „životy za peníze”.
Řehák si začátkem března, kdy na severu Itálie skončilo v karanténě 16 milionů lidí, vytvořil jednoduchý excelový soubor. Ten mu díky srovnání s jinými zeměmi pomohl předpovědět vývoj nákazy.
S projekcí příštích týdnů, která mu v modelu vyšla, se obrátil na ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO).
„Měl jsem pocit, že bych to měl s někým sdílet. Když vidím něco, co indikuje, že by to mohl být velký průšvih a ostatní se tak nechovají, tak minimální moje povinnost je na to upozornit,“ vzpomínal v pořadu Interview Plus současný ředitel pojišťovny Direct.
Podle politiků na jaře svými modely ‚zachránil Česko‘. Teď po měsících vystoupil z anonymity
Číst článek
Tehdejší pružná reakce vlády Řeháka překvapila, proč ale podobně rychle nereagovala i v létě?
„Na konci května a v červnu byla úplně jiná atmosféra. Vyhnuli jsme se něčemu, co jsme ani nevěděli, jaké může mít dopady. Léto s nízkými čísly, jaká jsme měli, vedlo k obecně nižší ostražitosti vůči tomu, co koronavirus je a umí,“ řekl.
„Tehdy jsme promrhali čas na to, abychom nastavili systémy testování, trasování a karantény,“ dodal s tím, že přes léto se nepodařilo naplno a v celé republice rozjet projekt Chytré karantény.
Přišel, ale neposlouchali ho
Řehák na přelomu srpna a září přišel s další predikcí dalšího vývoje, reakce vlády už ale byla jiná.
„Chápal jsem, že situace je jiná, i proč vláda reaguje jinak. Jediné, co jsem mohl dělat, bylo trpělivě sdílet to, co vidím a co si myslím, že by se mělo dělat. Nemám žádnou páku ovlivnit to, co se děje v České republice ani nemám tuto ambici,“ vysvětlil.
„Chvilku to trvalo, než jsme se sladili na tom, že to může být problém. Velká diskuse tehdy byla o smrtnosti, zda ten virus nezeslábl. Z dat ovšem vyplývalo, že více než polovina poklesu smrtnosti byla způsobena tím, že v létě se nakazilo mnohem více mladých než na jaře.“
Podle Řeháka je třeba zavést komplexní systém kontrol, postihů i pozitivní motivace. Zásadní problém přitom vidí v nekonzistentní komunikaci.
PŘEHLEDNĚ: Omezení pohybu mezi okresy a zavírání škol i školek. Jaká opatření čekají Česko?
Číst článek
„Vyžaduje to konzistentní, pozitivně orientovanou komunikaci. Ne ve smyslu, že by se lakovaly věci na růžovo, ale řízení očekávání. Velmi často se děje, že se zvedne očekávání rozvolňování, ale pak se to zase zatáhne. To je jeden z faktorů, který vede k frustraci,“ upozornil.
Současně prý klesá ochota expertů nabízet vládě pomocnou ruku, většina lidí z jeho okolí, kteří se zapojili na jaře a na podzim, to ale nevzdává a pořád se snaží pomoci.
„Ve finále to není o tom, kdo má pravdu, ale jestli tu bude umírat hodně lidí, nebo budeme počítat miliardové ztráty na ekonomice. A paradoxní je, že tyto dvě proměnné nejsou proti sobě. Není to tak, že vyměňujeme životy za peníze. Existuje bod vybalancování opatření, který minimalizuje počet mrtvých a ekonomické škody. K němu je ale velmi těžké se dostat,“ zdůraznil.
Jak vidí další vývoj? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
