Prioritou je pomoci lidem snížit energetickou náročnost domovů, říká nominant na ministra Hladík
Na post odcházející ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) nominovali lidovci dosavadního místopředsedu strany a náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka. Ten se životním prostředím dlouhodobě zabývá, v minulosti už také nabídku řídit ministerstvo životního prostředí dostal. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz popisuje, jakým směrem bude resort pod jeho vedením pokračovat, pokud jeho nominaci schválí prezident.
Co vás teď čeká? Jak bude vypadat předání ministerstva, pokud budete jako nový ministr životního prostředí schválený? Jak jste domluvení na následujících krocích?
Přiznám se, že mě zpráva od paní ministryně Hubáčkové o jejích zdravotních potížích velmi zasáhla. Poslední dny byly velmi hektické. My jsme samozřejmě s paní ministryní v úzkém kontaktu, protože jsem předsedou odborné komise KDU-ČSL pro životní prostředí a spoustu záležitostí, které ona za ten rok na ministerstvu dělala, jsme společně konzultovali.
Předpokládám, že to předání, pokud budu panem prezidentem jmenován, bude postupné a plynulé. Paní ministryně nikam neutíká. Jak v pondělí zmínila, bude muset na operaci, ale předpokládám, že to nebude ze dne na den, a tudíž mi bude moci plynule předat agendu ministerstva životního prostředí.
Ještě vás tedy v uvozovkách čeká schválení panem prezidentem. Kdy by k tomu mohlo dojít? Očekáváte, že by tam mohl být nějaký zádrhel? Vy už jste byl zmiňovaný jako nominant před rokem, tak máte možná nějaké informace, jak by se k vaší kandidatuře nebo nominaci prezident stavěl.
Žádné informace nemám. V pondělí samozřejmě paní ministryně přišla s informací, že rezignuje, a my jsme teprve v pondělí přistoupili k nominaci jako takové. Teď čekají jednání jak pana premiéra, tak pana předsedu KDU-ČSL Mariana Jurečku.
Ministryně Hubáčková na životním prostředí končí. Lidovci na její místo vyšlou místopředsedu Hladíka
Číst článek
Jsem samozřejmě připraven na to, že se mnou pan prezident bude chtít hovořit, ale o přesné časovosti teď nedokážu říct více. Jednání širšího vedení KDU-ČSL bylo takto rychlé samozřejmě i z toho důvodu, že přece jenom jsme v rámci předsednictví Evropské unie, a proto jsme to nechtěli nějakým způsobem zdržovat nebo odkládat. Je energetická krize. Věcí, které se musí aktivně řešit ve výkonné roli, je celá řada.
Tři priority
Které konkrétní věci byste chtěl ještě v tomto roce dojednat ve vládě? Je tady třeba novela zákona o komunitní energetice, na které ministryně ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu pracovala. Jak k těmto rozjednaným věcem budete přistupovat vy a jak rychle by mohly být z vašeho pohledu dokončené?
Mám teď tři hlavní priority. Zaprvé pomoci lidem s co nejdřívějším snížením energetické náročnosti jejich domů nebo bytů. Zadruhé velmi brzy spustíme Novou zelenou úsporám Light, která velmi jednoduše pomůže i lidem, kteří nemají tolik finančních prostředků, aby neutráceli tolik za energie, za teplo, za plyn nebo za elektřinu.
Potom je tu určitě cesta k energetické nezávislosti obcí a měst. Tu jsem se snažil prosazovat a reálnými kroky realizovat ve městě Brně a teď k ní budeme jako ministerstvo životního prostředí intenzivně pobízet nová vedení měst a obcí.
Další prioritou je právě komunitní energetika. Je to vlastně transformace evropské směrnice, se kterou je Česká republika strašně pozadu. Pro mě je to jedna z prioritních záležitosti, které je potřeba pro vlastní využívání energie v rámci obcí, měst, komunit jako takových. Tuto legislativu je potřeba přijmout co nejdříve. Zaprvé je potřeba se shodnout, na jakých parametrech bude postavena, a potom ji co nejdříve přijmout v poslanecké sněmovně.
Ministerstvo životního prostředí není jenom ministerstvo energetiky. Jaké další oblasti byste chtěl prioritně pokrývat? Je tu třeba otázka Křivoklátska.
Je to celá škála úkolů, aspektů, které jsou dány programovým prohlášením vlády. Já jsem měl tu možnost, že jsem se podílel jak na volebním programu koalice Spolu, tak potom na vyjednávání programového prohlášení vlády právě spolu s paní ministryní Hubáčkovou.
Kdo povede životní prostředí? Petr Hladík se mohl stát ministrem už loni, tehdy zůstal náměstkem v Brně
Číst článek
V intencích programového prohlášení vlády budu činit následující kroky ve všech aspektech – ať už jde o ochranu vody, spolupráce s ministerstvem zemědělství na ochraně zemědělského půdního fondu. Týká se to samozřejmě vyhlášení nového národního parku, ale je to také záležitost týkající se spolupráce s městy a obcemi ohledně odpadů jako takových.
Co by z těch věcí, které zmiňujete, byla vaše priorita nebo něco, co byste tam vy přinesl už v nějakých velmi konkrétních dimenzích? Víte z komunální úrovně o něčem, co by bylo potřeba lépe upravit?
Já mám v Brně na starosti životní prostředí. To znamená, že všechny věci, o kterých hovořím, znám z aktuální praktické stránky – jak to funguje, jak funguje odpadové hospodářství, jak funguje hospodaření s vodou, propojování vodárenských soustav. My v reálu instalujeme fotovoltaické panely a děláme komunitní energetiku. Takové věci z praxe podle mě mohou dopomoci ke konkrétním řešením a vyjednáváním na celostátní úrovni.
Server Aktuálně v červenci přišel s informacemi, že brněnská městská společnost svěřila firmě muže stíhaného za manipulace zakázek tendr týkající se pořízení solárních panelů za 2,2 miliardy korun. Nakonec tuto smlouvu město vypovědělo. Jak se k tomu stavíte? Jak chcete do budoucna zajistit v podobných situacích transparentnost, vzhledem k tomu, že chcete vést obce k tomu, aby více podporovaly nejen fotovoltaiku, ale i další šetrná energetická řešení?
To je záležitost jednotlivých obcí. Máme zákon o zadávání veřejných zakázek, který funguje. Byla to městská společnost, která s touto firmou spolupracovala, jedná se tedy o zadavatele veřejné zakázky jako takové, která byla zadána v otevřeném výběrovém řízení. Tato záležitost se týká Moravskoslezského kraje, města Brna se nedotýká.
Agenda předsednictví
Co se týče českého předsednictví, je to jeden z důvodů, který zmiňovala ministryně Hubáčková, ohledně svého konce v čele ministerstva, protože jde o velmi náročné období. Jak to budete zvládat a jak bude vypadat vaše agenda v tomto směru? Stíhal jste sledovat, co se na úrovni Evropské unie vyjednávalo v souvislosti s balíčkem Fit for 55?
Je tu celá řada legislativ i praktických řešení. My máme za ministerstvo životního prostředí v Bruselu poměrně silný tým vyjednavačů, kteří kontinuálně vyjednávají záležitosti, které se potom na radě ministrů řeší.
Už jste zmiňoval, že podle vás je na ministerstvu životního prostředí silný tým. Pokud vás prezident jmenuje, chystáte nějaké personální změny? Chcete si tam někoho přivést?
To je hodně předčasné. Je to úplně čerstvá záležitost. Není teď úplně namístě o tom diskutovat. Určitě o týmu budu přemýšlet, ale to jsou až další kroky.
Nabídku vzít post ministra životního prostředí jste měl už loni. Jaký je rozdíl mezi tehdejší a dnešní situací? Bylo důvodem to, jak dopadly komunální volby v Brně?
Pro mě a pro moji rodinu by bylo určitě příjemnější, kdybych pokračoval v brněnské komunální politice. Bohužel teď naléhání paní ministryně Hubáčkové a pana předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky byla výrazně intenzivnější, aktuálnější a akutní. Situace se přece jenom změnila.
Hubáčková odvolala ředitele národního parku České Švýcarsko. Podle ní nezvládl krizové řízení
Číst článek
Máme energetickou krizi, je tady mnoho praktických výzev, které ministerstvo životního prostředí musí dělat. Zároveň to není plezír. Paní ministryně mě se svým zdravotním stavem seznámila minulé úterý a musím říct, že mě to poměrně razantně zasáhlo, takže pro mě osobně to je těžká situace a výzva, kterou jsem se po zvážení a intenzivní komunikaci se svojí rodinou rozhodl přijmout.
Krize vs. životní prostředí
Už jste zmiňoval, že situace, ve které jsme, je specifická – válka na Ukrajině, energetická krize. Teď se rozvolnily některé předpisy, které třeba dovolují vypouštět více škodlivin. Jak byste chtěl přistupovat k balancování? Na jednu stranu tu máme zajištění energetické udržitelnosti tepla v domácnostech, ale na druhou stranu potřebujeme směřovat k cílům například Pařížské dohody.
Myslím, že Česká republika ukazuje, jakým způsobem se to má dělat. Zajistili jsme dostatek zemního plynu pro tuto zimu a uvidíme, jak se bude vyvíjet válečná situace. Zároveň se řeší celá řada mezinárodních projektů. Česká republika je v tom velmi aktivní a myslím si, že cestu směrem ke zdrojům energie, které budou udržitelné, známe.
Zároveň je naprosto zásadní to, že musíme v každé chvíli myslet na lidi, na občany České republiky, na to, co dokážeme ustát, tak, abychom zajistili energie, teplo, svícení každému obyvateli České republiky. To je naprosto prioritní.
Zároveň jako Česká republika máme velký potenciál například ve využívání odpadu, což ukazujeme například v Brně, kde dnes už třetinu tepla vyrábíme z odpadu, v podstatě bez emisní stopy. Potenciál tady je a mám velkou radost, že právě ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí řeší celou řadu takových projektů pro pomoc obcím a městům.
Chci zdůraznit, že to je právě podnikatelský sektor, výrobní sektor, společnosti a firmy, které často jsou velmi energeticky náročné. Potřebují investovat do nových technologií, nových zařízení, které spotřebovávají mnohem míň energií než dnes. Ať už je to plyn, nebo elektřina. K tomu slouží Modernizační fond nebo Národní plán obnovy. To jsou velké možnosti směrem k soukromým firmám a k zaměstnavatelům v České republice.
Spolu, ale jen někde. ODS, TOP 09 a lidovci nepůjdou do voleb dohromady ani v polovině krajských měst
Číst článek
Mezinárodními projekty myslíte například plynovody? Takže bychom s plynem jako s přechodným zdrojem energie měli podle vás stále počítat?
Za mě určitě ano. Když se podíváme do kontextu celého světa, plynu je k dispozici poměrně hodně. Je samozřejmě strategickou otázkou, jakým způsobem jej dopravit. Byla to koalice Spolu, která ve svém volebním programu měla, že chce ve spolupráci s naší sousedskou zemí – Polskem nebo Německem – vytvořit nebo spoluinvestovat terminál LNG. Byla to koalice Spolu a naše vláda, která si to zařadila hned po volbách mezi priority. To ještě nebyla žádná energetická krize a nebyla válka.
Je to jako u ropovodu. Před dvaceti lety Česká republika rozhodla o diverzifikaci, což znamená, že kromě ropovodu Družba máme druhý ropovod Ingolstadt. Dnes jsme v podstatě schopni, ať už se to týká výroby pohonných hmot, nebo jiných derivátů, které potřebují ropu, vyrábět čistě z ropovodu z italského Terstu. Naprosto stejným způsobem je potřeba diverzifikovat také přísun zemního plynu do České republiky.
A jaká je tedy role obnovitelných zdrojů a v jakém poměru? Jak byste si v následujících letech představoval český energetický mix?
Myslím si, že role obnovitelných zdrojů je naprosto jasná. Každý, kdo dnes spotřebovává elektřinu, vidí, jakým způsobem pomáhají ve vytápění například tepelná čerpadla. Je to trend, který v rámci ministerstva životního prostředí budeme navyšovat a podporovat. Pro nás je důležité to, abychom dokázali do budoucna vydiskutovat v rámci Evropské unie možnost přechodu ze zemního plynu.
To znamená, že když má někdo doma kotel na zemní plyn, budeme podporovat přechod ze zemního plynu na tepelné čerpadlo. To dnes možné není. Dnes je podporováno tepelné čerpadlo jenom při přechodu z uhlí a myslím si, že pro Českou republiku a české domácnosti je velký potenciál přechodu třeba i starších plynových kotlů na tepelná čerpadla.
