Oběti nacistické pomsty za atentát na Heydricha v Lidicích uctily stovky lidí, včetně pamětníků a politiků
Mší pod širým nebem na základech kostela svatého Martina začala v Lidicích pietní akce u příležitosti 80. výročí zničení obce nacisty. Vedl ji kardinál Dominik Duka. Mše se zúčastnil i předseda Senátu Miloš Vystrčil a patriarcha Církve československé husitské Tomáš Buta. Po dvou letech, kdy byla kvůli covidové pandemii hlavní pieta jen komorní, přišly stovky lidí.
Lidické oběti jsou podle Duky oběťmi statečnosti všedního dne, protože v Lidicích nebyl ozbrojený odpor. Připomněl, že šlo o akt, který ve světě vyvolal velkou odezvu, například množství žen a vesnic nese na památku jméno Lidice.
V Lidicích proběhla přehlídka sborů k uctění dětských obětí lidické tragédie. Od vyhlazení uplynulo 80 let
Číst článek
V kázání Duka zmínil, že moderní války popřely boha a zbaběle hledají první a nevinné cíle. Jednu z modliteb kardinál věnoval ukončení války na Ukrajině a míru. Odkázal také na vraždění civilních obyvatel ruskou armádou.
Během mše byl vystaven obraz svatovítské Madony. Pražské arcibiskupství jej společně s přeživšími lidické tragédie věnovalo chrámu ve městě Buča, dar převzal ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Další dva obrazy, které jsou variací na Madonu svatovítskou, přislíbil Duka pro kostely v Kyjevě.
„Bohužel, dnes na Ukrajině máme stovky a tisíce Lidic. A ta podpora, kterou nám projevujete ze strany českého lidu, českého státu, je moc důležitá,“ řekl velvyslanec.
Před mší zazněl úryvek z Mozartova Requiem v podání Hornického pěveckého sboru Kladno, který doprovází celý obřad. U oltáře stál portrét posledního lidického faráře Josefa Štemberky, který byl zastřelen 10. června 1942 s ostatními lidickými muži.
Součástí pietního aktu bylo kromě mše také pokládání květinových darů u společného hrobu lidických mužů, poděkování ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka a uctění památky dětských obětí války u jejich pomníku.
Věnce k pomníku zavražděných lidických mužů přišel položit premiér Petr Fiala, piety se dále kromě předsedy Senátu zúčastnila i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, ministryně obrany Jana Černochová, ministr vnitra Vít Rakušan a další politici. Prezident Miloš Zeman se hlavního pietního aktu neúčastnil, poslal květinový věnec.
Předseda Senátu Vystrčil řekl, že odkaz Lidic je v dnešní době velmi aktuální, touha po moci a totalita se podle něj nezastaví před ničím a ruský prezident Vladimir Putin je obdobou nacistických vůdců.
Po modlitbě a poděkování ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka zakončilo slavnostní program uctění památky dětských obětí války u jejich pomníku, zazpíval tam dětský pěvecký spor Japonské školy z Prahy.
Hitler před 80 lety hrozil Čechům za atentát na Heydricha, gestapo se shromáždilo okolo obce Lidice
Číst článek
Vzpomínky pamětníků
Nedělní piety se zúčastnila rovněž dvaaosmdesátiletá Veronika Herynková, přijela autobusem z Rakovníka, kde žije v domově důchodců. „Jsem tady po čtyřiceti letech a vypadá to dost jinak, je to velmi důstojné místo a sálá z toho klid a mír,“ řekla.
S květinou přišel také devětasedmdesátiletý Josef
Horák, syn jednoho z letců RAF Josefa Horáka, který pocházel z Lidic. „Maminka je vdova po Josefu Horákovi, je jí už přes devadesát let, nemohla přijet,“ řekl. Horák žije v britském Swindonu.
Oběti nacistického teroru do Lidic přišli uctít starší lidé i rodiny s dětmi. Lidé mohou do nedělního večera mimořádně navštívit muzeum Památníku Lidice, které prochází rozsáhlou rekonstrukcí.
Nacisté zastřelili 10. června 1942 v Lidicích 173 mužů, ženy v budově nynějšího kladenského gymnázia po třech dnech odtrhli od dětí.
Většina dětí zahynula poté, co je nacisté otrávili výfukovými plyny ve speciálně upravených autech v nacistickém vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu nad Nerem, ženy odvezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku.
Blahořečení faráře Štemberky? Poslední lidický páter věděl, že se ‚něco chystá‘, přesto zůstal
Číst článek
Oběťmi nacistů, kteří obec vypálili, se stalo 340 lidických obyvatel, po válce se vrátilo 143 žen a ze 105 dětí jich bylo po válce nalezeno sedmnáct. Všechny domy včetně školy, kostela a fary byly polity benzínem a podpáleny, v následujících týdnech a měsících byly zbytky vypálených budov vyhozeny do povětří.
Osud faráře Štemberky
Historii Lidic představuje také nová kniha Nejvyšší oběť, kterou v červnu vydalo Karmelitánské nakladatelství. Kniha Františka Koloucha o posledním lidickém faráři Josefu Štemberkovi je jeho prvním podrobným životopisem.
Díky využití archivních materiálů a svědectví pamětníků přibližuje jeho život a mapuje historii obce od roku 1909. Štemberka působil v Lidicích jako farář 33 let. Poslední mši odsloužil v kostele svatého Martina 7. června 1942.
Poslední hodiny života strávil 10. června 1942 ve sklepě Horákova statku, kde se s ostatními muži modlil a žehnal jim. Byl zastřelen jako jeden z posledních. Podle svědectví uvedeném v knize měl možnost se smrti vyhnout, ale nechtěl lidické lidi opustit.