Jednotné přijímačky být nemusí, ani povinná matematika, říká ministr školství Plaga
Ministr si umí představit úplné zrušení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy a také konec povinné maturity z matematiky. Jak řekl v pořadu 20 minut Radiožurnálu, o budoucnosti těchto zkoušek se chystá bavit na podzim s odbornou veřejností a představiteli různých politických stran.
Robert Plaga (za ANO) připomíná chyby v jednotných přijímačkách – rodiče a žáci byli nejistí, nikdo nevěděl, zda uspěl, nebo neuspěl.
„V debatách s řadou ředitelů víceletých gymnázií jsem zjistil, že ta státní část pro ně nemá až takový význam, jak jsme si představovali. O jednotných přijímačkách jsem ochoten se bavit. Nemyslím si, že v systému musí být,“ zdůrazňuje.
Připomíná také, že všichni čekali, že státní maturity budou vstupenkou na vysoké školy. Tento koncept ale nefunguje. Přiklání se tak k tomu, aby byla definovaná spodní úroveň a testy se postupně ztěžovaly.
„Stále se přikláním k tomu, že by bylo fajn, kdyby fungovaly takzvané adaptivní testy. Ten by se postupně ztěžoval a bylo by možné, kdyby někdo dosáhl vysoké bodové hodnoty, aby státní maturity sloužily i jako vstupenka na vysoké školy – ale fakultativní,“ říká s tím, že nelze vysoké školy nutit, aby maturity jako vstupní měřítko používaly.
Jazyk či matematika?
Povinná maturita z matematiky by měla nastoupit do praxe v roce 2021 pro gymnázia a lycea, o rok později pro všechny střední školy. Sám Plaga je ale kritikem povinné matematiky. „Úroveň a úspěšnost gymnázií a lyceí je vysoká, jiné stupně selhávají,“ připomíná.
Situace ve školách je kritická, bude se zhoršovat. Zvedněte platy od září, vyzvali vládu ředitelé
Číst článek
Pokud se podle něj u povinné matematiky nastaví laťka příliš nízko, nebude vyhovovat gymnazistům a absolventům lyceí, a pokud se dá vysoko, tak bude vysoká neúspěšnost u těch ostatních.
„Možnost výběru mezi jazykem a matematikou je debata, která nás v září a říjnu čeká,“ dodává.
Zároveň ale přiznává, že význam matematiky roste a je možná důležitější než kdy v minulosti. „Trošku možná opomíjíme to základní: Proč máme tolik dětí, respektive studentů, v maturitních oborech?“ upozorňuje Plaga.
Změna plánů
Jako podstatné vidí ministr i důkladné procvičování odučené látky. Za ideální poměr považuje 70 procent času věnovat probírání látky a ve zbylých 30 procentech cvičit a opakovat učivo.
Platy nepedagogických pracovníků vzrostou o deset procent, slíbil Babiš školským odborům
Číst článek
„V dějepise je pak nezbytné, abychom se posunuli a řekli si zcela jasně, kde má být těžiště výuky. Měly by to být novodobé dějiny a ne třetihory,“ zdůrazňuje.
Ministr závěrem zmínil i dlouhodobou problematiku nedostatku učitelů.
„Nedostatek pedagogů – a zejména určitých aprobací – je zjevný. Co je zarážející a co se snažíme změnit navyšováním prostředků do školství, je fakt, že z pedagogických fakult nastupuje pouze každý druhý student do praxe. A ještě i tam do dvou let řada z nich končí, protože realita se odlišuje od představ, které měli,“ uzavírá.
