Montessori patří do veřejných škol, tvrdí ředitel. Výuka už individuální je, říká Rybářová z asociace učitelů
Trápí české školství pouze málo financí, nebo nám chybí ustálená koncepce moderního školství? Potřebujeme víc alternativního vzdělávání, nebo se bez „biflování“ neobejdeme? To jsou otázky, na které odpovídali hosté pořadu Českého rozhlasu Plus - ředitel soukromé základní školy Duhovka Jindřich Kitzberger a místopředsedkyně Asociace pedagogů základního školství a ředitelka základní a mateřské školy v Praze 6 Michaela Rybářová.
„Alternativní vzdělávací metody jsou výhodné, jinak bych nemohl dělat ředitele alternativní školy,“ říká ředitel soukromé základní školy Duhovka Jindřich Kitzberger. Podle něj dávají Montessori principy záruku bezpečného prostředí pro věkově smíšené skupiny. „Dítě má tak dostatek podnětů, které ho vybízejí k učení. Výuka je individualizovaná, takže přizpůsobená dítěti.“
Kitzberger věří, že by drilu mělo být ve školách míň. „Pokud si má žák například zmechanizovat násobilku, přijde fáze, kdy přejde do pamětného učení. Důležité je, aby dítě pochopilo podstatu početních operací a to trvá poměrně dlouho,“ popisuje.
2:23
Ředitelé i před začátkem školního roku marně shání nové učitele, chybí hlavně matikáři a fyzikáři
Číst článek
„Nákladnost Montessori systému dělá poměrně nízký počet žáků na pedagoga. Ale samotný princip metody se dá použít i ve veřejné škole, navíc s velmi malými náklady,“ argumentuje dále Jindřich Kitzberger.
Je prý ale těžké, po letech praxe v jiné metodě, přejít k úplně jiné filozofii výuky. „Takže učitelé, kteří k nám přicházejí, mají velmi krátkou, nebo žádnou, pedagogickou zkušenost s tradiční školou. Velmi rádi bychom přijali zkušenější učitele,... ale na to si musíme ještě počkat.“
„Praxe na pedagogických školách by měla budoucí učitele líp orientovat v praxi. Měli by být alternativněji laděni. Ale ani oni jako děti nezažili nic jiného... A fakulta? Ta je taky učí jen tradiční školství,“ upozorňuje Jindřich Kitzberger.
Biflování má své místo
Místopředsedkyně Asociace pedagogů základního školství, a také ředitelka základní a mateřské školy v Praze 6, Michaela Rybářová věří, že frontální výuka a biflování rozhodně nestačí.
„Vždy je třeba brát ohled na individuální potřeby dítěte. A věřím, že i běžné školy (mimo Montessori síť) individualizaci umožňují a bezpečné prostředí vytvářejí,“ kontruje Kitzbergerovi Rybářová.
České základní školy, pokud mají dobré vedení a nadšené učitele, se prý snaží využívat všech nových vědeckých poznatků o dítěti. „Drilování má své místo při nácviku vyjmenovaných slov nebo násobilky, ale jinde převažovat nesmí,“ říká.
„Všechno mluví v neprospěch nadbytečného memorování a biflování. To, že převažuje tento typ výuky, přičítám tomu, že do školství nenastupují nové generace učitelů. Ne všichni zkušení učitelé jsou schopni svou metodu změnit,“ přibližuje Rybářová.
Ředitelka dodává, že v její škole dělají učitelé maximum, ale oproti Montessori nejsou ve třídě kantoři dva. „Finanční podmínky ve školství jsou katastrofální a 15% navýšení mezd nepomůže. Řada kolegů, včetně mě, ještě teď hledá učitele,“ upozorňuje.
A co říká na zažitou klasifikaci žáků? „U nás se sice známkuje, ale osobně jsem pro hodnocení slovní. Známky jsou neproduktivní a neefektivní. Slovní hodnocení má větší přínos. Ale tento odkaz Marie Terezie je příliš zakomponován do života našeho národa, což nebude jednoduché změnit,“ konstatuje Michaela Rybářová.
