Platy soudců zůstanou zmrazené, rozhodl Ústavní soud
Ústavní soud nevyhověl soudcům, kteří se na něj obrátili kvůli zmrazení platů. Stížnost poslal ústavním soudcům Městský soud v Brně, podle kterého je zmrazení platů nepřípustný zásah do soudcovské nezávislosti.
Státu tak nehrozí, že by musel peníze soudcům zpětně doplácet. „Ústavní soud vymezil rozdíl mezi odnětím platu a, v protikladu k tomu stojícímu, dočasnému zmrazení hrubého příjmu soudců,“ řekl soudce Miloslav Výborný, který je v této kauze zároveň soudcem zpravodajem.
Jakkoli došlo ke zmrazení hrubého příjmu soudců, tak podle zjištění Ústavního soudu materiální zajištění soudců zmrazené nezůstalo. „Naopak ve skutečnosti příjmy soudců doznaly navýšení,“ vysvětlil Výborný.
Ústavní soud ale podle něj v tomto rozhodnutí především také setrval na stanovisku, že je ústavně nepřípustné, aby byly platy soudcům odnímány.
„Krok zákonodárce, kterým by došlo nikoli k pozastavení tempa růstu platů soudců, ale třeba i jen částečného odnětí již dosažené úrovně jejich materiálního zabezpečení, by Ústavní soud mohl jen stěží tolerovat,“ zdůraznil soudce.
Soudcovská unie rozhodnutí soudu vítá. "Jako jedno z dalších rozhodnutí soudu, v němž se vymezují limity, kdy moc zákonodárná a moc výkonná mohou zasahovat do platových poměrů soudců,“ řekl viceprezident Soudcovské unie Tomáš Mottl.
Ústavní soud ještě řeší snížení platů soudců
Dočasné zmrazení hrubého příjmu soudců podle Miloslava Výborného nemůže ovlivnit jejich nezávislost. Nicméně varoval, že není možné, aby zákonodárce zcela svévolně a libovolně vstupoval do platových poměrů soudců. „Protože oni to jsou, kteří mají prst na spoušti, která může podporovat nebo naopak likvidovat základy demokratického státu,“ uvedl Výborný.
Pro zajištění nezávislosti soudců by podle prezidenta Soudcovské unie Tomáše Lichovníka byly vhodné hlavně systémové změny.
Ústavní soud řeší ještě jeden podnět od Městského soudu v Brně. Ten se ohrazuje proti čtyřprocentnímu snížení platů soudců od začátku letošního roku.
„Zůstali jsme totiž jedinou profesní skupinou placenou z veřejných rozpočtů, jíž se to dotklo. Janotův balíček původně mířil plošně na celou veřejnou sféru, nicméně víme, že po protestech určitých skupin, ke snížení jejich platů nedošlo,“ dodal Tomáš Mottl.
