Stíhaných firem přibývá. Nejčastěji je soudy trestají pokutou nebo zákazem činnosti
Počet trestně stíhaných firem roste. Zatímco za celý loňský rok policie obvinila 261 právnických osob, letos za první pololetí to bylo už 185 společností. Vyplývá to ze statistik Nejvyššího státního zastupitelství. Od prosince se výrazně rozšířil okruh trestných činů, kvůli kterým mohou firmy čelit obviněním.
Firma se pokusila krátit daně a musí se k tomu přiznat v tisku. Právě takový trest dostala letos od Obvodního soudu pro Prahu 1 společnost Středisko těžké mechanizace.
„Fyzické osoby a tím i ta právnická osoba se pokusili vylákat výhodu spočívající v získání nadměrného odpočtu DPH v řádech stovek tisíc korun,“ vysvětluje pro Radiožurnál mluvčí a soudkyně Pavla Hájková.
V případu šlo o daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty. Začátkem srpna v deníku E15 vyšel inzerát, kde společnost pravomocný rozsudek zveřejnila. Podle jejího jednatele Richarda Spáčila je to pro firmu špatná reklama a celý případ se dlouho táhl. Sám jako odsouzený k podmínce podal proti trestu dovolání. Od roku 2011 stihl obdobný trest 31 společností.
'Hlavním smyslem není zostuzení'
Podle ministerstva spravedlnosti má taková sankce preventivní účinek. „Hlavním smyslem není zostuzení odsouzené právnické osoby, ale spíše výchovně a ochraně informovat veřejnost. Smyslem tohoto druhu trestu je tedy poskytnout veřejnosti zprávu o tom, že se právnická osoba dopustila trestného činu v oblasti, která se veřejnosti dotýká – příkladem mohou být trestné činy v oblasti ochrany životního prostředí nebo ochrany spotřebitele,“ říká mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.
Trestní odpovědnost firem bude platit od ledna, schválili ji poslanci
Číst článek
Od loňského prosince lze firmy stíhat za všechny trestné činy kromě výjimek, jako jsou účast na sebevraždě nebo třeba válečná zrada. Podle Nejvyššího státního zastupitelství počet trestně stíhaných právnických osob roste. Od roku 2011 soudy rozhodly o potrestání 345 společností.
„Soudy nejvíce ukládají odsouzeným právnickým osobám peněžité tresty a zákaz činnosti. Tady se jedná o zhruba 100 pravomocných i nepravomocných soudních rozhodnutí a také zákaz činnosti. U peněžitých trestů se sankce pohybují nejčastěji v řádu desítek tisíc korun, padl ale i trest 5 milionů korun,“ vysvětluje pro Radiožurnál mluvčí zastupitelství Petr Malý.
Vyvinění z trestu
O takzvané vyvinění z trestního stíhání se podle Nejvyššího státního zastupitelství pokusily nejméně tři firmy, konečné rozhodnutí ještě ale nepadlo.
Zprostit obvinění se společnost může, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, aby spáchání trestného činu zabránila. Například zavedením etických kodexů, protikorupčních pravidel a snahou o jejich dodržování.
Podle Soudcovské unie je na hodnocení novinek zatím příliš brzy. Za dobu existence zákona o trestní odpovědnosti soudy zrušily zhruba 50 firem. Podle zastupitelství ale šlo o takzvané prázdné schránky, které nevyvíjely žádnou činnost.
