Reportérka Chaloupská: Pro střet zájmů není podstatné, jestli ANO za mailové schránky Agrofertu platí, nebo ne

Honzo, vy jste zjistili, že hnutí ANO má svoje e-maily na serveru, který běží v síti patřící holdingu Agrofert. Jak ses to dozvěděl?
Jan Cibulka: Ona to byla víceméně náhoda. Přišel jsem na to v pátek 13., protože v pátek 13. srpna Národní úřad pro informační a kybernetickou bezpečnost zveřejnil varování proti nějakým zranitelnostem, které se týkají některých e-mailových serverů v České republice. A mě zajímalo, které ty servery to jsou.

Díval jsem se na to, jestli se to týká nějakých orgánů veřejné správy. Existuje nástroj, který se jmenuje Shodan a běžně ho používají bezpečnostní výzkumníci. Systém jim ukáže, kde se takové zranitelnosti mohou vyskytnout. Díval jsem se na servery provozované v Česku a narazil jsem právě i na e-mailový server hnutí ANO. Když jsem se na záznam vlastně v databázi díval, tak mě zaujalo, že adresa, na které e-mailový server hnutí ANO běží, tak byla přidělená společnosti Agrofert.

Samozřejmě mě to zaujalo, protože se dlouhodobě řeší, zda existuje a jak silné spojení mezi šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem a firmou, kterou založil a následně ji převedl do svěřenských fondů – holdingem Agrofert. Babiš dlouhodobě tvrdí, že zpřetrhal vazby s holdingem Agrofert. Proto mě samozřejmě zaujalo, pokud by e-mailový server hnutí ANO byl provozován na technologiích této společnosti.

Markéto, kdo všechno v ANO schránku provozovanou Agrofertem používá?
Markéta Chaloupská: E-mailovou schránku jméno@anobudelip.cz používá jak Andrej Babiš, což nedávno potvrdil volební manažer hnutí Jan Richter pro Deník N, tak třeba bývalá středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová nebo ministr životního prostředí Richard Brabec. Kromě nich má e-mail provozovaný Agrofertem dalších 600 lidí spojených s hnutím ANO.

Jde o předsednictvo, výbor, krajské předsedy, manažery a zaměstnance hnutí. A že tito všichni mají e-mail s koncovkou @anobudelip.cz, nám potvrdil mluvčí hnutí Martin Vodička.

Honzo, co všechno dokážeme z veřejně dostupných dat, na která jsi narazil, s jistotou říct, co se týká využití serverů Agrofertu ze strany hnutí ANO?
Jan Cibulka: Tady budeme muset trošku zabřednout do toho, jak funguje internet.

Tak sem s tím.
Jan Cibulka: Jsme zvyklí, že na internetu se navigujeme pomocí názvů stránek. Třeba když jdeme na iROZHLAS.cz, na náš web, tak zadáme do prohlížeče iROZHLAS.cz. Nicméně když dám enter za iROZHLAS.cz, tak se stane jedna dost důležitá věc. Tato adresa, která se mi dobře pamatuje, se přeloží na tzv. IP adresu, což je číselné označení, které unikátně identifikuje každý server v síti internet.

IP adres není nekonečno a postupně se po světě přidělují. Jsou centrální organizace, které IP adresy pronajímají nebo dávají k dispozici. Tyto organizace zároveň vedou registr toho, komu jednotlivé IP adresy – respektive celé balíky IP adres – přidělili.

Takže z registru víme, čí číselná řada/adresa je, ke které firmě nebo ke kterému subjektu může být přiřazena?
Jan Cibulka: Ano. V registru, který se v Evropě jmenuje RIPE nebo Ripe, vidíme, komu IP adresa byla přidělena. On ji samozřejmě může i přeprodat dál, ale to už se nedozvíme. Nicméně IP adresy se rozdělují po balíčcích a v tomto případě jsme měli možnost vidět, že balíček 256 koncových IP adres byl přidělený společnosti Agrofert.

Nicméně jsme se nezastavili jen u této databáze. Následně jsme se podívali na všech 256 IP adres v balíčku a podívali jsme se, co za další servery na nich běží. Objevili jsme tam přes čtyři desítky dalších serverů, které jsou nějakým způsobem spojené s holdingem Agrofert. Typicky se to týká jednotlivých společností. Jsou tam e-mailové servery samotného Agrofertu, ale pak i jednotlivých dalších dceřiných společností, například Lovochemie, Primagra, Ceragra, Agrotec, Deza a další.

A mezi nimi je právě i vládní hnutí ANO?
Jan Cibulka: A mezi nimi je právě i e-mailový server vládního hnutí ANO. Mimochodem, v tomto balíčku IP adres se nachází i doména e-Babiš.cz, o které už se v minulosti v médiích mluvilo, když se řešilo, že premiér má soukromý e-mail provozovaný právě na této doméně.

To nám říká, že e-mailový server hnutí ANO sdílí nějaké množství infrastruktury s ostatními servery společnosti Agrofert. Nevím a z toho samozřejmě nepoznám, jestli si za to platí nebo si to poskytují zadarmo. Jaké tam jsou přesně vztahy, jak se jmenuje ajťák, který se o ten server třeba stará. To nepoznám. Ale vidím, že v přidělených balíčcích adres v síti je i server, který využívá hnutí ANO.

Premiér Babiš dlouhodobě odmítá, že by jeho podnikání bylo jakkoliv spojené s jeho politickou činností. Nicméně řada expertů upozorňuje, že tu je silné podezření, že se od své firmy, od holdingu Agrofert, zcela neodstřihl. Markéto, co nám v tomto ohledu prozrazuje nejnovější příběh o e-mailech hnutí ANO na serverech Agrofertu?
Markéta Chaloupská: Akcie Agrofertu vložil Andrej Babiš do svěřenských fondů v roce 2017, aby se vyhnul střetu zájmů. Od té doby mluví o Agrofertu jako o bývalé firmě, se kterou nemá nic společného.

Jenže podle expertů ale takové propojení, mezi e-maily hnutí ANO a Agrofertem, právě posiluje samotné podezření, že premiér se od firmy neodstřihl, a je ve střetu zájmů i přesto, že vložil firmy do svěřenských fondů.

Myslí si to třeba ředitel a právník Transparency International Petr Leyer.

Právník Lukáš Kraus z neziskové organizace Rekonstrukce státu se zase pozastavuje nad tím, že firma, která může soutěžit o zakázky a dotace, je provozovatelem e-mailů politiků, kteří na to mají vliv.

Vy jste oslovili s žádostí o vyjádření samozřejmě i premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Jak vysvětluje, že e-mailové schránky jsou na serverech Agrofertu?
Markéta Chaloupská: Na Andreje Babiše jsme narazili na jednom z předvolebních mítinků.

On sám v tom problém nevidí.

Na otázku, proč e-maily politiků z hnutí ANO provozuje zrovna Agrofert, odvětil, že to tak je a že to tak bude.

Pak jsme se ho chtěli ještě zeptat, jestli to přece není důkaz toho, že se od Agrofertu úplně neodstřihl, ale Babiš kolegovi skočil do řeči, nenechal ho dokončit otázku a odmítl dále odpovídat. Mluvčí ANO Martin Vodička k tomu napsal, že hnutí ANO za službu platí. Kolik peněz za to platí, už ale Vodička neřekl a stejně tak neukázal smlouvy, ze kterých by bylo možné vyčíst další detaily ohledně tohoto vztahu.

Pokud existuje obchodní vztah mezi hnutím ANO a Agrofertem, pokud hnutí ANO za provoz serverů Agrofertu platí, mění to ale nějak situaci, co se týče premiérova možného střetu zájmů?
Markéta Chaloupská: Jestli za to hnutí ANO platí, nebo ne, tak je – vztáhnuto ke střetu zájmů – de facto úplně jedno. Je to důležité vzhledem k hospodaření strany. Ve střetu zájmů jde o to, že nejsilnější politická strana si nechá provozovat stranické e-maily od koncernu Agrofert, se kterým nemá mít přece nic společného, jak sám premiér tvrdí a dokazuje to i před Evropskou komisí.

Navíc stranické e-maily hnutí běží dokonce v té samé síti jako desítky dalších e-mailových serverů firem z holdingu Agrofert, jak říkal už přede mnou kolega Honza Cibulka, třeba Prechezy, Penamu, Dezy nebo Fatry. Právník Lukáš Kraus upozorňuje, že tu máme problém se state capture.

Což je systém, ve kterém soukromé zájmy výrazně ovlivňují rozhodovací procesy státu ve prospěch konkrétních lidí.

Vy jste, Markéto, mluvili i s poslanci hnutí ANO, kterých se celá věc týká. Jejich e-mailové schránky jsou také v balíku adres, které provozuje Agrofert. Jak to vnímají oni? Považují to za problém, anebo situaci vidí stejně jako předseda ANO Andrej Babiš?
Markéta Chaloupská: E-maily má zaregistrované předsednictvo hnutí ANO. My jsme oslovili všech 12 členů předsednictva s otázkou, zda ví, že e-maily provozuje Agrofert. Odpověděli jen čtyři.

A ti říkali, že o tom nic nevědí, tudíž to nebudou řešit, což řekla třeba poslankyně Jana Pastuchová nebo poslanec Jan Volný. A že by měli nějakou snahu toto téma třeba otevřít a vyjádřit se k tomu, zda z jejich pohledu jde, nebo nejde o další důkaz propojení Andreje Babiše s Agrofertem, takovou odpověď nám nikdo z nich neposkytl.

Ani třeba další oslovený poslanec Roman Kubíček.

Příběh e-mailů není první zprávou, která může naznačovat propojení premiéra a hnutí ANO na holding Agrofert. Server iROZHLAS.cz nedávno upozornil na to, že Agrofert se stará i o účty premiéra za elektřinu. Jaký obrázek se tím skládá dohromady, co se týče blízkosti, anebo naopak možného odstupu premiérova politického života od jeho podnikání?
Markéta Chaloupská: Může to být další příklad toho, co budí pořád to samé podezření, že premiér se od firem, které dostávají státní dotace, prostě neodstřihl.

Není to poprvé, kdy měl premiér s e-maily problém. V roce 2020 vyšlo najevo, že si na soukromou e-mailovou adresu přeposílá vládní komunikaci s tehdejším ministrem zdravotnictví a tiskne je na tiskárně společnosti Imoba. I tu přitom vložil v roce 2017 právě kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenského fondu. Ono se na to přišlo poměrně náhodou. Předseda vlády je známý tím, že si veškerou agendu zaznamenává na papír a má rád všechno vytištěné, což se mu tehdy trochu vymstilo.

Když totiž jako každou neděli Babiš mluvil před kamerou ve svém pořadu Čau lidi, zvedl v jednu chvíli list…

…z něhož bylo patrné, že jde o výtisk e-mailové zprávy od ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha s názvem „Report pro pana premiéra“, kterou si Babiš patrně přeposlal a nechal si ji vytisknout právě na tiskárně Imoby. Imoba je firma, do níž patří například usedlost Čapí hnízdo nebo Sokolovna v Průhonicích. Ale zpátky k příběhu. Premiér kvůli tomu tehdy čelil kritice ze dvou důvodů. Jednak, že si vládní materiály tiskne ve společnosti zaparkované ve svěřenských fondech, pak také proto, že jde o bezpečnostní riziko.

Ale když se vrátíme do současnosti – v případu elektřiny jde o to, že o premiérovy účty za elektřinu se stará dlouholetý pracovník koncernu Agrofert a SynBiol Luděk Kalivoda. Podle expertů, které iROZHLAS tehdy oslovil, lze tyto Babišovy účty za elektřinu považovat za jakýsi další střípek do důkazní mozaiky, že některé premiérovy vazby na holdingové firmy prostě dál přetrvávají.

Myslí si to třeba Věnek Bonuš, což je analytik neziskové organizace Rekonstrukce státu. Podle Ladislava Mejzlíka, což je děkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, jde o překvapivou věc v tom smyslu, že někdo, o kom říkám, že s ním nemám nic společného, mi doma zařizuje elektřinu.

Možným střetem zájmů českého premiéra se v tuto zabývá chvíli Evropská komise, jak jsi to zmiňovala. Zabývá se jím ale i česká policie. Když zůstaneme na evropské rovině, tak víme, že auditoři Evropské komise došli k závěru, že premiér Babiš je ve střetu zájmů, protože podle auditorů ovládá svěřenské fondy, do kterých vložil svůj majetek. Jaké důsledky pro Česko tyto závěry mají? Dá se to shrnout?
Markéta Chaloupská: Začněme tím aktuálním, na což upozornila zkraje týdne kolegyně Tereza Čemusová.

Přišla na to, že do Česka dorazil varovný dopis z Bruselu a v něm evropští úředníci upozorňují na to, že Česko nedostatečně kontroluje střet zájmů a poskytování dotací firmám ve svěřenských fondech. Brusel proto žádá, aby úředníci zavedli další opatření.

A pokud ne, tak Česku reálně hrozí, že Brusel by mohl na určitou dobu pozastavit proplácení projektů, které už zafinancovala česká státní kasa a mají být proplaceny z evropských fondů. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na to konto pak reagovala tak, že bude dodrženo vše, co Evropská komise požaduje.

V tom samém duchu se vyjádřil i ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), který řekl, že to bere „velmi vážně“. Ještě doupřesním, že tento dopis vznikl kvůli závěrům auditu právě Evropské komise ke střetu zájmů, jehož výsledky, jak už jsi říkala na začátku, jasně řekly, že Andrej Babiš porušuje český zákon ke střetu zájmů a že Agrofert, který premiér vložil do svěřenských fondů, čerpal dotace po roce 2017 ve výši 155 milionů neoprávněně. Sám Andrej Babiš dlouhodobě střet zájmů popírá a pochybení odmítá i mluvčí holdingu Agrofert Karel Hanzelka.

A když ještě zůstaneme u evropské roviny, tak ještě připomenu, že od první poloviny června kauzu střetu zájmů dozoruje Úřad evropského veřejného žalobce v Lucemburku, který zkoumá linku udělování dotací a možné poškozování evropského rozpočtu.

To je evropský rozměr, pak tu je ještě separátní české pátrání po tom, jak moc je premiér spojený se svými – jak on tvrdí – bývalými firmami. Jak daleko došla česká větev?
Markéta Chaloupská: Česká policie se pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Praze zabývá větví českých veřejných zakázek, za jakých okolností získaly společnosti koncernu Agrofert zakázky od státu. Prověřují například zakázky státního podniku Čepro nebo společnosti Lesy ČR, od kterých Agrofert získal zakázky za stamiliony korun.

Pro úplnost dodám, že trestní oznámení kvůli veřejným zakázkám pro holding Agrofert ze strany státních podniků podali na Vrchní státní zastupitelství v Praze Piráti. Střetem zájmů premiéra se zabývá i černošický úřad, který vede s Babišem řízení o přestupku kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a MAFRA.

Samotný podnět podala organizace Transparency International. Podle ní premiér porušuje zákon právě tím, že média navzdory zákonu o střetu zájmů dále ovládá. Babiš to, jak už jsem několikrát říkala, dlouhodobě odmítá. Na úřad dokonce nedávno podal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, protože podle něj porušil zásadu, že stejný případ posuzuje podruhé.