Dnes se pěkně vytřela parma, uvádějí vědci. 35 let monitorují vývoj rybí populace v řece Moravě
Biologové na jihu Moravy mapují přirozený vývoj rybí populace. Od roku 1990 se mu věnují vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd pod vedením Pavla Jurajdy. Díky tomu tak dnes můžeme lépe porozumět vývoji vodních ekosystémů, ale i životu v řece.
Skupina biologů se brodí řekou Moravou před jezem u města Lanžhot. „Zajímá nás přirozená reprodukce a malé rybičky podél břehu, co se tady rozmnožují,“ popsal Pavel Jurajda pro Radiožurnál hlavní cíl jejich cesty.
Kryštof Pospíšil z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR do sítě chytá malé rybky, nahlásí jejich počty a poté je zase pustí. „Moje práce je odebírat nalovené ryby agregátem pomocí keseru. Následně jsme determinovali plůdek, který určujeme sami a zapisujeme to ve zkratkách,“ vysvětluje Pospíšil svou práci.
Tým pod vedením Pavla Jurajdy mapuje řeku Moravu od Staré nové vsi až po soutok s Dyjí už 35. rok.
„Zapisujeme si na každém bodě, jak to tam vypadá. Jaký je substrát, jaká je hloubka atd. Dnes jsme zjistili, že se docela pěkně vytřela parma. Ale ostroretka ani jedna,“ říká.
Všechny spočítané ryby zapisuje statistik Michal Janáč. „Pro každý bod, který ulovíme, taky zaznamenáme vlastnosti habitatu, hloubku, vlastnosti substrátu. Jsou to takové základní statistiky a díváme se taky meziročně, jak se prostředí mění a jak se v souvislosti s tím mění ryby,“ říká Janáč.
2:29
Rybáři vysadili sto pstruhů do přítoku řeky Teplé na Chebsku. Chtějí tak zabránit postupnému úbytku ryb
Číst článek
Biologové se účastní i dalších projektů. Jeden z nich je třeba tzv. Dunajský program, v němž vědci ze 14 zemí monitorují život v Dunaji a jeho přítocích.
Malý průtok
Na práci biologů se přišel podívat také Jiří Létal z Moravského rybářského svazu. Starosti mu dělá málo vody.
„Řeka se proměnila, teď je neustále nízký stav. Minimální průtok býval 25 kubíků za sekundu. Když přijdou letní měsíce, pohybujeme se okolo 10 kubíků, což je opravdu velmi málo. Ryba má pak nedostatek kyslíku, je utlumená, hybernuje,“ říká Létal.
Kvůli nízkému průtoku v Moravě přibyly vodní rostliny. Proměnila se také struktura říčního dna.
„Vysoké průtoky tady chybí. Od roku 2014 chybí průtoky nad 200 kubíků. Pamatuji si vždycky na jaře 300 kubíků, dneska to není,“ vysvětluje Jurajda.
Povodí Moravy bude po úhynu ryb pečlivěji monitorovat Dyji. Plánuje se její znovuzarybnění
Číst článek
Je to proto, že v regionu bývalo běžně 2,5 metru sněhu. „Začaly tát sněhy, začaly se zvedat průtoky, které fakt byly celé jaro. To už dnes není,“ doplňuje Létal.
Podle Jurajdy jsou pro řeku důležité povodně, pokud jsou v míře neničivé pro obyvatele. Dlouhodobé mapování umožňuje biologům lépe porozumět řece i životu v ní.
„Jsou to data, která málokdo má. Víme průtoky, známe teploty. Nás začalo zajímat, jak se řeka změnila a teď nás po těch 35 letech zajímá, jak se vyvíjí dál," říká Jurajda.
Biologové chtějí ještě letos 35letou sérii vyhodnotit. K řece Moravě se ale vydají i příští rok.
