Ministerstvo eviduje 20 tisíc porušení zákonu o střetu zájmů. V drtivé většině u komunálních politiků
Za dva roky 20 tisíc případů porušení povinnosti podat majetkové přiznání. Právě taková je podle ministerstva spravedlnosti bilance novely zákona o střetu zájmů, která v praxi funguje od září 2017. Nejčastěji povinnost porušují komunální politici. Pokuty jsou ale nízké – buď tisíc korun, nebo napomenutí. A nejde jen o starosty malých obcí.
Jedním z nástrojů veřejné kontroly politiků jsou jejich majetková přiznání v internetovém registru. Primátor Mladé Boleslavi a senátor Raduan Nwelati z ODS Radiožurnálu minulý rok v lednu tvrdil, že přiznání podal. V databázi ale chybělo.
Pokuta tisíc korun nebo napomenutí. To jsou nejčastější sankce za porušení povinnosti podat majetková přiznání. Poslechněte si celý příspěvek Václava Štefana
„Musím si prověřit, jestli to proběhlo, protože jsem to tam zadával. To napravíme.“
Nenapravil. V registru by u něj mělo být za poslední dva roky několik dokumentů. Není tam nic. Proč tomu tak je, vysvětluje nyní takto:
„Je tam nějaký technický problém, protože mám majetky v Sýrii, které jsem zdědil po otci. Nejdou tam zaevidovat, tak to hází chybu, řeší se to. Ve formuláři jsou údaje, které jsou potřeba, aby byly úplně přesné. Teď nejsem schopný jet do Sýrie a nechat si vydat de facto nějaká LVčka (listy vlastnictví – pozn. red.). Pro mě je menší riziko zaplatit pokutu, než mít přiznání, které není kompletní.“
Sankce až 50 tisíc
3:31
Vysocí úředníci Babišovy vlády nepřiznávají majetek. ‚Nemusí,‘ vykládají si ministerstva zákon o střetu zájmů
Číst článek
Podle ministerstva spravedlnosti Nwelati povinnost neplní dlouhodobě a už dvakrát ho oznámilo úřadům. Resort zatím odhalil 20 tisíc případů porušení zákona. Komunální politici tvoří nejpočetnější skupinu. Za rok 2018 to bylo až 95 procent z celkového počtu případů.
Z průzkumu, který ministerstvo udělalo mezi úřady, vyplynulo, že nejčastěji ukládají pokutu tisíc korun, následuje napomenutí. Za pozdě dodané, chybné nebo třeba nepravdivé oznámení přitom hrozí sankce až 50 tisíc korun. Ministerstvo zatím neuvažuje, že by ji zvýšilo.
„Problémem je spíš to, že mnohé úřady posuzují případy porušené oznamovací povinnosti velice mírně. Bylo by tedy spíše vhodnější metodicky usměrnit orgány správního trestání tak, aby v jednotlivých případech lépe hodnotily povahu a závažnost spáchaného přestupku,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
3:40
‚Proč bych se měl svlékat před celou Evropou?‘ Tisícům komunálních politiků vadí povinnost ukázat majetek
Číst článek
Takové hodnocení odmítá předseda Sdružení místních samospráv a europoslanec Stanislav Polčák z hnutí STAN: „Úředníci vědí, kolik dnů byli případně komunální politici v prodlení a z jakých důvodů. Myslím si, že pokud stanoví napomenutí za několikadenní prodlení, anebo že to člověk napraví v okamžiku, kdy byl vyzván, tak jsou ta rozhodnutí dostatečná.“
‚Šikanózní povinnost‘
Část komunálních politiků podávat přiznání odmítá. Namítají, že jejich funkce není natolik významná, aby jejich majetek a příjmy viděl každý na internetu. Sdružení místních samospráv i Svaz měst a obcí tvrdí, že by se měl zákon zmírnit a budou o tom chtít přesvědčit ministerstvo spravedlnosti.
Řada obecních politiků totiž považuje podle místopředsedy svazu Pavla Drahovzala povinnost podávat přiznání za šikanózní: „Ukazuje se, že funkcionáři se s tím nemůžou v řade případů ztotožnit, zákon o střetu zájmů pořád považují za příliš velký zásah do svého soukromí.“
Zákon se zmírňoval už minulý rok kvůli obavám, že lidé nebudou kandidovat do obecních zastupitelstev. Neveřejné jsou nově u komunálních politiků údaje o závazcích a movitých věcech.
