Poslanci budou projednávat zákon o třetím odboji. I přes odpor KSČM
Komunisté se znovu pokusili zabránit projednávání zákona o protikomunistickém odboji. Jejich snaha ale byla neúspěšná. Koalice s podporou ČSSD tento bod na poslední jednací den únorové schůze sněmovny prosadila.
O to, že koalice bude chtít zařadit tento bod na program jednání, se vědělo už od včerejška. Chystala se k tomu poté, co si komunisté ve středu těsně před zahájením projednávání návrhu vzali pauzu na jednání klubu. A tím vlastně jednací den ukončili.
Dnes to zkusili přes zdravotnictví, a to hned na to, co šéf poslanců ODS Petr Tluchoř požádal o zařazení tohoto bodu. V tom vystoupil předseda klubu KSČM Pavel Kováčik s žádostí o informace ministra zdravotnictví o aktuální situaci v jeho resortu. A to přesto, že ministr Leoš Heger (TOP 09) je z pracovních důvodů z dnešního jednání sněmovny omluven.
Zařazení návrhu zákona o protikomunistickém odboji nakonec koalice prosadila s podporou části sociálních demokratů silou 93 hlasů ze 167 přítomných poslanců. Zařazení bodu o zdravotnictví ale chybělo pouhých devět hlasů.
Komunistům vadí, že by se do zákona o třetím odboji mohl dostat paragraf, podle kterého by někteří bývalí funkcionáři KSČ a příslušníci Státní bezpečnosti přispívali ze svých důchodů na odškodnění bojovníků proti komunismu. K návrhu zákona má ale velmi rezervovaný a kritický postoj také ČSSD.
Kdo se zapojil do třetího odboje?
S textem návrhu zákona ale nejsou spokojeni například ani historici. Třeba Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu ho považuje za místy poměrně vágní. „Obávám se, že skupina lidí, kteří by žádali symbolické ocenění, by mohla být poměrně velká. A zdůvodňování, proč by řada lidí neměla ocenění dostat bude dost složité. Myslím si, že by to mělo být jasněji, konkrétněji vymezeno,“ vysvětlil Tomek.
Připustil, že srovnání s prvním a druhým odbojem je velmi složité, protože byla úplně jiná politická, společenská a mezinárodněpolitická situace. „Protikomunistický odboj byl odboj za obnovení svobody a demokracie v Československu. Najdeme tam zahraniční odboj, který měl různé aktivity, jak zpravodajské, tak propagandistické,“ řekl Tomek.
Připomněl, že domácí protikomunistický odboj byl ve velmi těžké situaci, protože byl brutálně potlačován. „Viz případ Milada Horáková, kdy vlastně byly celé špičky možného vedení odboje byly doslova zlikvidovány,“ uzavřel historik.
