V případě, že by potomci u soudu uspěli, mohli by v dědickém řízení získat rozsáhlý majetek, například zámek v Náchodě a Ratibořicích, pozemky, vzácné obrazy i tapisérie, které byly zkonfiskovány tzv. Benešovými dekrety po druhé světové válce.

"Zákon nedovoluje, aby bylo zasahováno do vlastnických vztahů, které se odehrály před 25. únorem 1948," řekl při vynášení rozsudku člen senátu Tomáš Šinták, který také odkázal na nález Ústavního soudu z loňského listopadu.

Ústavní soud tehdy rozhodl, že majetek zabavený státem před 25. únorem 1948 lze vymáhat jen podle restitučních zákonů.

Právní zástupkyně čtyř potomků šlechtického rodu Alena Štumpfová během jednání soudu tvrdila, že konfiskace majetku nebyla provedena podle zákona. Za chybu například označila, že takzvaný vyvlastňovací dekret nevymezil, komu se majetek konfiskuje.

Dnešní verdikt soudu Štumpfovou nepřekvapil a po vynesení rozhodnutí uvedla, že chce v soudním sporu pokračovat. "Vyčerpám všechny zákonné možnosti, podám dovolání i ústavní stížnost a pak eventuelně Štrasburk," řekla Štumfová.

Žalované strany, například radnice v České Skalici či Národní památkový ústav, názory právní zástupkyně během soudního projednávání odmítaly. "Vždycky jsme tvrdili, že majetek přešel k 31. říjnu 1945, za života Bedřicha Schaumburg-Lippe, do vlastnictví Československého státu, a proto nikdy nemohl být předmětem dědického řízení," řekla právní zástupkyně Národního památkového stavu Marcela Kislingerová.

Potomci šlechtického rodu podali žalobu na určení vlastnictví v roce 2000, náchodský soud jejich nároky zamítl, Krajský soud v Hradci Králové rozsudek následně z procesních důvodů zrušil. Náchodský soud v případu rozhodoval opět v dubnu 2005, kdy svůj verdikt, který zabraňuje potomkům šlechtického rodu domáhat se v dědickém řízení vydání majetku, potvrdil.

Jiří Máslo, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít