Obec v Krušných horách prodala stavební pozemky pod cenou. Získali je příbuzní zastupitelů
- Obec Pernink na Karlovarsku prodala letos v červnu zasíťované stavební parcely za 420 korun za metr čtvereční, což je podle oslovených makléřů výrazně pod cenou.
- Parcely získal i syn starostky, zastupitele, místostarosta a syn vedoucího stavebního úřadu.
- Vedení obce hájí cenu tím, že chtělo podpořit místní mladé rodiny. Jenže o pozemky žádaly i jiné mladé rodiny z Perninku, ale neuspěly.
- Podle jakých kritérií se určovalo, kdo pozemek získá, vedení obce nevysvětlilo. Případ už řeší ministerstvo vnitra i policie.
- Jde o další případ pochybného prodeje obecních pozemků, který Radiožurnál zmapoval.
Na rozlehlé louce nad obcí Pernink na Karlovarsku v lokalitě, jíž místní říkají Nádražní, právě dělníci hloubí kanalizaci, natahují vodovod a přivádějí plyn. Pernink leží v atraktivní oblasti Krušných hor, kterou si v létě oblíbili turisté a v zimě lyžaři, a o stavební pozemky je v okolí velký zájem. I tady se bude stavět.
Na pozemcích, které obec letos v červnu prodala novým majitelům, má v budoucnu vyrůst devět nových rodinných domů. Pozoruhodná je ovšem cena za parcely i způsob prodeje.
Obec stanovila cenu 250 korun za metr čtvereční, což podle starostky Jitky Tůmové (Pernink náš domov) vychází z cenové mapy, kterou zastupitelstvo schválilo loni v září. K tomu obec přičetla náklady na inženýrské sítě, které nyní v lokalitě pokládá, a došla k celkové částce 420 korun za metr. Makléři, které Radiožurnál oslovil, se ale shodli, že taková cena je velmi nízká.
„Obvykle se pozemky v této lokalitě prodávají za zhruba dva tisíce korun za metr,“ řekl makléř Štěpán Pavelka a stejnou cenu sdělil i jeho kolega Dušan Šťastník z firmy Berg Invest, která se specializuje na nemovitosti v Krušných horách.
Zvýhodněná cena
Že je obecní cena nízká, si vedení Perninku uvědomuje. Místostarosta a starostčin kolega ze sdružení Pernink náš domov Ladislav Vetešník (kandiduje i v letošních volbách – pozn. red.) uznal, že pozemky se v Perninku a okolí prodávají mnohem dráž. „Vzhledem k nemovitostnímu boomu, který v posledních letech nabral na rychlosti, je zastupitelům jasné, že prodat pozemky za výrazně vyšší cenu je reálné,“ sdělil.
„Ale problém bude, kdo to koupí. Zastupitelé se proto rozhodli pro zvýhodněnou cenu, která má motivovat především mladé rodiny s dětmi ke stavbě rodinného domu v naší obci,“ řekl a dodal, že Pernink nechce dopadnout jako jiné obce v okolí, kde rostou rekreační domy, ale stálí obyvatelé odcházejí. Místostarosta Vetešník je jedním z těch, kteří pozemky za zvýhodněnou cenu získali.
Když Pernink letos v květnu vyvěsil na úřední desce oznámení, že zasíťované pozemky prodává za 420 kč/m2, poptávka o ně se ukázala okamžitě. O devět parcel se přihlásilo 25 zájemců. A tady nastává další potíž. Není totiž jasné, podle jakých kritérií se zastupitelé rozhodovali, komu pozemky přidělí.
Developerovi za stovku za metr, místním za třikrát tolik. Za machinace s pozemky padlo obvinění
Číst článek
Starostka Tůmová odkázala na dokument „Záměr prodeje“. „Ten byl řádně vyhlášený na úřední desce a tam byla popsaná kritéria, která byla zohledňovaná,“ řekla.
Jenže v tomto dokumentu, který má Radiožurnál k dispozici, se kromě obecných pravidel píše jen to, že „při posuzování žádostí může zastupitelstvo přihlížet k tomu, zda žadatelem je mladá rodina s dětmi, případně mladí lidé s předpokladem založení rodiny“.
V dalším dokumentu z roku 2010 nazvaném „Podmínky a pravidla pro prodej pozemků pro výstavbu rodinných domů“ pak stojí, že „přednost pro přidělování pozemků mají občané obce Pernink přihlášení k trvalému pobytu v obci“.
Dali by dvojnásobek
Uvedené podmínky splňoval starostčin syn Jan Tůma (i on kandiduje v nynějších volbách – poz. red.), když žádal o pozemek o rozloze 1305 m2. Žije v Perninku v domě, kde provozuje penzion, a naproti obecnímu úřadu má restauraci. Jenže podmínky splňovala i jiná rodina se třemi dětmi ve věku 2, 5 a 7 let, která žije v Perninku deset let a rovněž žádala o týž pozemek. Marně, dostal ho syn starostky.
Ve zmíněných Podmínkách a pravidlech pro prodej pozemků, pod nimiž je podepsaná právě starostka Tůmová, se přitom uvádí, že „v případě více zájemců o pozemek rozhodne nabídkové řízení… A pozemek bude přidělen zájemci s nejvyšší uvedenou nabídkou“.
Konkurenti starostčina syna nechtěli prodej komentovat, Radiožurnálu se ale svěřili, že pokud by rozhodovalo, kdo dá víc, byli ochotni zaplatit i tisíc korun za metr čtvereční. K dražbě ale nedošlo, obec ji nechtěla. Proč, starostka neobjasnila. „Zastupitelstvo rozhodlo tímto způsobem,“ řekla jen.
Vysvětlení se nedočkali ani neúspěšní zájemci, podle informací Radiožurnálu jim vedení obce poslalo pouze stručné konstatování, že pozemek získal někdo jiný.
Starostka Tůmová zdůraznila, že o pozemku pro svého syna nehlasovala kvůli střetu zájmů. Podle čeho volili ostatní zastupitelé, říct nechtěla. „Tak rozhodlo zastupitelstvo a zastupitelstvo nemusí zdůvodňovat, proč rozhodlo zrovna takto,“ odvětila stroze.
Kvůli korupci přišel o post státního zástupce. Teď má dohlížet, jestli zákony dodržují jiní
Číst článek
„A proč myslíte, že bych ho neměl dostat?“ reagoval její syn Jan Tůma na dotaz, jak si vysvětluje, že uspěl právě on. „Jestli narážíte na to, že moje máma je starostka, tak kvůli tomu to určitě nebylo,“ dodal a nabídl svůj pohled na rozhodování zastupitelů. „Předpokládám, že zastupitelé dali přednost těm, kteří měli žádost podanou dlouhodobě. A já jsem si ji podal už před lety. Proč oni (jiní zájemci o stejnou parcelu) podali svou žádost až nyní, když se nabídka objevila na úřední desce?“ řekl.
Podobné argumenty použil i místostarosta Vetešník. „Zastupitelé mimo jiné přihlédli k době podání dřívějších žádostí, době trvalého pobytu a dalším neméně důležitým aspektům. Uvádím to i přes to, že zastupitelé nejsou v žádném případě povinni odůvodňovat svá rozhodnutí, jelikož to je jejich vyjádření svobodné vůle a přesvědčení,“ sdělil Radiožurnálu. Jenže o době podání žádostí ani délce trvalého pobytu jako kritériích výběru úspěšných žadatelů se v podmínkách prodeje nic nepíše.
Pozemky synům
Syn starostky není jediným úspěšným žadatelem o pozemek, další parcely získali místostarosta Vetešník, syn zastupitele Tomáš Liška a syn vedoucího stavebního úřadu Marian Panak. A to přesto, že i o jejich parcely mělo zájem víc lidí a někteří byli také ochotní dát víc, než chtěla obec.
Tisícovku za metr chtěla zaplatit třeba Kateřina Plzáková z Perninku. „Možná bychom šli i výš, protože dnes neseženete pozemek v takové hodnotě a ještě ke všemu v horách,“ řekla. Ani ona ale neuspěla. „Starostka nám i pomohla vybrat pozemek, říkala, že by to mohlo vyjít, protože o něj není zájem, a tvrdila, že se za nás přimluví. Byl to docela šok, když nám oznámili, že to nevyšlo. Myslím, že kandidáti jsme byli dobří, tak nevím, co se stalo,“ popsala Plzáková.
Uspěl naopak Tomáš Liška, jehož otec je zastupitelem a starostčiným kolegou ze sdružení, které má v zastupitelstvu Perninku většinu. Liška odmítá, že by to hrálo roli. Byť i v jeho případě bylo zájemců víc. „K Perninku mám vztah, chci tam bydlet a to si neodepřu jen proto, že táta je zastupitel. Je mi jasné že to takhle může vypadat, ale co jiného jsem měl dělat? Prostě jsem jen podal žádost a nic víc jsem pro to neudělal,“ řekl.
Spojitost s otcovou funkcí odmítl i další úspěšný žadatel Marian Panak, syn vedoucího stavebního úřadu v Perninku Mariana Panaka staršího, který v minulých komunálních volbách také kandidoval za starostčino sdružení Pernink náš domov, do zastupitelstva se ale nedostal.
Po zveřejnění textu se ozval Marian Panak mladší a žádal doplnit tuto větu: „Vedoucí stavebního úřadu Marian Panak starší nemá s místní samosprávou nic společného a natož s pomocí se získáním pozemku pro svého syna.“
Místostarosta Vetešník o své žádosti o pozemek nehlasoval, o ostatních parcelách ale ano a pokaždé byl pro jejich přidělení vybraným uchazečům. Podle čeho se rozhodoval, neupřesnil. „Rozhodoval jsem se individuálně dle svého nejlepšího vědomí a svědomí,“ řekl.
Obec ignorovala vlastní posudek
Proti prodeji hlasoval pouze zastupitel Jan Doležel (kandiduje v letošních volbách – pozn. red.) ze sdružení Pro Pernink společně. Upozornil na několik zvláštních okolností prodeje.
Na to, že právě všichni čtyři žadatelé s vazbami na úřad uspěli. Na to, že žádali o čtyři různé pozemky, a proto se nestalo, že by se jich víc střetlo o jednu parcelu a muselo se mezi nimi volit. A na to, že všichni čtyři podali své žádosti už dříve, a tudíž údajné kritérium „doby podání dřívějších žádostí“, jak o něm mluvil místostarosta Vetešník, hrálo ve prospěch všech těchto čtyř žadatelů, ačkoli dopředu nikdo nevěděl, že právě tohle by mohlo rozhodovat.
„Vyvolává to pochybnosti a dojem, že prodej pozemků nebyl spravedlivý a že někdo zařídil podmínky výběru tak, aby to vyšlo,“ řekl Doležel Radiožurnálu.
Kromě způsobu výběru úspěšných zájemců kritizoval i cenu. Upozorňoval na to, že obec si sama nechala už loni v říjnu zpracovat vlastní posudek, jehož autorka Irena Lechanová stanovila cenu bez sítí na 600 korun za metr.
„Je to lukrativní místo, vycházela jsem z toho, jak se prodávaly pozemky v okolí,“ vysvětlovala Lechanová pro Radiožurnál. Navíc podotkla, že v posledních měsících cena pozemků strmě rostla a cena by dnes byla mnohem vyšší. „Za poslední rok nastal boom, teď by se tam pozemky prodávaly kolem tisícovky,“ řekla.
Proč se Pernink nedržel vlastního posudku, znalkyně Lechanová netuší. „Většinou se ho obce drží, aby se kryly, nevím, proč to Pernink neudělal,“ řekla Lechanová. A nevysvětlila to ani starostka Tůmová. „To je záležitost zastupitelstva obce,“ sdělila.
Prodejem pozemků Pernink získá (po odečtení nákladů na inženýrské sítě) necelé tři miliony korun. Kdyby se držel vlastního posudku, bylo by to skoro sedm milionů. A za cenu obvyklou podle makléřů to mohlo být kolem dvaceti milionů.
„Obec potřebuje nemalou částku na rekonstrukci svých nemovitostí. Ať vezmeme budovu, ve které pronajímá obecní byty, budovu bývalé školky, současné školky a družiny, ty budovy jsou nezateplené a fasády v hrozném stavu. Myslím, že takto hospodařit není namístě,“ řekl Doležel.
Prodej prověří ministerstvo
I přes jeho námitky ostatní zastupitelé prodej pozemků vybraným uchazečům v červnu schválili za cenu 420 Kč/m2. Zastupitel Doležel se s tím nechtěl smířit a v červenci na dalším jednání zastupitelstva se snažil rozhodnutí zvrátit. Jeho návrh na revokaci usnesení však ostatní zastupitelé nepodpořili. Prodej pozemků proto platí.
Případ ale ještě nekončí, prodej prověří ministerstvo vnitra. „Ministerstvo vnitra celou majetkoprávní dispozici komplexně přezkoumá,“ potvrdil Radiožurnálu mluvčí resortu Ondřej Krátoška. „A v případě, že dojde k závěru, že došlo k možnému porušení trestněprávních předpisů, věc předá k prošetření orgánům činným v trestním řízení,“ dodal.
Krupka chtěla prodat pozemky lidem z radnice. Po kritice je vydražila a získala o pět milionů víc
Číst článek
Ředitel odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Miroslav Veselý označil postup obce za nestandardní kvůli množství pochybností, podrobněji to ale nechtěl komentovat, dokud případ detailně neprozkoumá. Resort bude posuzovat i cenu. Obecně totiž podle Veselého platí, že obce mohou stanovit nižší cenu, než je ta obvyklá, ale musí to pořádně zdůvodnit, protože cena nesmí být „zjevně nepřiměřená“.
Případ řeší i policie. „Danou věcí se na základě přijatého trestního oznámení zabývají karlovarští kriminalisté. Vzhledem k počáteční fázi prošetřování k dané věci nemůžeme poskytnout žádné bližší informace,“ řekl mluvčí karlovarské policie Jan Bílek.
Jiný případ z Krupky
Případy pochybných prodejů obecních pozemků nejsou výjimečné. Loni v září Radiožurnál upozornil na jiný případ ze severočeské Krupky, kde město prodalo stavební parcely za 250 korun bez daně za metr čtvereční, a to lidem z radnice nebo jejich příbuzným.
I tehdy makléři označili cenu za velmi nízkou. Navíc, když město zveřejňovalo, že pozemky nabízí k prodeji, na plánku nevyznačilo jednotlivé parcely, ale jen celou lokalitu. A to mohlo podle Krajského úřadu Ústeckého kraje některé případné zájemce odradit. Zastupitelé Krupky na dalším jednání přehlasovali vedení města, prodej zrušilo a v následné dražbě nakonec město získalo o pět milionů korun víc než předtím.
