Politoložka o koalici v Praze: Během prezidentských voleb se ukázalo, že spojení Spolu a ANO není možné
Praha bude mít bezmála pět měsíců po volbách své vedení. V úterý podepsaly koaliční smlouvu zástupci Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), Pirátů a STAN. V 65členném zastupitelstvu budou mít většinu 36 hlasů. „Sestavení pražské rady provázely po celou dobu velké komplikace. Je dobře, že se situace konečně dostane do normálu,“ shrnuje v pořadu Jak to vidí... na Dvojce politoložka Vladimíra Dvořáková.
„Z politologického hlediska je podstatné, že se bude vládnout ve stejné struktuře, jako je vládní koalice. Praha je velmi významná a dlouho se spekulovalo o tom, jestli náhodou nedojde ke spojení Spolu s ANO. Během prezidentské volby ale bylo jasné, že tento krok není možný,“ soudí Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického.
Proč jednání trvala tak dlouho, je podle Dvořákové těžké jednoduše vysvětlit.
Vstup do magistrátní koalice dlouhou dobu blokovali Piráti. „Nakonec ale určitých ústupků dosáhli. V radě budou mít jednak poměrně silné zastoupení, jednak získali místa, která jsou důležitá z hlediska jejich programu,“ připomíná politoložka.
Svérázná politička Hana Marvanová
Jednání se zpozdila i kvůli postoji zastupitelky zvolené na kandidátce Spolu Hany Kordové Marvanové, která v prosinci odmítla s hnutím ANO zvolit primátorem Bohuslava Svobodu.
Marvanová: Kolegové z pražského Spolu se mnou nemluví a dali mi najevo, že se mnou nechtějí zasedat
Číst článek
„Hana Marvanová byla vždy svéráznou političkou, která zastávala svůj autonomní názor a velmi často se nepřizpůsobovala většině, ve které působila. Myslím si, že měla tentokrát opravdu obavy z toho, že pokud bude zvolen primátor za pomoci ANO, bude to první krok k tomu, aby nakonec vznikla zmíněná koalice Spolu a ANO,“ domnívá se Dvořáková.
Svou roli podle ní hrálo i to, že Praha je nejenom hlavní město, ale také instituce, která disponuje obrovskými finančními prostředky. Zároveň zde podle politoložky dochází k největšímu soupeření mezi Spolu, Piráty, hnutím STAN, případně Prahou sobě.
„Praha je méně zaměřená na to volit jednoznačné populisty nebo volit levicově. Je liberálně konzervativní. A jde tedy o to, kdo získá větší podporu v tomto liberálně konzervativním proudu. Snaha zakotvit se v Praze, a tedy zakotvit se i v celostátní politice, je tu zcela jednoznačná. Proto se Piráti tolik snažili získat v rámci koalice větší vliv.“
Svoboda a jeho funkce
Novým primátorem má být zvolen Bohuslav Svoboda z ODS. Už oznámil, že se stane pouze řadovým poslancem a rezignuje na členství ve výborech sněmovny, ve správní radě VZP a vzdá se i postu přednosty gynekologické kliniky.
Udženija: Jsem připravena s Hřibem táhnout za jeden provaz. Na rozdíl od Marvanové jsem týmový hráč
Číst článek
„Ke kumulaci funkcí by opravdu docházet nemělo. Že se jich vzdal, je podle mě dobře. Přece jenom post primátora je velmi důležitý. Je to tedy i důležitý vzkaz voličům, protože vést Prahu a dělat k tomu spoustu dalších věcí prostě nepůsobí dobře,“ tvrdí Dvořáková.
Svoboda podle ní patří v konzervativní ODS spíše k liberálnímu proudu. „Tím spíš je zajímavé, že konflikt mezi ním a Piráty byl tak výrazný,“ upozorňuje politoložka a vysvětluje, proč jednání mezi Piráty a uskupením Spolu drhla:
„Piráti mají zásadu, že by nemělo docházet ke kumulaci funkcí. A přiznejme si, že Svoboda měl funkcí najednou poměrně dost. Říkat si, že člověk by měl zvládnout dělat přednostu kliniky a být předsedou sněmovního výboru pro zdravotnictví zavírá hodně času.“
„Není to o tom, že každý poslanec je bůhvíjak vytížen. Ovšem být řadový poslanec a předseda výboru, to už je něco jiného.“
To, že se Svoboda některých svých pozic a funkcí vzdal, je podle Dvořákové vzkaz i pro voliče, na které by takové množství funkcí nemuselo působit dobře.
Dvořáková tvrdí, že být řadovým členem Sněmovny už nemusí být pro Svobodu takový problém.
„Často se říká, že třeba členové vlády by neměli být zároveň poslanci. Ale Sněmovna není koncipována tak, že v ní 200 lidí vykonává všechny práce. Dvě stovky mandátů tam jsou proto, aby je bylo možné rozdělit po volbách. Ale není to o tom, že každý poslanec je bůhvíjak vytížen. Ovšem být řadový poslanec a předseda výboru, to už je něco jiného.“
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
