Právo: Senátor Štětina má materiály z tajných spisů

Senátor Jaromír Štětina má problém, uvádí titulní strana deníku Právo. Sněmovní komisi pro kontrolu Bezpečnostní informační služby poslal materiály, které mají dokázat, že se ČSSD vměšovala do případu Hučín. Mezi těmi ale byly i dokumenty, které pocházejí z utajovaných spisů BIS. Poslanci z komise se proto budou zabývat tím, jak je možné, že takové materiály měl Štětina vůbec u sebe. A navíc je rozdával dál, píše Právo.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

domácí tisk

domácí tisk | Foto: Marián Vojtek

Deník závažnost situace dokládá citátem předsedy sněmovní komise pro kontrolu BIS Jeronýma Tejce z ČSSD: "Pan Štětina bojuje proti porušování zákona, ale operuje přitom s materiály pocházejícími z tajných spisů. Pokud nepodá trestní oznámení sama BIS, tak se domnívám, že ho bude muset podat naše komise, a to na neznámého pachatele. Podle všeho tak jde o další únik informací z této tajné služby, byť dávný," řekl Právu Jeroným Tejc.

Předseda KSČM Vojtěch Filip dostal v Berlíně Cenu lidských práv, všímají si Lidové noviny. Ocenění mu udělilo občanské sdružení Společnost na ochranu občanských práv a lidské důstojnosti. Stejného uznání se od organizace v minulosti dočkal kubánský diktátor Fidel Castro nebo někdejší americká radikální aktivistka Angela Davisová. Vojtěch Filip dostal cenu za úsilí proti vybudování americké protiraketové základny ve střední Evropě i za boj proti evropské reformní smlouvě, uvádějí Lidové noviny.

Společnost na ochranu občanských práv a lidské důstojnosti vznikla v Berlíně v roce 1991. Její členové tehdy protestovali proti sjednocení Německa. Formálně jde o nezávislé sdružení. Podle německých politologů je však úzce spjato s postkomunistickou stranou PDS, vysvětlují Lidové noviny.

Hospodářské noviny na titulní straně informují o tom, že v Brně je po téměř sedmdesáti letech vyjednávání a plánování jasno: nové vlakové nádraží se posune o 800 metrů směrem na jih od centra. Primátor Brna Roman Onderka, který byl odpůrcem projetu, Hospodářským novinám jednoznačně řekl, že nové nádraží bude. "Odsunutá varianta přestavby nádraží je méně riziková a po stavební stránce výhodnější, než kdyby nádraží zůstalo v centru města," řekl Onderka listu.

Proti stěhování nádraží byli před dvěma lety v referendu dvě třetiny lidí. Ale účast byla nízká a výsledek nezávazný. Koaliční partneři ČSSD na brněnské radnici - Strana zelených - stála také vysloveně proti. Teď se ale podle Hospodářských novin brněnská radnice se stavbou smířila. Stavět by se v Brně mohlo začít v průběhu roku 2009, uzavírají Hospodářské noviny.

Svobodným matkám se zkrátí mateřská, píše Mladá fronta Dnes. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce, aby měly všechny matky stejné podmínky. Doposud totiž platily pro svobodné matky výhodnější podmínky. Od ledna na tom budou stejně jako vdané ženy. Svobodné matky už nebudou pobírat mateřskou 37 týdnů, jak tomu bylo doposud, ale pouze 27 týdnů, uvádí Mladá fronta Dnes.

Změna je součástí reformy, kterou připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Cílem bylo, aby nebyly svobodné ženy oproti těm vdaným zvýhodňovány. Stávalo se totiž - píše Mladá fronta Dnes -, že ženy využívaly rozdílu podmínek pro vdané a svobodné.

Marián Vojtek, Kateřina Křenová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme