Pojišťovně chybí zhruba miliarda a 400 milionů korun. Menším nemocnicím proto posílá peníze několik dní po splatnosti, velkým dokonce s měsíčním zpožděním. „My jsme natáhli splatnosti na 60 dnů a s ostatními pojišťovnami máme 30,“ potvrzuje ředitel Motola Miloslav Ludvík.

Na pacienty to ale podle předsedy správní rady pojišťovny Zoltána Bubeníka prozatím žádný vliv nemá, nemocnice si případný nedostatek peněz vykompenzují z příjmů jiných pojišťoven.

Ostatní pojišťovny se ale už také dostaly do červených čísel, jejich platby se ale nezpožďují. „V roce 2024 budeme mít deficit jak na základním fondu, to bude okolo šesti miliard, tak bohužel na provozním fondu, tam je zhruba třímiliardový,“ vypočítává prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

V příštím roce se podle něj ztráty ještě prohloubí, a to až na osm a půl a pět miliard korun. Svaz zdravotních pojišťoven přitom sdružuje šest takových společností, všechny kromě VZP. I ta ale podle ředitele Zdeňka Kabátka předpokládá, že skončí zhruba pět miliard korun v minusu.

Nová úhradová vyhláška

Jednou z příčin potíží Vojenské zdravotní pojišťovny je podle Zoltána Bubeníka letošní úhradová vyhláška. Ministerstvo zdravotnictví v ní totiž pojišťovnám přikázalo, aby na léčbu posílaly daleko víc peněz, než kolik předtím vybraly na pojistném. A protože se pojišťovny musí vyhláškou řídit, projevilo se to na jejich hospodaření.

„Samozřejmě se nemůže vydat víc, než kolik přiteče, protože pak se musí sahat do veškerých rezerv, které byly připravovány pro horší časy,“ popisuje Bubeník. K dalším důvodům podle něj patří vysoké výdaje během covidové doby nebo stále větší platby za moderní léky. Pojišťovna má podle něj taky hodně klientů z řad státních pojištěnců.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob přiznává, že byla letošní úhradová vyhláška skutečně deficitní. Ministerstvo totiž upřednostnilo dostupnost péče před vyrovnaným hospodařením. A to za cenu, že se některé pojišťovny dostanou do existenčních potíží. Platby pro příští rok už jsou ale podle něj nastavené tak, aby se pojišťovny do minusu nedostávaly. S tím ovšem nesouhlasí Ladislav Friedrich, podle kterého bude schodek v příštím roce až osmimiliardový.

Kdyby pojišťovna nemohla platit vůbec, mohlo by zakročit ministerstvo zdravotnictví. Na jakoukoliv pojišťovnu, která šest měsíců nedokáže platit své závazky, může podle zákona uvalit nucenou správu. Pojišťovna by se pak mohla podle mluvčího sloučit s jinou, která by její závazky i pojištěnce převzala.

„Nicméně za současné situace je náprava stavu v kompetenci především samotné pojišťovny,“ dodává Jakob.

Část zákonodárců se proto snaží prosadit změnu, podle které by se mohly pojišťovny slučovat i bez tohoto dramatického scénáře. Stačilo by k tomu, že by se na tom dohodly správní rady dotčených pojišťoven. O změnu se nejprve pokusil zesnulý senátor Roman Kraus z ODS – připsal ji do novely, která měla zjednodušit sledování doplatků na léky. Ovšem neuspěl s tím. Teď se o to pokouší i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). I poslanci ale zmiňují, že jde o tzv. přílepek, tentokrát k zákonu o sociálně-zdravotním pomezí.

Že vojenskou pojišťovnu spolkne jiná pojišťovna, podle Zoltána Bubeníka momentálně ve hře není. Jak to ale dopadne v případě, že zákonodárci navržený přílepek schválí, předjímat nechtěl.

Veronika Rodriguez Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít