Vy jste tedy spočítali, že průměrná mzda v Česku je na 44 procentech té německé, což ale automaticky nemusí znamenat, že si za ty vydělané peníze koupíme přesně 44 procent toho, co Němci, protože ceny zboží a služeb nejsou u nás a v Německu stejné. Nejvíce se podle vaší analýzy blíží kupní síla při platbách za léky a zdravotní péči. Jak výrazně se v této oblasti blížíme Německu?
Dostáváme se tam skutečně nejvíce na dostřel – je to nějakých 81 procent. Dlužno podotknout, že konkrétně do kategorie zdraví občas spadají věci, které jsou nějakým způsobem regulovány, nebo tam stát obchodování omezuje. Bohužel na vítězství v této kategorii není úplně co slavit. Nehledě na to, že se jedná o věci, za které člověk raději nikdy neutrácí.

Naopak největší rozdíl je u toho, za co asi leckdo utrácí rád, tedy u nákupu oděvů a obuvi (34 procent), alkoholických nápojů (36 procent) a také výpočetní techniky (38 procent), což tedy znamená, že tyto výrobky jsou v Německu levnější než u nás. Čím to je?
Tím, proč je u jednotlivých kategorií vyšší a nižší kupní síla, jsme se nezabývali. Pouze jsme vzali daná data Eurostatu, který srovnává cenové hladiny napříč zeměmi.

Je to hodně nešťastné, a to hlavně s ohledem na to, že naší částečnou motivací byly nadcházející Vánoce. Doufali jsme ve zjištění, že se dokážeme Němcům alespoň někde přiblížit, ale evidentně ne, protože tohle jsou věci, které člověk často nachází pod stromečkem.

Pokud jde o rozdíly mezi cenami v různých zemích, tak mohu jen říct, co do toho obvykle vstupuje, ale zda je to zrovna případ těchto výrobků, nejsem schopen potvrdit ani vyvrátit. Obvyklými faktory jsou logistika, velikost trhu, daně a intenzita konkurence.

Jak vypadá srovnání kupní síly českých a německých domácností u běžných potravin?
U potravin jsme na tom o něco lépe než Němci. Nemám v hlavě přesná procenta, ale potraviny jsou u nás o čtyři až pět procent levnější než v Německu. Pokud jsme v přepočtu na standardní kupní sílu na 58 procentech, tak potravinami můžeme mít zhruba 61 až 62 procent německé kupní síly.

Když jste srovnávali ty jednotlivé druhy zboží a služeb, překvapilo vás něco? Očekávali jste, že ten rozdíl bude jiný, než vám vyšel?
Nejvíce mě zaskočilo zboží, které jsme už částečně vyjmenovali. Především pak oděvy a obuv, u kterých mě výrazný rozdíl v náš neprospěch opravdu zaskočil. Schválně jsem se podíval na vývoj v posledních čtyřech až pěti letech – toho nešťastného období zvýšené inflace – a je pravda, že jsme drtivě utekli nejen Němcům, ale i celé Evropě.

Pamatuji si, že jsme s vrcholem inflační vlny řešili hlavně ceny potravin a energií. Je to logické, protože si je člověk nemůže odpustit a zabírají velkou část našich rozpočtů, ale ceny se vyvíjely podobně jako v jiných zemích.

Naprosto jsme se však utrhli u oděvů a obuvi. Ty u nás zdražily bezprecedentně ve srovnání se zbytkem Evropy a výsledek je, že si tam oproti Němcům připadáme nejchudší.

Tomáš Pancíř, kvr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít