‚Mohlo je to stát místo.‘ Úředníci Hradu měli objasnit skartaci, podle poslanců jim vyhrožovali nadřízení
- Zaměstnanci prezidentské kanceláře, kteří měli v minulém roce přijít do Sněmovny objasnit okolnosti mimořádné skartace, byli podle poslanců zastrašováni.
- „Bylo jim řečeno, že kdyby přišli k nám na výbor, byť jsme je řádně obeslali, tak by je to mohlo stát místo,“ řekl pro Radiožurnál předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Informaci potvrdil i místopředseda Šimon Heller z KDU-ČSL.
- Kancléř Vratislav Mynář uvedl, že kontrolu prezidentské kanceláře ohledně skartace provedly k tomu určené instituce a sněmovní bezpečnostní výbor „mezi takové instituce nepatří“.
- Během skartace zaměstnanci Hradu zničili i utajovanou zprávu o výbuchu ve Vrběticích, kterou chtěla získat policie, aby prověřila, zda na ní nejsou otisky někoho nepovoleného. Potřebnou prověrkou nedisponuje například kancléř Mynář nebo prezidentův poradce Martin Nejedlý.
Když detektivové loni v lednu přišli na Pražský hrad pro tajnou zprávu, že za výbuchy ve Vrběticích stáli ruští agenti zpravodajské služby GRU, tak zjistili, že dokument už neexistuje.
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) chtěli ze zprávy sejmout otisky prstů, aby si ověřili, zda s materiálem nenakládal někdo nepovolaný, jak Radiožurnál informoval loni v lednu.
Okolnosti toho, jak byla zpráva zničena, měli na sněmovní výbor pro bezpečnost následně přijít vysvětlit tři zaměstnanci Kanceláře prezidenta republiky, kterou vede Vratislav Mynář. Jenže nikdo z nich ani přes oficiální pozvání do Sněmovny nedorazil.
Pokles na pětinu. Zemanově nadaci ubyly příspěvky i dárci, nejvíc dal tenisový klub spojovaný s Černoškem
Číst článek
Dva poslanci z vedení výboru nyní popsali, co se ve skutečnosti odehrálo. „Na jedno ze zasedání jsem pozval tři zaměstnance. Pozváni byli na určitý termín a než došlo k jednání, tak jsem se od jedné z těch osob dozvěděl, že jim bylo řečeno, že kdyby přišli k nám na výbor, byť jsme je řádně obeslali, tak by je to mohlo stát místo,“ řekl Radiožurnálu šéf výboru Pavel Žáček z ODS.
Stejně tak se vyjádřil i místopředseda výboru Šimon Heller z KDU-ČSL. „Měl na ně být vyvíjen tlak, aby nešli vypovídat před bezpečnostní výbor, což je samozřejmě naprosto nepřijatelné, aby nadřízený říkal podřízenému, že nemá vypovídat o tom, co se dělo nebo nedělo. Mohu potvrdit informaci, že se mělo jednat o vyhrožování z hlediska vyhození z práce,“ uvedl Heller.
Kdo konkrétně jim měl vyhrožovat, není jasné. Podle Žáčka to byl zřejmě někdo z jejich nadřízených.
„Já předpokládám, že to musel být nějaký nadřízený, pokud by to byla osoba podřízená, tak to asi neberou vážně,“ podotkl.
Hradní kancléř Vratislav Mynář napsal, že „kontrolu Kanceláře prezidenta republiky provedly instituce k tomu určené a kancelář s nimi spolupracovala bez výhrad“.
„Výbor Poslanecké sněmovny, jehož někteří členové se navíc dopustili řady nepravdivých a podjatých výroků, mezi tyto určené instituce nepatří,“ mínil.
Dvě zasedání
Podle pozvánky měli přijít do sněmovny vysvětlit okolnosti skartace tři lidé. Ředitel administrativní sekce Jan Novák, ředitel odboru spisové služby Martin Halata a bezpečnostní ředitelka Lenka Nováková. Ani jeden z nich to nechtěl komentovat a odkázali rovnou na tiskové oddělení.
Předčasně skartovali utajované zprávy i rozhodnutí o státních vyznamenáních, píše o Hradu Národní archiv
Číst článek
„Nevím, co je vám do toho, nebudu se s vámi absolutně bavit, od toho máme tiskového mluvčího,“ odvětila Nováková na dotaz, jestli ji někdo zastrašoval.
Poslanci pozvali zástupce prezidentské kanceláře loni, a to na únorové i březnové zasedání výboru. Například před únorovým jednáním přišla půl hodiny před zasedáním z Kanceláře prezidenta republiky odpověď, že nikdo nedorazí. Jak tehdy upozornil server Seznamzpravy.cz, odpověď na pozvání přišla nedatovaná a bez podpisu, což tehdy poslanci označili za skandální.
„To je pohrdání Poslaneckou sněmovnou a pohrdání bezpečnostním výborem ze strany Kanceláře prezidenta republiky,“ uvedl tehdy například poslanec Hubert Lang (ANO).
Výbor následně vydal usnesení, že KPR „řádně neprovádí skartační řízení utajovaných dokumentů a že za tento stav nese bezprostřední odpovědnost bezpečnostní ředitelka KPR Lenka Nováková a vedoucí KPR Ing. Vratislav Mynář“.
Tajná zpráva BIS
Stovky dokumentů skartovali zaměstnanci Pražského hradu předloni na podzim, jak upozornil tehdy Radiožurnál spolu s týdeníkem Respekt. Mimořádnou skartaci nařídil kancléř Vratislav Mynář. Zahájena byla ještě ten den, kdy vydal pokyn. Z jakého důvodu se na Hradě muselo skartovat takto narychlo, dosud nikdo nevysvětlil.
Po vydání článku pouze vydal Hrad na webu krátké vyjádření, podle kterého vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nemůže nařídit skartaci jednotlivých utajovaných spisů.
Tanec hradního ‚vymetače‘. Kdo stojí za odchody a vyhazovy z Pražského hradu?
Číst článek
„Dle pravidla ‚need to know‘ (znalost v rozsahu nezbytně nutném – pozn. red.) nemá k většině z nich přístup. K povinnostem vedoucího Kanceláře prezidenta republiky patří vyhlásit skartaci a zřídit svým rozhodnutím skartační komisi složenou z prověřených osob. Tato komise se při vyřazování utajovaných dokumentů řídí platnou legislativou,“ stálo v březnovém prohlášení.
Hrad v minulosti opakovaně odmítl, že by porušil zákon. Nicméně na konci roku dostal kvůli skartaci od Národního archivu pokutu 60 tisíc korun. Největším prohřeškem podle rozhodnutí archivářů je, že Hrad dokumenty skartoval předčasně, a to včetně těch utajovaných. Už předtím dostal Hrad pokutu i od Národního bezpečnostního úřadu.
Tím ale kauza nekončí, poslanci z výboru pro bezpečnost se chtějí skartací opět zabývat. Jednání je naplánováno na únor.
„Během února se budeme záležitostí skartací opět zabývat, protože výbor třikrát zasedl a třikrát přerušil a byl bych rád, abychom to nějakým způsobem uzavřeli a dali k tomu jasné stanovisko,“ upřesnil Heller.