Cílem kyberútoků této jednotky se podle německých zpravodajců staly sítě v členských státech NATO i země v Latinské Americe a střední Asii. Jde o destruktivní činnost i o krádeže dat.
„Nepochybně se jim to nějakým způsobem daří. Ono toto jde velmi špatně vyčíslit, protože jednak neznáme všechno, co západní tajné služby nebo české zablokovaly nebo co se jim podařilo,“ říká Kundra.
Vojenští zpravodajci uvedli, že kybernetický aktér spojovaný s jednotkou 29155 má na svědomí škodlivé aktivity s cílem sabotáže, špionáže a poškození reputace, které sahají až do roku 2020.
Ruska s českým pasem podle kriminalistů pomáhala zajistit návštěvu agentů GRU v muničních skladech ve Vrběticích. Státní zástupce ale její stíhání zrušil. Odpověď vyplývá z usnesení o odložení.
Ruské bezpečnostní složky případ vyšetřují jako pokus o vraždu, přičemž podle jedné z vyšetřovacích verzí exploze souvisí se služební činností majitele auta, uvádí ruská agentura.
Útoky v poslední době často využívají zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Jejich terčem jsou i další alianční země jako například Německo nebo Polsko.
Dva velké výbuchy, dva mrtví čeští občané. A viníci? Patrně dva ruští teroristé. Policie ukončila prověřování případu Vrbětice. Jaké otázky zůstávají nezodpovězeny?
Sérii výbuchů a dalších incidentů v Evropě, včetně explozí v muničním areálu v českých Vrběticích z roku 2014, pomáhali koordinovat ruští špioni manželé Šapošnikovovi.
Připomeňte si aktéry kauzy, kvůli níž zahynuli dva čeští občané, která vedla k bouři na poli rusko-českých vztahů a vyhoštění více než 150 ruských diplomatů ze třech desítek zemí světa včetně Česka.
Kvůli výbuchům ve Vrběticích nepadlo žádné obvinění. A už ani zřejmě nepadne. Policie nyní kauzu, za kterou měla stát ruská zpravodajská služba, odložila. Připomeňte si klíčové události celé aféry.
Šapošnikov s manželkou Elenou pobýval dlouhodobě na poloostrově Chalkidiki. Do Česka, kde pár získal zkraje 90. let minulého století politický azyl, později i české občanství, jezdil sporadicky.
Šapošnikov zemřel v Řecku na zástavu srdce. Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz to potvrdily důvěryhodné zdroje. Šapošnikov v době výbuchů pracoval jako obchodník pro společnost Imex Group.
Sklady patřily společnosti Emko podnikatele Emila Gebreva. Gebrev měl uskladněné zbraně také v moravských Vrběticích v říjnu 2014, kdy tamní muniční sklad postihla ničivá exploze.
Do svých lesů mohli vlastníci až v roce 2020, když pyrotechnici vyčistili celou lokalitu. Posudky znalců určily škodu na 6 868 302 korun. Částka zahrnovala zničené dřevo i ušlý zisk.
Podle výroční zprávy BIS bezpečnost v Česku loni nejvíce ohrožovalo Rusko. Kontrarozvědka vůbec poprvé varuje před hrozbami, které přináší automatické vytváření textů nebo obrázků umělou inteligencí.
Společnost Redut podle poznatků britské rozvědky řídí a financuje vojenská zpravodajská služba GRU ruského generálního štábu. Personál společnosti nejspíše čítá více než 7000 mužů.
Protiteroristická policie v minulosti veřejně hovořila o rostoucím množství času, který věnuje šetřením různých podezření na ohrožení státu a špionáž, zejména v souvislosti s Ruskem.
Iniciativa skupiny poslanců ke zřízení komise vznikla zejména v souvislosti s několika jednáními sněmovního bezpečnostního výboru o nakládání s utajovanými zprávami na Hradě.
Za dobu od tohoto oznámení se ale i kvůli ruském útoku na Ukrajinu vyšetřování výbuchu uzavřít nepodařilo. Místní obyvatele navíc trápí nedokončený hloubkový pyrotechnický průzkum lokality.
Uniklé dokumenty reportéři konzultovali nejen s odborníky na kybernetickou bezpečnost, ale také i s evropskými zpravodajskými agenturami. „Mnoho z nich o tom už vědělo,“ říká jeden z investigativců.
Reportéři Radiožurnálu zjistili, že zaměstnanci prezidentské kanceláře, kteří měli v minulém roce přijít do Sněmovny objasnit okolnosti mimořádné skartace, byli údajně zastrašováni.
Investigativní tým Radiožurnálu letos upozornil na podivné skartace přímo v prezidentské kanceláři. Reportéři zjistili, že zaměstnanci Hradu skartovali narychlo stovky utajovaných dokumentů.