Přehled tisku: léky proti HIV, šíření invazivních druhů rostlin i zvířat v Česku a rozvody u notářů
V úterním tisku se dočtete, že by se polostátní firma ČEZ už brzy mohla zbavit společností v Bulharsku, informuje o tom deník E15. Regionální deník se věnuje platbám za léky proti HIV a Hospodářské noviny píšou o novele, která ulehčí soudům od takzvaných nesporných rozvodů. Více se dozvíte v přehledu tisku, který připravil Radiožurnál.
E15
Polostátní firma ČEZ by se podle deníku E15 už brzy mohla zbavit svých společností v Bulharsku. Podle listu se blíží ke konci její vyjednávání s holdingem Eurohold. Mluvčí ČEZ Alice Horáková potvrdila, že se dohoda finalizuje, ale jméno možného kupce nepotvrdila. ČEZ by podle odhadů mohl vydělat v přepočtu 8,2 miliardy korun. Bulharská aktiva chtěl prodat už dřív, tamní společnosti Intercom, ale bulharský antimonopolní úřad transakci zrušil. Intercom by totiž podle něj získal nákupem na trhu s energetikou dominantní postavení.
Mf Dnes
Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona, pomocí které chce zabránit šíření invazivních druhů rostlin i živočichů. Píše to Mf Dnes. Týká se to například bolševníku – šťáva z jeho listů způsobuje poleptání pokožky. Za šíření invazivních rostlin bude jednotlivcům hrozit pokuta až 100 tisíc korun, firmám až dva miliony. Kromě bolševníku je na seznamu například tokozelka hyacint vodní. Ohrožuje lodní dopravu tím, že se namotává na lodní šrouby, navíc ubírá kyslík rybám. Mezi živočichy je pak želva nádherná nebo rak mramorový. Nový návrh ministerstva přitom podle Mf Dnes nechce druhy vyhubit, jen zamezit jejich šíření na nová místa.
Přednášky v Česku, Chorvatsku nebo Mexiku. Komorník Freddieho Mercuryho spouští projekt o HIV
Číst článek
Deník
Léky k prevenci HIV by měly aspoň částečně hradit pojišťovny, minimálně těm nejrizikovějším skupinám. Podle regionálního Deníku to požadují aktivisté z organizace Česká společnost AIDS. Doteď si Češi musí léky platit z vlastní kapsy, náklady přitom můžou vystoupat až na 20 tisíc korun měsíčně. Odborníci jsou ale proti přispívání pojišťoven na preventivní léčbu. V některých západních zemích prevence nákazy funguje, díky ní se v posledních letech podařilo snížit počty nově nakažených, a to o celých 55 procent. Dalším opatřením může být samotestování. Ani to zatím ale vláda nepodporuje, píše regionální Deník.
Hospodářské noviny
Ministerstvo spravedlnosti plánuje novelu, která ulehčí soudům od takzvaných nesporných rozvodů, informují Hospodářské noviny. Pokud se manželé doma shodnou na tom, který dostane dítě do péče, jejich rozvod by pak mohl zpečetit jen notář. Kritici ale namítají, že novela nemá smysl – rozvodů dohodou přibývá i bez ní. Hospodářské noviny téma doplňují statistikami. Zatímco v roce 2015 se dohodou rozvádělo 31 procent párů, v první polovině loňského roku to bylo 46 procent. Soudci také tvrdí, že je takové rozvody nezatěžují – bývají otázkou maximálně tří týdnů. Sporné rozvody naopak trvají i jeden rok.
Maláčová: Potřebujeme navýšení o 800 korun, aby penze dosáhla plánovaných 15 tisíc
Číst článek
Lidové noviny
Důchodová komise chce smazat rozdíl mezi penzí mužů a žen pomocí takzvané asignace. Až děti dospějí, mohly by část svých peněz místo daní nasměrovat na důchod matky. Ty, které věnovaly část života výchově dětí, mají totiž důchod až o pětinu nižší. Informují o tom Lidové noviny. Zákon by umožnil, aby synové a dcery mohli poslat jisté procento z daně své matce nebo otci rovnou k jejich penzi.
Asignace daně z příjmu by ale snížila inkaso státu, upozorňují noviny. Podle poslanců jde nejen o jediné řešení, které je v souladu s ústavou, ale i administrativně proveditelné. Dalším z nápadů bylo například připsat každé seniorce tisíc korun za vychované dítě. To by ale vyžadovalo pátrání v archivech, navíc sociální správa nemá k dispozici data před rokem 1986. Zatímco u asignací by se administrativa v podstatě vyřešila prohlášením k daňovému přiznání.
Právo
Přestože řada rodičů tráví s dětmi víc času než dřív, chvíle s potomky nevyužívá k hraní nebo jiným společným činnostem. Píše to úterní Právo. Komunikace mezi nimi vázne a společná doba strávená na mobilech, počítačích nebo tabletech dětem nic nepřináší. Naopak, přibývá tak například dětí s řečovými vadami. Podle Práva virtuální svět vede děti k neustálému přeskakování z jedné činnosti k druhé, proto roste i počet dětí s poruchami pozornosti.
Moderní technologie psychologové nezavrhují, připomínají ale, že vyváženost je základem. Rodiče v Česku taky podle zjištění nadace Kooperativa nevyužívají kontaktu s dětmi při společných večeřích a podobně, které pro to přitom vytváří skvělou příležitost.
