Babiš prohlásil, že o žádnou důchodovou reformu nejde, jde o „okradení“ důchodců. „Současní důchodci přijdou o peníze a budoucí důchodci, zaměstnanci, budou pracovat déle a za míň peněz.“
Důchody je podle Juchelky třeba vnímat v kontextu celé ekonomiky a mezd. Ty přitom nyní patří k nejnižším v Evropské unii, což znamená i nízké odvody do průběžného systému.
„Budeme se muset do třetího čtení domluvit, které návrhy budou koaličně podpořeny,“ řekl novinářům Benda. Marian Jurečka (KDU-ČSL) potvrdil, že se o úpravě náročných profesí bude ještě jednat.
Nejhorším řešením, jak upravit pravidla důchodového systému, je podle většiny respondentů snižování vyplácených penzí (81 procent) a zvyšování věku odchodu do důchodu (80 procent).
Důchod od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobírá zhruba 2,85 milionu lidí. Další desetitisíce penzí vyplácejí systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti.
Stejným způsobem, jako když se kolečko po kolečku krájí salám, nám Fialova vláda představuje změny v penzijním systému. Ty nejcitlivější se týkají toho, kdy a za jakých podmínek do důchodu odejdeme.
„Pro nárok na český starobní důchod musí ukrajinští uprchlíci v Česku dosáhnout důchodového věku podle našich právních předpisů,“ vyvrací Jakub Augusta, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
Maximální státní příspěvek se od léta zvyšuje z 230 na 340 korun. Současně s tím se roste i částka, kterou musí klient měsíčně spořit, aby na to dosáhl. Místo 1000 korun to bude nově 1700 korun.
„Minimální věk pro odchod do penze je pro unijní úředníky stanoven na 66 let, což je více než ve většině členských států,“ uvedla pro iROZHLAS.cz tisková služba Evropské komise.
„Například generace 2000 by šla do důchodu až v 70 letech a třech měsících a to by mělo za následek postupný pokles nejen relativní, ale i absolutní doby pobírání důchodu.“
„Větší část důchodů obvykle tvoří procentní výměra, která se odvíjí od celoživotních výdělků a odpracovaných let,“ přibližuje Jitka Drmolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
„Demografické změny jsou velké. V minulosti byl důchodový systém přebytkový a více se seniorům vybíralo, než posílalo. V dalších desítkách let to kvůli demografickému vývoji bude naopak,“ říká ekonom.
„Bylo by snazší důchodovou reformu nedělat a tvářit se, že vše je zalité sluncem. Ale tak to prostě není,“ brání reformu v rozhovoru pro Radiožurnál ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání oznámil, že návrh důchodové reformy dá vládě 30. dubna. Sněmovna by ji mohla projednat v létě, Senát pak v září nebo v říjnu.
Loni skončil důchodový systém v dosud nejvyšším schodku – téměř 73 miliard korun. „Dnešních 73 miliard by okolo roku 2050 mohlo být až pět procent HDP – přes 400 miliard korun,“ varuje Mojmír Hampl.
Ministerstvo vnitra navrhuje, že by někteří policisté či hasiči nemuseli odcházet v 65 letech, jak je to teď, ale uniformy by mohli nosit až do 70 roků. Vyplývá to z návrhu změn ve služebním zákoně.
Nejvyšší důchodovou dávku v takzvaném prvním pilíři systému penzí pobírají důchodci v Norsku. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16 000 korun.
Jakýkoliv náznak důchodové reformy v česku politicky nemá šanci uspět. Alespoň do té doby, než dojde k totálnímu průšvihu, který politiky přinutí čelit realitě.
Návrh na třináctý důchod, který zvýší celkový důchod o zhruba osm procent, podpořilo 58,2 procent voličů. Předběžné průzkumy před referendem přitom naznačovaly, že přijetí bude jen těsné.
Dokončenou normu dostane Legislativní rada vlády a po ní kabinet. Podle plánu by Sněmovna mohla rozhodnout do konce července, po ní by dostal normu ke schválení Senát a k podpisu prezident.
Podle demografů by navrhované navyšování znamenalo rozkolísání důchodového věku. Roli by hrály epidemie či jiné události, které by měly vliv na úmrtnost.